Dolní Měcholupy – Moderní urbanista by se tady mohl jen zhluboka nadechnout. Tak nesourodý blok výrobních prostor a rodinných domů, sevřený třemi ulicemi do pravoúhlého trojúhelníku, se ani na okraji Prahy často nevidí. Celý areál společnosti Attl a spol. Továrna na stroje v Dolních Měcholupech je doslova vtlačený mezi rodinné domy. I v širším okolí továrnu – s výjimkou hasičské stanice a nové skladovací haly – obklopuje vilová čtvrť. Jednopatrový rodinný domek s číslem popisným 4 je dokonce nalepený přímo na béžovou zeď továrny, za jejímiž okny je vidět dělníky v montérkách. Jen pár metrů odtud se tyčí modrobílá dopravní značka obytná zóna.
"Bydlíme tu spíš uvnitř průmyslové zóny, přímo na dvoře soukromé firmy," říká Petra Čadilová, která žije v jednom z domů poblíž továrny. Čadilové i dalším vadí provoz v úzkých ulicích, hlavně jízdy vysokozdvižných vozíků či couvání kamionů, které dovážejí do továrny materiál. Ti, kteří bydlí hodně blízko, si stěžují na zejména v noci zvýšený hluk a vibrace.
"Spát chodím do domu k synovi, tady už neusnu, ty zvuky a otřesy mě stále budí," stěžuje si Helena Miksánková, která bydlí v domě přímo naproti továrně. "Dělají si tady z obytné zóny komerční. Používají veřejný prostor, jako by byl jejich, zejména v létě, kdy mají otevřená vrata, a v noci obtěžují hlukem. Já je slyším v koupelně, kuchyni a obýváku denně," říká Petr Veselý, majitel domu č. p. 4, který sdílí s továrnou zeď.
Studená válka se říkalo vojenskému a politickému napětí mezi bývalými komunistickými státy a Západem. Na vztah mezi rodinami, které tu žijí, a fabrikou ale toto označení pasuje stejně přesně. Nestřílí se tu, ale ani nezdraví, výjimečné nejsou ostré hádky na ulici. Rodiny si na mizerné životní podmínky opakovaně stěžují u úřadů, požadují zákaz výroby aspoň v noci, poukazují i na chybějící kolaudaci dvou hal podniku. Na továrnu dokonce podaly trestní oznámení. Úřadům vyčítají, že v roce 2013 továrně povolily rozšíření činností o výrobu a hutní zpracování železa, drahých kovů a slitin a že dodnes nic nepodnikly, aby provoz omezily. "Copak je tohle výroba vhodná mezi obytné domy?" ptá se Miksánková.
Jenže chybějící kolaudace je zatím jediný bod, ve kterém dávají úřady stěžovatelům za pravdu. "Za výrobu v nezkolaudované části haly, kterou jim úřad v květnu 2015 zakázal, už dostala firma sedm pokut v celkové výši 278 tisíc 500 korun. U druhé skladovací haly postavené načerno už jsme zahájili řízení na odstranění stavby," uvedl Vladimír Ježek, pověřený řízením Stavebního úřadu na Praze 15.
Ohledně hluku, vibrací a dopravy zatím lidé neuspěli. Chybí měření, která by to prokazovala. "Byli jsme tam i na kontrolách, třeba nedávno v deset večer, a nic mimořádného jsme nezaznamenali," uvedl tajemník Městského úřadu Prahy 15 Aleš Cejnar. Jeho úřad zná případ firma Attl versus sousedé, který zabírá stovky stránek spisů, lépe než jakýkoli jiný.
Není to přitom tak dlouho, co místní majitele továrny, která stojí na místě už od roku 1929, uctivě zdravili. "Byla tu malá fabrička a my byli rádi, že ji majitelé začali dávat dohromady. Jenže to se změnilo, když začali před dvěma lety vyrábět pro automobilový průmysl," říká Miksánková.
Bylo to, jako když do roky poklidného manželství vstoupí někdo třetí. Továrna, která na místě stála dříve než většina okolních rodinných domů, kvůli nové zakázce na nerezové trubky do EGR chladicích výměníků podstatně zvýšila výrobu. A přišly první konflikty.
Nikoho neobtěžujeme, brání se firma
Ředitel Jan Attl, který v rodinné firmě pracuje i se svým bratrem a synem, však veškerý negativní vliv továrny na okolí popírá. "Máme certifikovaná měření, která dokazují, že žádným hlukem a vibracemi nikoho neobtěžujeme, postavili jsme protihlukovou stěnu za 400 tisíc, naše výroba splňuje všechny zákonné normy," ukazuje na tlustý svazek výsledků měření, která si firma sama objednala a zaplatila.
Fakt, že společnost dodnes nemá kolaudaci části své haly, vysvětluje Attl překotným vývojem nové technologie právě pro partnera z automobilového průmyslu. "Výrobní hale v té době vypršela platnost dočasné původní kolaudace, jenže my jsme v té chvíli nemohli požádat o dodatečnou kolaudaci, protože jsme neznali relevantní technické údaje a konečné parametry vyvíjených strojů a zařízení," tvrdí šéf továrny, kterou rodina získala po roce 1989 zpět v restituci.
Firma nakonec požádala o dodatečnou kolaudaci obou hal v roce 2016 a stavební odbor zatím povolil tu první, výrobní, v režimu zkušebního provozu. Jenže pak do hry vstoupili sousedé, uspěli s odvoláním a ukončení procesu přinejmenším oddálili. "Dodatečnou kolaudaci nemáme jen kvůli agresivnímu útoku, vlastně občanskému teroru ze strany sousedů," říká k tomu Attl, který odmítá uvést jakákoli čísla o hospodaření firmy, kde pracuje ve dne i v noci několik desítek zaměstnanců. Opatrný ve sdělování informací je prý právě kvůli válce se svými sousedy, kterým už nehodlá ustupovat. "Nikam se stěhovat nebudeme, je to nátlak hraničící se šikanou," zdůrazňuje.
Jenže stejně odhodlaná je i druhá strana. Úřední svazky tak budou v případu z Dolních Měcholup bobtnat i dál. "My se nevzdáme," říká odhodlaně Miksánková.
