Soudce Městského soudu v Praze Petr Blažek zahájil hlavní líčení, které nemá v Česku obdoby, o deset minut později, než plánoval. Obžalovaný bývalý špion Zdeněk Blahut byl na místě včas. Následně si jako první takto vysoce postavený příslušník tuzemských tajných služeb v soudní síni vyslechl, že se měl dopustit zločinu.
Vůbec poprvé také z odpovědných úst zazněly podrobnosti případu. Žalobce z vrchního státního zastupitelství Marek Bodlák během sedmi minut přečetl, proč bývalého náměstka pro operativní činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), jak se rozvědka oficiálně nazývá, poslal na lavici obžalovaných. Závažnost případu je bezprecedentní.
"V úmyslu ke škodě ÚZSI získat částku 190 milionů korun, a tedy opatřit tímto způsobem z pozice náměstka ředitele ÚZSI sobě a případně dalším nezjištěným osobám neoprávněný prospěch odpovídající výši této částky," popsal Bodlák údajný motiv, který Blahuta měl k jeho zločinu dovést.
190 milionů korun na fiktivní výkupné
Zdeněk Blahut řídil operativní činnost rozvědky téměř čtyři roky. Odpovídal za zpravodajské akce v zahraničí. Byl také prvním zástupcem ředitele. V prosinci 2015, více než rok a čtvrt po jeho nástupu do funkce, úřady v Súdánu zadržely českého misionáře Petra Jaška za údajnou protistátní činnost. Rozvědka se zapojila do snahy české strany muže osvobodit.
V únoru následujícího roku byl Blahut služebně v Súdánu, aby v terénu ověřil situaci. Získal informace, že Jašek bude odsouzený, ale prezident Súdánu je pak připravený udělit mu milost. A že se za to očekává vstřícné gesto tehdejší vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Blahut podle žalobce zároveň věděl, že žádný jiný stát se v Jaškově propuštění angažovat nebude.
Nejtajnější tajná služba
Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jako jediná nevydává výroční zprávy o své činnosti. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního, politického a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za rozvědku odpovídá vláda, její pravomoc vůči službě vykonává ministr vnitra.
"Během prosince 2016 nepravdivě informoval ředitele ÚZSI o tom, že existuje možnost zajistit propuštění českého občana prostřednictvím intervence jedné ze sousedních afrických zemí výměnou za nákup technických zařízení v hodnotě 190 milionů s tím, že platba proběhne v hotovosti a že je projednána s ministerstvem vnitra," popsal žalobce Bodlák.
Podvedl ředitele, řekl žalobce
Zmíněnou zemí měl být Egypt. Podvodný plán byl podle státního zástupce vymyšlený tak, že rozvědka nakoupí šest sledovacích zařízení Agáta, dodá je egyptským zpravodajským službám a ty v Súdánu zajistí Jaškovo propuštění. Blahut měl přitom v tu chvíli informace, že milost pro misionáře od súdánského prezidenta je na spadnutí, uvedl také žalobce.
V lednu 2017 přesto vrcholový špion rozjel operaci, v níž mu byl po ruce podřízený příslušník rozvědky. K zahájení akce dostal Zdeněk Blahut od tehdejšího ředitele úřadu Jiřího Šaška svolení. Blahutův podřízený během února a března 2017 vybral z prostředků rozvědky zmíněných 190 milionů korun. Podle žalobce netušil, že peníze zmizí v nenávratnu.
"Tyto částky v hotovosti předal obžalovanému Blahutovi, přičemž nedošlo k nákupu technického zařízení ani k předání částky jedné ze sousedních afrických zemí. Jednalo se o krycí legendy, které měly u ředitele ÚZSI a podřízeného příslušníka ÚZSI vzbudit zdání legality vynaložení částky 190 milionů korun, kterou si však obžalovaný Blahut ponechal," uvedl žalobce.
Kde peníze skončily, není jasné. Na účtu je Blahut neměl. Žalobci se je zajistit nepodařilo ani jinde. V případě uznání viny hrozí bývalému špionovi až deset let vězení. Blahut přímo v soudní síni odmítl využít možnost přistoupit na přiznání viny. "Počkal bych do skončení soudu, pak se rád vyjádřím," řekl pak médiím. Misionář Petr Jašek dostal skutečně milost, 26. února 2017 se vrátil do Česka.
Spor o utajování informací
Blahuta zastupovali advokáti Lukáš Trojan a Petr Vališ. Trojan vznesl několik námitek. Podle něj obžaloba není ve stavu, aby obstála při jednání před soudem. Blahut prý také neměl možnost před jejím podáním prostudovat si spis. A podle něj rozvědka nedovolila odtajnit během vyšetřování některé informace, kvůli čemuž se Blahut nemohl řádně připravit na obhajobu.
"Jsou nedůvodně utajovány podstatné části spisu. Mám za to, že je to právě ÚZSI jakožto procesní strana, kdo účelově maří, ztěžuje a znemožňuje obhajobu obžalovanému. Navrhuji, aby ÚZSI revidovala svůj přístup," uvedl Trojan. Rozvědka u soudu měla dva zmocněnce. Jeden z nich reagoval, že je to pouze a jen tato služba, která rozhodne o případném odtajnění informací.
Předseda soudního senátu Petr Blažek námitky Trojana z velké části zamítl. Jasně uvedl, že Blahut mohl podávat podněty během celého vyšetřování. "Nevylučuji možnost, pokud v rámci tohoto řízení vznikne z titulu uplatnění práv na obhajobu, požádat původce informace (rozvědku, pozn. aut.) o rozšíření zproštění mlčenlivosti," přislíbil však žalované straně.
Veřejná část hlavního líčení trvala půl hodiny. Projednávání důkazů vzhledem k tomu, že se kauza bytostně týká činnosti zpravodajské služby, proběhne v utajovaném režimu. Aktéři kauzy se také po poledni přesunuli do jednací síně, jež je pro takové případy určená. Odebral se tam i novinář Jan Hrbáček, který dělá Blahutovi důvěrníka.
V rozvědce nadvakrát
Zdeněk Blahut působil v Úřadu pro zahraniční styky a informace v letech 2005 až 2007 a 2014 až 2018. Před prvním nástupem do rozvědky působil v tehdejším Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kde se soustředil na problematiku obchodu se zbraněmi.
V mezičase spolupracoval s Českou zbrojovkou. Více než rok měl také živnostenské oprávnění na poskytování soukromých detektivních služeb. Současně čtyři roky zasedal v představenstvu firmy Global Security System, jež se věnovala obchodu se zbraněmi či ostraze majetku a osob.
Do rozvědky se vrátil v létě 2014, když byl ministrem vnitra, kterému se služba zodpovídá, Milan Chovanec (ČSSD). V lednu 2018 službu opustil. V květnu téhož roku tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar na základě vnitřní kontroly informoval, že v rozvědce došlo k vážným finančním machinacím. A postavil ředitele Jiřího Šaška mimo službu.
VIDEO: Když jsem jim řekl o podřezané křesťance, byl jejich odpovědí smích a jásavé výkřiky, říká Petr Jašek (11. 8. 2020)
