V kauze Bečvářova statku soud potrestal dva úředníky vězením a pokutou 4,5 milionu

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 7. 2020 12:47
V případu restituce tzv. Bečvářova statku soud nepravomocně potrestal bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka a jeho nadřízenou Evu Benešovou sedmi a šesti lety vězení. Oba mají zaplatit také sankci 4,5 milionu korun. Třetímu obžalovanému, Petru Chmelíkovi, uložil roční podmínku s dvouletým odkladem a pokutu 800 tisíc. Rozsudek zatím není pravomocný.
Bečvářův statek v Praze
Bečvářův statek v Praze | Foto: ČTK

Obžaloba trojici viní z toho, že nezákonně přiřkli Emilii Bednářové náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi. Podle státního zastupitelství způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Obžalovaní vinu odmítají. Čtvrteční rozsudek, ve kterém soud rozhodl i o zabrání některých pozemků, není pravomocný.

Podle verdiktu mají Horák s Benešovou navíc každý zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu, Chmelík pak 800 000 korun. Předsedkyně trestního senátu Jana Miklová v odůvodnění svého rozhodnutí uvedla, že Horák zcela rezignoval na to, aby zjistil veškeré relevantní skutečnosti, jeho nadřízení pak podle ní důvěřovali konceptům, které Horák připravil. Trestného činu se podle soudkyně Horák s Benešovou dopustili v nepřímém úmyslu, tedy byli údajně srozuměni s tím, že mohou porušit zákonné zájmy, Chmelík pak z nedbalosti.

Úředníci se hájí tím, že jednali v dobré víře a nechybovali úmyslně. Podle svých advokátů vycházeli z čestných prohlášení předložených restituenty a o oprávněnosti restituce neměli pochyb. Soudkyně však v odůvodnění rozsudku uvedla, že nešlo o chybu, ale o "fatální" porušení povinností.

Podle Miklové Horák zcela rezignoval na to, aby zjistil veškeré relevantní skutečnosti pro rozhodnutí, jeho nadřízení pak podle ní slepě důvěřovali konceptům, které Horák připravil.

Soudkyně také rozhodla i o zabrání některých vydaných pozemků. Podle ní restituenti věděli, že na ně nemají nárok, a naznačila, že by se jejich rolí v kauze mohla policie dále zabývat. "Je na příslušných orgánech činných v trestním řízení, jak se k hodnocení jejich odpovědnosti postaví," uvedla Miklová.

Státní zástupce viní úředníky z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově.

Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefu Bečvářovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. V několika případech nemovitosti původně vlastnili všichni tři sourozenci, a dědicové tak měli dostat pouze dvě třetiny nároku, někdy patřily pouze Janu Marii Bečvářovi, a neměli je obdržet vůbec.

Až 12 let za zneužití úřední osoby

Horák a Benešová se podle státního zástupce dopustili trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za což jim hrozí až dvanáctileté tresty. Chmelík je obžalován z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti, které se trestá až pětiletým vězením.

Restituenti po sourozencích Bečvářových získali řadu pozemků v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Když žádali také pozemek na Žižkově, na kterém postavila bytový komplex firma Metrostav, zjistili právníci Metrostavu, že Bednářová není příbuznou původního majitele. Jejich zjištění v roce 2014 potvrdilo ministerstvo zemědělství. Metrostavu musí za zabrané pozemky Horák s Benešovou nahradit za pozemky a zmařené stavební záměry zhruba 20 milionů korun.

Pozemkový úřad určil Bednářovou jako vlastníka sporných pozemků v roce 2012. Když se její nárok ukázal jako sporný, pokusil se úřad svá rozhodnutí zvrátit tím, že je prohlásil za nicotná. Bednářová se obrátila na pražský městský soud, jenž jí dal letos v březnu za pravdu, rozhodnutí úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řešení.

Senát tehdy dospěl k závěru, že postup úřadu byl účelovým obcházením zákona, zároveň ale také uvedl, že Bednářová "s pravděpodobností hraničící s jistotou" nebyla podle zákona o půdě oprávněna k získání pozemků. Nejvyšší správní soud ale ve středu rozhodnutí zrušil, městský soud se tak bude žalobou zabývat znovu.

Stát se vrácení pozemků domáhá několika civilními žalobami. Pokud čtvrteční rozhodnutí nabude právní moci, mohl by o zrušení rozhodnutí o vlastnictví pozemků usilovat ještě další cestou - povolením obnovy řízení podle správního řádu.

Server Seznam Zprávy již dříve uvedl, že nejrozsáhlejší restituce v Česku využili například lobbista Roman Janoušek či podnikatel Tomáš Hrdlička, a dostali se tak k obrovskému majetku.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Tenisové US Open snížilo kvůli koronaviru dotaci o čtyři miliony

Pořadatelé tenisového US Open snížili kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru celkovou dotaci turnaje na 53,4 milionu dolarů (asi 1,18 miliardy korun), což je o téměř čtyři miliony méně než loni. Vítězové grandslamu, který se v New Yorku uskuteční bez diváků, si odnesou rovné tři miliony dolarů (zhruba 66 milionů korun) a oproti loňsku si pohorší o 850 tisíc.

Naopak se o pět procent zvýšila odměna za první kolo na současných 61 tisíc dolarů (1,3 milionu korun), další dvě kola zůstávají beze změny (100 a 163 tisíc dolarů). Teprve od další fáze se budou částky snižovat. Ještě více se škrty dotknou čtyřher, jejichž vítězové si odvezou jen 400 namísto loňských 740 tisíc dolarů.

Startu na US Open, jež má za přísných hygienických podmínek začít poslední srpnový den, se už vzdali světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová či dvojka Španěl Rafael Nadal. V hlavní soutěži je i deset Čechů v čele s Karolínou Plíškovou a Petrou Kvitovou.

Ženy se po pětiměsíční koronavirové pauze vrátily na okruh v tomto týdnu v Palermu. Pro muže bude první akcí od březnového přerušení sezony srpnový Western & Southern Open, který byl kvůli pandemii přeložen ze Cincinnati do New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Arsenal kvůli dopadům pandemie zrušil 55 pracovních míst

Londýnský fotbalový klub Arsenal zrušil kvůli ekonomickým důsledkům pandemie koronaviru 55 pracovních míst. Do finančních potíží se vítěz Anglického poháru dostal po výpadku příjmů mimo jiné z televizních práv, prodeje vstupenek a komerčních aktivit. Hráči a vedení sice přistoupili v průběhu přerušené minulé sezony na snížení platů, před tou další je ale nutné přistoupit k dalším úsporám, oznámil klub, který se letos nekvalifikoval do lukrativní Ligy mistrů.

"Náš cíl je chránit co možná nejdéle pracovní pozice a základní platy, ale bohužel jsme se ocitli v situaci, že musíme přistoupit k propuštění 55 zaměstnanců," uvedl klub na svém webu.

Ke škrtům se vedení odhodlalo vzhledem k nejisté situaci v následující sezoně. "V současnosti to vypadá tak, že na začátku sezony nepřivítáme na stadionu žádné fanoušky a potom se jich bude moci vrátit jen omezené množství. To se projeví na příjmech ze vstupného, sponzorských peněz i z televizních práv. Globální ekonomické prognózy jsou také velmi nepříznivé," dodal klub.

Zdroj: ČTK
Další zprávy