Praha - Před tuzemskými soudy se hraje neobvyklá miliardová hra, u jejíhož počátku je bývalý poslanec za ODS Michal Doktor. Tři offshorové firmy s neznámými vlastníky žalují každá o zhruba tři miliardy korun Fond pojištění vkladů (od ledna přejmenovaný na Garanční systém finančního trhu). Do něj přispívají všechny tuzemské banky pro případ krachu některé z nich.
Ani jedna z firem ale zatím neuspěla, všechny žaloby soudy zamítly. Poslední z nich tuto středu.
Ten, kdo na těchto sporech zatím vydělává, je tak advokát fondu Richard Tománek, kterému již soud přiřkl odměnu za zastupování 7,8 milionu korun. Další nejméně tři miliony získá po středečním verdiktu. Druhým "vítězem" jsou soudy, kterým uvedené firmy musely na soudních poplatcích zaplatit už deset milionů korun.
Poslanec nahrál pojišťovně
Složitý spor má počátky v roce 2006, kdy se skupina poslanců v čele s Michalem Doktorem pokusila prosadit novelu zákona, která by zpětně zvýšila maximální výši odškodnění klientů zkrachovalých bank. Ta se totiž v roce 2001 zvedla na zhruba 750 tisíc korun z původních 400 tisíc. A v případě některých zkrachovalých bank poslanci odsouhlasili vyplacení náhrad dokonce až do výše čtyř milionů. Poslanec Doktor chtěl, aby tyto čtyři miliony dostali zpětně všichni. Fond by to vyšlo na necelé čtyři miliardy korun.
Proti změně přitom od počátku protestovala ČNB a poukazovala na to, že novela nahrává především České pojišťovně ze skupiny PPF. Ta převzala zkrachovalou Kreditní banku Plzeň a zvýšení hranice by jí přineslo takřka dvě miliardy korun.
Odškodnění skupina poslanců v čele s Doktorem – byť až napotřetí – v srpnu 2006 prosadila. Když je sněmovna odmítla schválit normální cestou, pokusil se Doktor navýšení odškodného prosadit jako přílepek k jinému zákonu. Poprvé to zkusil při přijímání zákona o užívání státních symbolů, a když to neprošlo ani zde, předložil odškodnění jako přílepek ve druhém čtení zákona o zrušení Fondu národního majetku. Zde již uspěl.
Přílepky jsou protiústavní
V únoru 2007 na popud senátorů uvedené odškodnění zrušil Ústavní soud. "Průlomově se odškodňuje Česká pojišťovna, která na sebe závazky převzala dobrovolně, v rámci svého podnikatelského záměru," řekla senátorka Soňa Paukrtová, která tehdy ústavní stížnost iniciovala. Poukázala, že právě proto, že banka vyplatila všechny klienty, získala Kreditní banku Plzeň takřka zadarmo.
Ústavní soud odškodnění ale zrušil s jiným odůvodněním. Protlačení přílepku u nesouvisejícího zákona bylo podle něj protiústavní a popřelo například předvídatelnost zákona.
Po pěti letech překvapivě přišly na Fond pojištění vkladů žaloby tří neznámých offshorových firem: Valspring Holdings a Assetwise z Kypru a Conroe Consulting z Malty. Každá z nich požadovala po fondu zhruba jeden a půl miliardy korun (a zhruba stejnou sumu už dosahují úroky) na základě pohledávky, kterou odkoupily od České pojišťovny – ta mezitím změnila vlastníka a od PPF ji odkoupila Generali Group.
Všechny tři firmy tvrdí, že mají na odškodné nárok. Argumentují tím, že Doktorův paragraf uváděl, že výplatu má fond zahájit do tří měsíců. Rozhodnutí Ústavního soudu přitom přišlo až po pěti měsících. Firmy neuznaly to, že ministerstvo financí a Česká národní banka právě kvůli nejasnostem na žádost fondu posunuly začátek výplat o tři měsíce, během nichž již Ústavní soud sporné rozhodnutí zrušil.
Rozhodnutí má být předvídatelné
Soudy již ve dvou případech pravomocně rozhodly, že žaloba je neoprávněná a že firmy nemají na odškodné nárok.
Ve středu pak začala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Alena Huňáčková projednávat poslední žalobu – firmy Assetwise Ltd. z Kypru. Huňáčková rovnou uvedla, že předpokládá, že vynese stejný verdikt jako její kolegové ve zbylých dvou případech. A vyzvala kyperskou firmu, zda nechce žalobu stáhnout, a ušetřit si tak milionové náklady.
"Naše právní posouzení je odlišné," reagoval právník společnosti Assetwise Miloš Profous a trval na žalobě. Tu ale soudkyně během půl hodiny zamítla. Sám Profous odmítl pro HN jakkoliv případ komentovat.
Spory přitom zřejmě nekončí. Kromě toho, že Assetwise ještě může podat odvolání, má již případ na stole i Nejvyšší soud, kam podala dovolání další z firem.
