Praha/Vimperk - Současné i bývalé vedení Národního parku Šumava při zásazích proti kůrovci podle České inspekce životního prostředí poškodilo na několika místech vzácnou přírodu, plašilo kriticky ohrožené tetřevy a porušilo zákony.
Přestože nebyl podle inspekce dopad na šumavskou přírodu zásadní, označila protiprávní jednání parku jako mimořádně závažné.
A udělila parku pokutu 450 tisíc korun, což je ve spodní polovině zákonné sazby.
Vyplývá to ze zatím utajovaného protokolu ekologické inspekce, který se redakci Aktuálně.cz podařilo získat. Inspekce podrobnosti o uděleném trestu tají, protože ještě není pravomocný. Správa Národního parku Šumava oznámila, že se proti sankci patrně odvolá k ministerstvu životního prostředí.
"Protiprávní jednání bylo vyhodnoceno jako velmi závažné, neboť se ho dopustila právnická osoba, která má na rozdíl od jiných subjektů dopouštějících se správních deliktů zcela výjimečné postavení," uvedla inspekce v závěru neveřejného protokolu a přidala i zdůvodnění:
"Ve svěřeném území národního parku zajišťuje hospodaření s lesním majetkem ve státním vlastnictví, vykonává zde státní správu v ochraně přírody a krajiny a zároveň zde plní i úkoly odborných organizací ochrany přírody."
Pokuta i za kácení u Ptačího potoka
Inspektoři ve své zprávě vyčítají správě parku i kácení v oblasti Na ztraceném u Ptačího potoka, kde se loni v létě stovky aktivistů snažili vlastními těly zabránit porážení kůrovcových smrků.
Je to už třetí zásadní rozhodnutí, které se týká loňské blokády. Nejprve loni na podzim krajský soud v Plzni rozhodl, že policejní zásah proti demonstrantům byl nezákonný. Letos na jaře pak zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová konstatovala, že kácení stromů u Ptačího potoka nebylo v souladu se zákony.
Dvě pokuty za 250 a 200 tisíc
Aktuální, zatím nepravomocná sankce České inspekce životního prostředí je rozdělena na dvě pokuty.
První ve výši 250 tisíc je za porušení ochrany zvláště chráněného tetřeva hlušce při zásazích proti kůrovci. Druhá - 200 tisíc - je za neoprávněné použití protikůrovcových chemikálií a za negativní dopad kácení smrků na vzácnou přírodu.
V obou pokutách figuruje i Ptačí potok, kde se kácely stromy a loupala kůra z neporažených smrků loni v červenci a srpnu.
"Velkoplošné asanační kácení v roce 2011, při němž byla pokácena většina dospělých stromů (cca 4 - 5 000 ks) na rozloze přibližně 32 hektarů, mělo na tuto cennou lokalitu silně negativní vliv," píše se v odborném posudku, který si inspekce objednala u Univerzity Karlovy a který je součástí třicetistránkového protokolu.
Posudek zároveň konstatuje, že kácení a loupání stromů nastojato nebude mít na šíření kůrovce vliv, protože oblast leží uprostřed prvních, bezzásahových zón parku.
Posudek je podjatý, tvrdí park
Vedení parku a některé obce se proti posudku ohradily a jednoho z autorů, profesora Pavla Kindlmanna označily za podjatého. Kindlmann je velkým kritikem toho, jak správa parku zasahuje proti kůrovci.
Na svou obranu park například uvedl, že "Na ztraceném byly zásahy prováděny rozptýleně, provádělo se také loupání nastojato, nedošlo k výrazným změnám ohrožujícím zoologickou složku ekosystému".
Vedení parku připomnělo, že u jezera Laka, kde zasahovalo proti kůrovci bývalé vedení parku, byly pokáceny stromy na několikanásobně větší rozloze.
Kromě Ptačího potoka kontrolovali inspektoři ještě zásahy proti kůrovci také na jiných místech Šumavy, třeba u zmiňovaného jezera Laka, kde se kácelo v roce 2010 (tedy za bývalého vedení národního parku) nebo podél hranice od Smrčiny na Hraničník na jaře a v létě 2010 a 2011 (bývalé i současné vedení).
Inspekce prověřovala rovněž použití biocidů na celém území šumavského parku za bývalého i současného vedení parku v roce 2010 a 2011.
Velmi závažné protiprávní jednání
První pokuty 250 tisíc za nedovolený zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněného tetřeva se v prvním bodě týká rušení tohoto kriticky ohroženého druhu. Inspekce uvedla, že se to dělo například podél turistické cesty Třístoličník - Trojmezná - Plechý v květnu 2011 nebo podél hranice od Smrčiny na Hraničník na jaře a v létě 2010 a 2011.
Druhý bod se týká zasahování do biotopů tetřeva vytvářením rozsáhlých ploch bez stromů v oblasti Bavorská cesta s navazujícím Jezerním hřbetem a Na ztraceném v červenci a srpnu 2011.
Inspekce vyhodnotila tento dopad na biotop jako malý, i tak ale z výše uvedených důvodů "protiprávní jednání jako velmi závažné".
V protokolu, který má Aktuálně.cz k dispozici, se zároveň připomíná, že park dostal pokutu 150 tisíc za rušení tetřeva už při pořádání exkurzí na trase Březník - Modrý sloup od září do října 2006.
Malá újma na přírodě
Druhá pokuta 200 tisíc se kromě neoprávněného použití protikůrovcových biocidů týká kácení smrků a dalších zásahů proti lýkožroutu smrkovému v oblasti jezera Laka a Na ztraceném u Ptačího potoka.
"Činnosti v obou lokalitách byly vyhodnoceny jako takové, že v jejich důsledku došlo k podstatným změnám v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů, tedy k činnosti zakázané," uvedla inspekce ve zdůvodnění sankce, přičemž s ohledem na rozsah zasažených ploch byl dopad na oblast u jezera Laka podle inspektorů větší než Na ztraceném.
"Újma vzniklá ochraně přírody byla vzhledem k počtu posuzovaných lokalit a jejich umístění v porovnání s územím, na kterém se ještě lesní porosty nacházejí, vyhodnocena jako malá," konstatovala inspekce.
Protiprávní jednání ovšem Česká inspekce životního prostředí vyhodnotila stejně jako v případě první pokuty, tedy velmi závažné.
Park si nevšímal doporučení ministerstva
Zpráva rovněž upozorňuje, že správa šumavského parku byla na jaře 2011 upozorněna ministerstvem životního prostředí, že k plánovaným zásahům proti kůrovci potřebuje patřičné výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
V některých případech to ovšem park podle ekologické inspekce nevzal na vědomí.
V krizové době krizové řešení
"Volili jsme v krizové době nejlepší možné řešení, abychom co nejrychleji zmírnili negativní dopady kůrovce," okomentoval rozhodnutí České inspekce životního prostředí ředitel parku Jiří Mánek, který v červenci vystřídal Jana Stráského.
"Kůrovec se ve smrkových monokulturách šíří exponenciální řadou až do doby vyčerpání potravních možností. Kdyby se na Šumavě proti přemnoženému kůrovci v minulých letech zasahovalo méně důrazně, trvala by kalamita o dva roky déle a padlo by jí za oběť o statisíce stromů více. Z toho pohledu bychom svá rozhodnutí neměnili," dodal Mánek.
Inspekce měla zasáhnout dřív
Jinak se na kůrovce a pokutu ekologické inspekce dívá Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha. "Rozhodnutí inspekce vítáme, je ale nedostatečnou a pozdní reakcí. Vážně poškozenou přírodu již nenapraví," řekl Báha, který si speciálně všímá kácení u Ptačího potoka.
"Horský les se bude na Ptačím potoce obnovovat minimálně sto let. Inspekce měla podle zákona zasáhnout ihned po našem podnětu na samém počátku kácení loni v červenci a kácení okamžitě zastavit. Mohla tak předejít velkým a zbytečným škodám," dodal Bláha.
Připomněl, že správa parku v kácení u Ptačího potoka pokračovala i letos, byť v menší míře, a poškození přírody z loňského léta dál zvětšovala.
Co si myslíte o pokutě pro šumavský národní park? Je přiměřená, nízká, vysoká? Diskutujte na Facebooku:
