Praha - Obvodní soud pro Prahu 1 uznal Janu Nečasovou a tři bývalé zpravodajské důstojníky vinnými z toho, že nezákonně sledovali tehdejší manželku premiéra Petr Nečase Radku. Všichni se podle verdiktu dopustili zneužití pravomoci úřední osoby, Nečasová navíc organizátorství.
Nečasová dostala dvouletou podmínku a zákaz výkonu vedoucí funkce ve státní správě na pět let. K podmíněným trestům byli odsouzeni i bývalí zpravodajci: Ondrej Páleník dostal podmínku 18 měsíců a Milan Kovanda 20 měsíců.
Stejně tak 20 měsíců podmíněně dostal jejich podřízený Jan Pohůnek. Trojice bývalých zpravodajců navíc nesmí pět let působit v ozbrojených složkách. Všichni také musí uhradit společně škodu 125 tisíc korun.
Zatímco všichni tři důstojníci se na místě odvolali, advokát Nečasové Eduard Bruna si nechal lhůtu na rozmyšlenou, aby se poradil se svou klientkou, která se z vynesení rozsudku omluvila. Lhůtu pro odvolání si pak ponechal i státní zástupce Rostislav Bajger.
"Dnešní nepravomocné odsouzení Jany Nagyové, Ondreje Páleníka, Milana Kovandy a Jana Pohůnka pro zneužití Vojenského zpravodajství je zásadní zprávou. Svědčí o tom, že policie a státní zastupitelství celou kauzu zahájily zcela důvodně. Škoda, že verdikt po chybách předchozí soudkyně, které jí opakovaně vyčetl nadřízený soud, padl až po několika letech," reagoval za žalobce mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Bez povolení soudu i ministra obrany
Soudkyně Hájková více než 45 minut vypočítávala, čeho všeho se dopustili. Nečasová podle ní mimo jiné "zosnovala protiprávní použití zpravodajských prostředků".
"K použití zpravodajské techniky je třeba povolení předsedy senátu vrchního soudu," uvedla soudkyně a poukázala na to, že o sledování osob a věcí zase rozhoduje ministr obrany. Rozvědka si navíc najala ke sledování detektivní agenturu a zaplatili jí 125 tisíc korun, podotkla Hájková.
Zdůraznila, že kromě Radky Nečasové byli sledováni i dva zaměstnanci Úřadu vlády. Jana Nečasová chtěla vědět, s kým se stýkají a zda nevynášejí informace o jejím vztahu s tehdejším premiérem.
Podle soudkyně je důvod sledování Radky Nečasové jasný. "Snahou bylo prokázat její údajnou nevěru ve světle toho, co jí řekla její kartářka, jak vyplynulo z odposlechnutých hovorů," poukázala Hájková. A zmínila to, že Jana Nagyová tlačila na svého milence, aby se neprodleně rozvedl. "Už se mě nebaví sedět doma jako nějaká čekanka," citovala Hájková jednu ze zpráv.
Podle ní Janu Nečasovou sžírala nenávist k Nečasově první manželce a posílala jí i hanlivé zprávy z telefonů, které u ní byly nalezeny. "Jak o ní mluvila, tady citovat nebudu," uvedla soudkyně.
"Měla obrovský, nezdravý vliv na tehdejšího premiéra a ovlivňovala jak jeho soukromí, tak pracovní život," prohlásila soudkyně. "Využila svou nezdravou a bezbřehou moc, které se jí dostávalo díky mileneckému vztahu s premiérem České republiky," dodala.
Hájková poukázala na to, že všichni během vyšetřování měnili své výpovědi, nejvíce pak Nečasová. "Najednou všichni v hlavním líčení své výpovědi sjednotili," poukázala Hájková. A upozornila, že se najednou všechny shodovaly i s výpovědí expremiéra Petra Nečase, který v kauze figuroval jako svědek.
"Submisivní" premiér
A tehdejšího premiéra obvinila ze lži, když poukázala na tiskovou zprávu z 15. června 2013, v níž tvrdil, že o žádném sledování nevěděl. Později však tvrdil, že vše věděl a sledování sám nařídil.
"Svědku Nečasovi se nepodařilo ani na opakované otázky soudu vysvětlit, proč toto nesdělil ihned poté, co došlo k vazebnímu stíhání jeho nejbližší osoby. Tato jeho výpověď je v diametrálním rozporu s tiskovým prohlášením z 15. června, kdy uvedl, že nikdy nerozhodl o sledování osob a že by nikdy nepřipustil zneužití zpravodajských služeb," konstatovala soudkyně.
Proč se tehdejší premiér rozhodl i přes poučení soudu o možném obvinění z křivé výpovědi vypovídat nepravdu, vysvětlila tím, že šlo o snahu své současné ženě pomoci. "Byl ve výrazně submisivním postavení, ona mu nařizovala. Škemral a sliboval, že udělá vše, co bude chtít, i proto se rozhodl vypovídat nepravdivě," řekla Hájková.
Soudkyně pak důkladně porovnávala výpovědi nejen všech obžalovaných, ale i Petra Nečase, s pořízenými odposlechy. A často poukazovala na rozpory.
Napočtvrté s novou soudkyní
Bývalá ředitelka kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase Jana Nagyová, která si jej před čtyřmi lety vzala a přijala i jeho jméno, byla ze zneužití Vojenského zpravodajství obžalována kvůli nezákonnému sledování tehdejší premiérovy manželky Radky. Spolu s Nečasovou stanuli před soudem tři vysocí důstojníci Vojenského zpravodajství.
První verdikt vynesl soud již v červnu 2014, přesně rok a dva týdny po zátahu policie, který vedl k pádu vlády a předčasným volbám. Soudkyně Helena Králová tehdy všechny čtyři odsoudila trestním příkazem - tedy bez veřejného jednání - k ročnímu podmíněnému trestu. Tento způsob rozhodování soudy používají v případech, kdy jsou přesvědčeny, že k vynesení verdiktu postačují důkazy ve spise a není nutné případ veřejně projednat.
Jenže poté, co se Nečasová i důstojníci Vojenského zpravodajství proti trestnímu příkazu odvolali, musela Králová nařídit řádné jednání. V něm pak všechny osvobodila. A to udělala i napodruhé, když její první osvobozující rozsudek zrušil odvolací soud kvůli nedostatečnému odůvodnění a chybám.
Nekriticky stranila
Napodruhé už odvolací soud dokonce rozhodl o tom, že případ musí znovu projednat jiný soudce - a to kvůli závažným chybám a nerespektování názoru odvolacího soudu. Podle něj Králová nekriticky stranila Nečasové a jejímu manželovi a přešla i jejich lež.
"Obvodní soud postupoval naprosto jednostranně, přičemž dospěl k naprosto bezprecedentnímu závěru, že všechny provedené důkazy podporují obhajobu obžalovaných, uplatněnou v hlavním líčení," uvedl letos v lednu odvolací soudce Richard Petrásek, když rozhodl, že případ musí projednat nová soudkyně. Případ tak začala projednávat soudkyně Pavla Hájková od počátku.
Kvůli svému postupu nejen v kauze Nečasová navíc soudkyně Králová čelí kárnému řízení. Kárnou žalobu na ni podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který jí vytýká závažná pochybení v dalších čtyřech případech, kdy mimo jiné nerespektovala pokyny nadřízených soudů. Chce, aby dostala nejvyšší možný trest - přišla o talár. Králová je již přitom několik let v důchodu a za necelé čtyři roky by stejně musela skončit, protože dovrší hranici 70 let.
Další dva případy
Soudy projednávají ještě dva další případy, spojené s Nečasovou: výměnu poslaneckých mandátů za lukrativní posty ve státní správě a vynesení tajné zprávy BIS Ivo Rittigovi.
První případ takzvaných trafik, v němž je stíhán i Petr Nečas (tři poslanci, jichž se případ týkal, se obžalobě vyhnuli díky rozhodnutí Nejvyššího soudu, že se na ně vztahuje indemnita), řeší opět Králová a před dvěma týdny došlo k nečekanému zvratu: zneplatnila jeden z klíčových důkazů, kterým jsou odposlechy. V předchozích řízeních přitom opakovaně došla k tomu, že byly pořízeny v souladu se zákonem a je možno je použít. Součástí tohoto procesu je i obžaloba Nečasové z krácení daní, když nezaplatila darovací daň za luxusní kabelky a další dary.
V případě vynesení tajné zprávy BIS prvoinstanční Městský soud v Praze udělil letos v lednu několik podmíněných trestů, ale vrchní soud verdikt zrušil a přikázal případ projednat znovu.
