Praha - Deset miliard, které stát ročně vydá za nové železnice, se často utrácí zbytečně. Podobně jako u dálnic nikdo nehodnotí, jestli jsou nové stavby skutečně potřeba.
Ve studii o dopravních stavbách, kterou pro Aktuálně.cz připravil tým předních českých expertů, se ukazuje, že se staví nejen zbytečné dálnice, ale také železnice.
Jeden kilometr nové železnice přijde na 50 až 120 milionů korun, jde tedy o částku, která je desetkrát levnější než dálnice a třikrát levnější než rychlostní silnice. I tak může stát neefektivně utrácet miliardy.
Například v této chvíli se staví nepotřebný koridor mezi Plzní a Chebem za 15 miliard. Elektrifikace na trase České Budějovice-České Velenice nebo z Ostravy do Opavy stojí 2 miliardy, jiné stavby však mohou být užitečnější. Zhruba polovina z ročních desetimiliardových investic tak přináší malý nebo vůbec žádný užitek.
Studie i v případě železnic potvrzuje nedávné zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterého "v současnosti existuje riziko financování málo účelných dopravních staveb, zařazených do Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury".
Nutná konkurence silnicím
Experti hodnotili potřebnost nových železnic podle podobných kritérií jako dálnice. Vzali však v úvahu dva nové parametry. Přihlédli k nutnosti oprav stávajících tratí, které jsou podle nich v "akutně degradovaném" stavu. "Proto je třeba brát v úvahu technickou naléhavost projektu z důvodů bezpečnosti a spolehlivosti," vysvětlují.
Znalci se odvolávají rovněž na strategii udržitelného rozvoje, podle níž se Česká republika i Evropská unie snaží přesunout dopravu ze silnic na železnici, která mnohem méně zatěžuje životní prostředí. Proto je třeba novými železnicemi konkurovat nově postaveným silnicím, dráhy také mohou nahradit automobily při dojíždění do centra městských aglomerací.
Přednost dostala delší a dražší trať
Studie rozděluje železnice na tři kategorie. První z nich jsou potřebné tratě, které se zároveň staví, případně je začátek stavby plánován ve volebním období do ruku 2010. Chválí tedy stavbu koridorů z Prahy do Plzně a Českých Budějovic, rovněž koridor z České Třebové do Olomouce. Vítají také přestavbu důležitých železničních uzlů, především nejpotřebnější stavbu na ostravském nádraží.
Druhou kategorii tvoří železnice, které jsou potřeba a nestaví se, do třetí patří stavby, které se staví, i když potřeba nejsou.
Nejnápadnější jsou příklady, kdy stát reprezentovaný ministerstvem dopravy a Státním fondem dopravní infrastruktury zvolil ze dvou možných variant tu špatnou.
Například nové spojení Plzně s Bavorskem by bylo lepší přes Domažlice (nechystá se), než přes Cheb (ve stavbě). Lze to pochopit i selským rozumem: Přes Cheb je do půlmilionového Norimberka stejně daleko jako přes Domažlice, ovšem přímá cesta do jedenapůlmilionového Mnichova je přes Domažlice o 100 kilometrů kratší.
Navíc by se šetřilo nejméně pět miliard, protože přes Domažlice je do Německa o čtyřicet kilometrů blíže.
Kde je potřeba, peníze nejsou
Podobně by bylo vhodnější spojit Ostravu s Českým Těšínem stavbou plánovaného koridoru přes Bohumín, než miliardovou opravou regionální jednokolejky přes Frýdek-Místek, která už je v běhu.
Není potřeba investovat do spojení Jihlavy a Brna, nová železnice z Českých Budějovic do Rakouska má smysl v evropském tahu na Linec (plánuje se), ovšem zbytečná je ve směru na Vídeň přes České Velenice (probíhá elektrifikace).
Úsporou při zbytečných stavbách by se mohlo investovat tam, kde je to potřeba. Především na trati Praha-Lysá nad Labem-Mladá Boleslav-Liberec a Velký Osek-Hradec Králové. Začne se s nimi nejdříve po roce 2011.
Brno blokuje všechny
Při opravě železničních uzlů se prakticky nelze splést, investice potřebují všechny. Tři miliardy slíbené Břeclavi by však měly jít do Pardubic.
Zvláštním případem jsou Praha a Brno.
V Praze se zanedbává inovace nejvýznamnějších spojení z Hlavního nádraží na Smíchov a do Hostivaře, kde začínají koridory na jih a západ. Nejméně pět let se bude muset počkat.
Očividně nestačí peníze, protože už se staví za deset miliard spojení centra s koridory na Ústí i Pardubice.
Zvlášť potřebný průjezd brněnským uzlem blokuje nejistota, protože tamní magistrát protestuje proti vládnímu plánu přesunout stanici kilometr na jih. Navíc nejsou peníze, protože přesun nádraží spolu s modernizací uzlu přijde minimálně na 20 miliard, tedy na víc, než všechny železniční stavby v třikrát větší Praze.
