Praha – Sněmovnou sice ve středu jasně prošel zákon, který zvyšuje maximální povolenou rychlost na 150 kilometrů za hodinu, že by ale v brzké době k této změně došlo, není pravděpodobné. Zákon má totiž velkého oponenta v ministerstvu dopravy, které musí každý navrhovaný úsek pro zvýšení rychlosti posoudit. A to, že jej - pokud projde Senátem - bude vetovat, oznámil i prezident Miloš Zeman.
"Všechny dálnice a rychlostní komunikace jsou konstruovány na rychlost 130 kilometrů v hodině. Je otázka, jestli by vůbec nějaký úsek dálnice vyšší rychlosti vyhovoval," říká ministr dopravy Dan Ťok s tím, že ministerstvo nevybere žádné úseky, kde by navrhlo rychlost zvýšit. "My nebudeme aktivní a nebudeme ti, co řeknou: toto jsou úseky, které jsou vhodné," dodal.
Zvýšení možné rychlosti o dvacet kilometrů v hodině na některých úsecích tuzemských silnic navrhlo původně samo ministerstvo dopravy. Jenže se týkalo jen některých silnic první třídy. A zvýšení by zde bylo z 90 na 110 kilometrů v hodině. "Bylo by to v případech silnic první třídy, které jsou čtyřpruhové a z hlediska konstrukčního a bezpečnostního rychlosti 110 kilometrů v hodině vyhovují," vysvětlil Ťok.
Když jste ve 130 nejpomalejší…
Ale poslanec ODS (a starosta Trutnova) Ivan Adamec dal pozměňovací návrh, aby se o dvacet kilometrů mohla zvýšit i rychlost na dálnicích. "Jestli jezdíte po dálnici, tak to taky přece znáte: Jsou úseky, kde když jedete 130, tak jste nejpomalejší – tedy když nepočítám kamiony," argumentuje Adamec.
To, že ministerstvo nenavrhne žádné úseky dálnic, aby se na nich zvýšila maximální rychlost, ale neznamená, že takový návrh nepřijde odjinud. A ministerstvo se jím pak bude muset zabývat a zahájit správní řízení. Navrhnout zvýšení rychlosti můžou například kraje.
"My si ale nemyslíme, že jsou nějaké úseky, kde by bylo vhodné povolit rychlost 150," opakuje Ťok. A naznačuje, jak takový návrh může dopadnout. "Mně úředníci sami říkají: buďte proti, protože na to nemáme nachystané dálnice. Nepoznal jsem žádného odborníka na ministerstvu dopravy nebo Ředitelství silnic a dálnic, který by říkal: máme úseky, kde se dá s klidným svědomím povolit těch 150 kilometrů," dodává Ťok.
Interpretovat jeho názor tak, že by bylo jisté, že ministerstvo žádné povolení nevydá, podle něj ale nejde. "My jsme úřad, který je povinen to prověřit, a jak to dopadne, bych nechal na našich specialistech. Rozhodně to není tak, že bych to dopředu zakazoval," řekl.
První dálnice byla na 90 km/h
Adamec přesto svůj názor hájí. "Chápu to překvapení, a že je to první možné prolomení limitu. Ale první dálnice se stavěly na 90 kilometrů v hodině," obhajuje svůj návrh.
A připomíná častý argument zastánců rychlosti – sousední Německo, kde horní limit rychlosti vůbec neexistuje. "Rozhodně tam není jiná kvalita dálnic než tady. A i řidiči tam jezdí stejně jako tady," poukazuje.
Ministr dopravy ale nesouhlasí. "Dnes je opravdu světový trend rychlost snižovat. Kvůli hluku, emisím a hlavně bezpečnosti. A návrh jít naopak není to, co by nám pomáhalo být světoví a in," podotýká Ťok.
A zákon už má i odpůrce v prezidentu Miloši Zemanovi. Ten oznámil, že pokud projde Senátem, bude jej vetovat. Zdůvodil to tím, že může zvýšit počet nehod na silnicích. "Považuji za škodu jakoukoliv oběť na lidském životu nebo jakékoliv zranění," řekl při své návštěvě ve Středočeském kraji. Vzhledem k tomu, že ale ve Sněmovně prošel s velkou převahou, neměli by poslanci mít problém jeho veto přehlasovat.
