Praha - Přes tři čtvrtiny Čechů nesouhlasí s vládním návrhem na odškodnění církví. A jen dvě pětiny lidí považují církve za užitečné instituce.
Vyplývá to výzkumu společnosti STEM, kterého se uprostřed června zúčastnilo 1244 lidí starších osmnácti let.
S vládním návrhem na odškodnění církví, který počítá s tím, že církve dostanou 134 miliard korun - a to návratem majetku ve vlastnictví státu a finanční kompenzací, která by jim měla být vyplácena 60 let - souhlasí pouze necelá čtvrtina dotázaných (24 procent).
O něco více lidí zastává názor, aby byl církvím jejich původní majetek vrácen. Na otázku, jestli by se měl církvím vrátit majetek tak, aby mohly bez problémů vyvíjet svoji činnost, odpovědělo kladně 36 procent lidí.
Přesto jde o nejnižší číslo od poloviny devadesátých let.
Češi jsou skeptici
V současné době považuje církve za užitečné pouze 37 procent lidí. Skeptické názory veřejnosti na jejich užitečnost dlouhodobě sílí.
"Názory na tuto věc byly v minulosti vždy nejisté a v zásadě rozdělovaly českou společnost na dva tábory lidí - na jedné straně přesvědčených o smyslu a důležitosti církví a na druhé straně naopak o jejich užitečnosti pochybujících," píše se ve výzkumu.
Postoje Čechů se také odvíjí od toho, jaký vliv v jejich životech hraje náboženství.
"Vliv náboženského přesvědčení na vnímání významu církví a církevních restitucí je velmi silný. Lidé, kteří věří v Boha, se zhruba dvojnásobně častěji než celá populace domnívají, že církve jsou užitečné a mají právo na návrat bývalého majetku, včetně způsobu, který doporučuje vládní návrh na odškodnění církví," píše se ve výzkumu.
Oproti lidem, kteří v Boha nevěří, jsou taková stanoviska věřících dokonce až čtyřnásobně častější.
Z výzkumu také plyne, že celková nedůvěra vůči církevním institucím pramení také z toho, jak se ve společnosti církve prezentují, o čem se ve spojitosti s nimi hovoří respektive nehovoří.
Napříč stranami
Názory lidí na církev, náboženství se také liší napříč stranami. Podle očekávání mají církevní restituce největší podporu o potencionálních voličů KDU-ČSL.
Protipólem stoupenců lidovců jsou ve vztahu k církvím podle očekávání voliči KSČM.
Voliči sociální demokracie zase nejméně podporují vládní návrh na odškodění církví.
