V kauze Bečvářova statku soud potrestal dva úředníky vězením a pokutou 4,5 milionu

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 7. 2020 12:47
V případu restituce tzv. Bečvářova statku soud nepravomocně potrestal bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka a jeho nadřízenou Evu Benešovou sedmi a šesti lety vězení. Oba mají zaplatit také sankci 4,5 milionu korun. Třetímu obžalovanému, Petru Chmelíkovi, uložil roční podmínku s dvouletým odkladem a pokutu 800 tisíc. Rozsudek zatím není pravomocný.
Bečvářův statek v Praze
Bečvářův statek v Praze | Foto: ČTK

Obžaloba trojici viní z toho, že nezákonně přiřkli Emilii Bednářové náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi. Podle státního zastupitelství způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Obžalovaní vinu odmítají. Čtvrteční rozsudek, ve kterém soud rozhodl i o zabrání některých pozemků, není pravomocný.

Podle verdiktu mají Horák s Benešovou navíc každý zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu, Chmelík pak 800 000 korun. Předsedkyně trestního senátu Jana Miklová v odůvodnění svého rozhodnutí uvedla, že Horák zcela rezignoval na to, aby zjistil veškeré relevantní skutečnosti, jeho nadřízení pak podle ní důvěřovali konceptům, které Horák připravil. Trestného činu se podle soudkyně Horák s Benešovou dopustili v nepřímém úmyslu, tedy byli údajně srozuměni s tím, že mohou porušit zákonné zájmy, Chmelík pak z nedbalosti.

Úředníci se hájí tím, že jednali v dobré víře a nechybovali úmyslně. Podle svých advokátů vycházeli z čestných prohlášení předložených restituenty a o oprávněnosti restituce neměli pochyb. Soudkyně však v odůvodnění rozsudku uvedla, že nešlo o chybu, ale o "fatální" porušení povinností.

Podle Miklové Horák zcela rezignoval na to, aby zjistil veškeré relevantní skutečnosti pro rozhodnutí, jeho nadřízení pak podle ní slepě důvěřovali konceptům, které Horák připravil.

Soudkyně také rozhodla i o zabrání některých vydaných pozemků. Podle ní restituenti věděli, že na ně nemají nárok, a naznačila, že by se jejich rolí v kauze mohla policie dále zabývat. "Je na příslušných orgánech činných v trestním řízení, jak se k hodnocení jejich odpovědnosti postaví," uvedla Miklová.

Státní zástupce viní úředníky z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově.

Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefu Bečvářovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. V několika případech nemovitosti původně vlastnili všichni tři sourozenci, a dědicové tak měli dostat pouze dvě třetiny nároku, někdy patřily pouze Janu Marii Bečvářovi, a neměli je obdržet vůbec.

Až 12 let za zneužití úřední osoby

Horák a Benešová se podle státního zástupce dopustili trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za což jim hrozí až dvanáctileté tresty. Chmelík je obžalován z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti, které se trestá až pětiletým vězením.

Restituenti po sourozencích Bečvářových získali řadu pozemků v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Když žádali také pozemek na Žižkově, na kterém postavila bytový komplex firma Metrostav, zjistili právníci Metrostavu, že Bednářová není příbuznou původního majitele. Jejich zjištění v roce 2014 potvrdilo ministerstvo zemědělství. Metrostavu musí za zabrané pozemky Horák s Benešovou nahradit za pozemky a zmařené stavební záměry zhruba 20 milionů korun.

Pozemkový úřad určil Bednářovou jako vlastníka sporných pozemků v roce 2012. Když se její nárok ukázal jako sporný, pokusil se úřad svá rozhodnutí zvrátit tím, že je prohlásil za nicotná. Bednářová se obrátila na pražský městský soud, jenž jí dal letos v březnu za pravdu, rozhodnutí úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řešení.

Senát tehdy dospěl k závěru, že postup úřadu byl účelovým obcházením zákona, zároveň ale také uvedl, že Bednářová "s pravděpodobností hraničící s jistotou" nebyla podle zákona o půdě oprávněna k získání pozemků. Nejvyšší správní soud ale ve středu rozhodnutí zrušil, městský soud se tak bude žalobou zabývat znovu.

Stát se vrácení pozemků domáhá několika civilními žalobami. Pokud čtvrteční rozhodnutí nabude právní moci, mohl by o zrušení rozhodnutí o vlastnictví pozemků usilovat ještě další cestou - povolením obnovy řízení podle správního řádu.

Server Seznam Zprávy již dříve uvedl, že nejrozsáhlejší restituce v Česku využili například lobbista Roman Janoušek či podnikatel Tomáš Hrdlička, a dostali se tak k obrovskému majetku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před více než měsícem násilím převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Na řadě míst proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie použila slzný plyn a zábleskové granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, policisté rozháněli demonstraci střelbou. Podle tvrzení sedmi svědků při tom použili ostré náboje. Zatím nejsou zprávy, že by tam byli mrtví či zranění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy