Šumava se bude bránit proti suchu obnovou močálů. Vodu vrátí na tisíce hektarů

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
9. 9. 2018 16:02
"Aby lesy vlastníkům více vynášely, odvodnili je a vykopali po Šumavě příkopy. My to teď napravujeme," říká ředitel správy národního parku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Vimperk/Praha - Přestože je na tom Šumava po letošním suchu lépe než v roce 2015, začne správa tamního národního parku revitalizovat mokřady. Obnovit má meliorované potoky, které se rozkládají na ploše více než dvou tisíc hektarů. NP Šumava získal s dalšími partnery včetně sousedního NP Bavorský les 5,8 milionu eur na projekt Life for Mires. Potrvá do roku 2024.

"Voda se pod zemí drží už 150 let, protože vlastníci lesů, aby jim lesy více vynášely, je odvodnili a vykopali po Šumavě příkopy. My to teď napravujeme, protože víme, že to není dobré. Rašeliník, jak tam roste, má kořínky a mění se v rašelinu. Příkopy sám zaplní a celé se to změní na bažinu," řekl Aktuálně.cz ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Už letos pro park míří do projektu 150 milionů korun z evropských dotací, část hradí ministerstvo životního prostředí.

Podobně jsou řešeny i staré odvodňovací příkopy v Krkonoších. NP Šumava v posledních 20 letech zavodnil zhruba 600 hektarů, ale tento evropský projekt nyní může revitalizaci urychlit.

"Bude to mít dosah opravdu na velké ploše. Nahromadíme statisíce kubíků vody v území, které to teď potřebuje. Zadržená voda se bude rozlévat do dalších ploch a projekt bude mít daleko větší dosah," věří Hubený.

Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy, které se rozkládá na hranicích s Rakouskem a německým Bavorskem, a zachycuje velké množství srážek. Prochází jím také hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. "Máme pláně, což znamená, že Šumava není střecha, ze které voda rychle steče. Jsou to rezervoáry, takže voda, která sem naprší, se tu dlouho zadržuje a Šumava ji dlouho pouští," vysvětluje šéf parku.

Dlouhý si myslí, že Šumava je na tom po velkém letním suchu dobře, přestože jsou i zde znát sušší místa. To v roce 2015, který byl podle světové meteorologické organizace oficiálně nejteplejším v zaznamenané historii, sucho podle Hubeného postihlo Šumavu mnohem výrazněji. "Například na některých zmlazených smrčinách kolem Medvědí stezky, které tehdy uschly. To teď není. Vidíte, že jsou stromy zelené i na místech, kde je sucho. Mechové polštáře dokážou vodu udržet," ohodnotil s tím, že půda v šumavském parku letos tak vyschlá není.

Na konci srpna správa šumavského parku také prezentovala výsledky desetiletého výzkumu, který potvrdil, že les postižený kůrovcem dokáže růst a přirozeně se sám obnovovat. Na 95 procentech plochy rostou stromy bezproblémově a vlastně i lépe, než kdyby byly vysázeny.

Odborníci z parku zmonitorovali 1111 ploch o velikosti 500 metrů čtverečních, tedy desetinu procenta území NP. Šlo o bývalé první zóny, jež vznikly v roce 1995, i bezzásahové zóny z roku 2007. Měřilo se ale i na zásahových územích. Pouze na zhruba 4,5 procenta mapovaných ploch, zejména v potočních nivách nebo rašeliništích, rostou nové stromky hůře.

Takový les také dobře odolává současnému suchu. "To je úloha mrtvého dřeva, které je tady ponecháno. Ty souše, když se rozpadají, jímají vodu," řekl tehdy mluvčí parku Jan Dvořák.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy