Až po ruské invazi na Ukrajinu a s ní spojené vlně propagandy vytvořila vláda Petra Fialy tým, který má na starost strategickou komunikaci státu. Ta má za úkol předávat informace veřejnosti, předcházet panice a neponechat informační prostor napospas dezinformátorům. Letos v únoru však odvolala šéfa týmu Michala Klímu, kterého v počátku svých snah jmenovala vládním zmocněncem pro oblast médií a dezinformací.
Přestože centrum strategické komunikace na Úřadu vlády zůstalo, experti tento krok kritizovali. Klímu totiž vláda odvolala v době, kdy za sebou centrum ještě nemělo téměř žádné výsledky. To potvrzuje i každoroční analýza komunikačních agentur, podle které loni poklesl objem vypsaných veřejných zakázek na komunikaci o 43 procent a počet zadaných zakázek o 16 procent. Ty nyní tvoří pouze 1,2 procenta z celkového komunikačního trhu.
Česko se tím stále více vzdaluje státům západní Evropy, kde veřejné výdaje běžně tvoří až dvacet procent komunikačního trhu. Například Irsko v prvním covidovém roce utratilo za komunikaci s občany v přepočtu 200 milionů korun.
"Tak výrazný rozdíl se samozřejmě musí někde projevit. Při této výši investic do komunikace se vláda nemůže divit, že není schopná lidem řádně představit a vysvětlit ani dílčí změny v zákonech, natož v celospolečenských tématech, jako je inflace nebo válka na Ukrajině," říká prezidentka Asociace komunikačních agentur Petra Jankovičová. Situace pak podle ní zneužívají dezinformátoři, kteří jsou při špatné komunikaci státu schopní snadno ovlivňovat veřejné mínění.
"Pokusy Babišovy vlády byly tragédie"
Právě před dezinformacemi dlouhodobě varují tajné služby. Jde o nepravdivé či zavádějící informace, které cíleně ovlivňují veřejné mínění a způsobují nedůvěru k médiím, politickému systému či demokracii. Výzkumy ukazují, že jim věří čtvrtina Čechů a málokdo je dokáže rozpoznat. Podle tajných služeb a dalších expertů je využívá hlavně Rusko a Čína, třeba v podobě falešných tvrzení o situaci na Ukrajině.
Nejen z toho důvodu vytvoření systému strategické komunikace v Česku stanovil jako prioritu už Audit národní bezpečnosti za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016. "Už to dávno mohlo být. Předchozí vlády nesplnily slib. Mohl to udělat i Andrej Babiš, lidi tam na to zaměstnané měl. Pokusy o digitální komunikaci bývalého kabinetu byly tragédie," podotýká expertka na marketingovou komunikaci Denisa Hejlová.
Pokud se úřady naučí lépe komunikovat, podpoří důvěru lidí ve stát, která je pro zvládání dezinformací důležitá. Podle ředitele Asociace public relations Marka Hlavici však Česko bez ohledu na to, jakou má vládu, strategickou komunikaci podceňuje, odmítá ji řádně financovat, a pokud se o ni pokusí, pak ji neovládá. "Neblahými příklady z poslední doby jsou covid-19, snížení valorizace důchodů a odchod vládního zmocněnce Michala Klímy," říká expert.
Vláda však tvrdí, že má situaci pod kontrolou. "Před rokem tady ještě nebylo nic. Nám se povedlo, že pan Klíma oddělení strategické komunikace nastartoval. To teď vydává svá komunikační doporučení. Další kroky budeme teprve řešit," řekl Aktuálně.cz mluvčí vlády Václav Smolka.
Akceschopnost je velmi omezená, říká expert
Mluvčí Českých elfů, kteří odhalují dezinformační kampaně a ruskou propagandu, Bohumil Kartous se však obává, že vláda z centra nechá vzniknout něco úplně jiného, než je funkční oddělení strategické komunikace.
"Reálná akceschopnost zárodku centra na Úřadu vlády je velmi omezená a jeho podřazení pod tiskový odbor, který má na starosti zejména komunikaci premiéra, jde vlastně proti duchu a principu takového centra, tedy politicky nezávislé entity. Dosavadní výsledky práce jsou drobné a dílčí, a i když jsem je zaznamenal, nelze mluvit o nějakém hmatatelném dopadu," míní Kartous.
Za ještě větší problém, než jsou nízké výdaje na komunikaci, pak experti považují to, že za poslední rok výrazně vzrostl počet zakázek, které svou hodnotou nepřesahují dva miliony korun.
Podle ředitelky prezidia Asociace komunikačních agentur Lucie Češpivové to poukazuje na to, že veřejné instituce místo koordinované komunikace často volí krátkodobá dílčí řešení - a to až v době, kdy nastane problém, který je třeba řešit. "Bohužel to vypadá, že namísto toho, aby se situace stabilizovala, tak z tohoto důvodu naopak nabírá na síle," vysvětluje.
V zahraničí přitom země do komunikace s občany nejen pravidelně investují, ale mají k tomu i funkční systémy. Například ve Velké Británii funguje od roku 2018, kdy tamní vláda nabyla podezření, že do referenda o vystoupení z Evropské unie zasahuje Rusko. V reakci na to vznikly odborné organizace, vládní i neziskové, které postavily komunikaci na stejnou úroveň jako vojenské, finanční a jiné prostředky použitelné jako zbraň ve válce. Britové komunikaci považují za jeden z hlavních nástrojů politiky, podobně jako tvorbu zákonů.
