Praha - Vrchní soud v Praze v pondělí potvrdil pět let vězení podnikateli Tomáši Malinovi za zpronevěru desítek milionů korun.
Původní šestiletý trest Městského soudu v Praze v minulosti zmírnil, nyní se případem zabýval po dovolání Maliny k Nejvyššímu soudu (NS), který nařídil nové projednání.
Verdikt je pravomocný, Malina se proti němu může znovu dovolat k NS. Podnikatel ani jeho obhájce nechtěli rozhodnutí a svůj případný další postup v případu komentovat.
Soud také uložil Malinovi povinnost uhradit 69 milionů, které jsou zbytkem pohledávky po odečtu peněz z odprodeje majetku a částečných splátek.
Malina podle soudkyně Hany Pecové nezaplatil faktury za pohonné hmoty od firmy Unipetrol za více než 101 milionů korun. Palivo pak prodal a ze zisku nakoupil akcie jisté firmy z Ruska.
"Zpronevěřil výtěžek a dělal vše pro to, aby nic neuhradil," uvedla soudkyně. Když společnost zjistila, že obžalovaný použil peníze na něco jiného než zaplacení faktur, dostal podnikatel podle soudkyně nabídku smíru. Uzavřené dohody prý nedodržel.
Na Malinovu kauzu loni média upozorňovala hlavně v souvislosti s rozhodnutím tehdejšího prezidenta Václava Klause, který podnikateli ze zdravotních důvodů odložil nástup do vězení. Za své rozhodnutí čelil Klaus kritice.
Média také v minulosti upozorňovala na Malinovy vazby na zavražděného podnikatele Františka Mrázka a dalšího kontroverzního byznysmena Tomáše Pitra.
Neprodejné nemovitosti
Malina se hájil tím, že nemovitosti, kterými ručil, se staly neprodejnými. Pecová dále uvedla, že si podnikatel musel být vědom faktu, že pokud se nebude snažit o dohodu s obchodním partnerem, povede to k insolvenci a v té se často zpeněžují záruky nižšími částkami.
Podstatou Malinova případu je právě nákup pohonných hmot od skupiny Unipetrol, se kterou již déle spolupracoval. Podle obhájce Daniela Tetzeliho měl Unipetrol v zástavě nemovitosti převyšující pohledávku. Advokát označil případ za spíš obchodní spor.
Kauzu nejprve řešil Městský soud v Praze, který Malinovi uložil šest let vězení za podvod. Malina měl také zaplatit poškozené společnosti 85 milionů korun.
Vrchní soud v Praze pak v odvolacím řízení čin překvalifikoval na zpronevěru. Trest vězení snížil na pět let a náhradu škody upravil na 75 milionů.
Po zásahu Nejvyššího soudu se vrátila platnost původního verdiktu a pražský vrchní soud měl povinnost vypořádat se s připomínkami nadřízené instance.