Zlom v kauze Nagyová. Žalobce se ptal Kalouska na odposlechy, soudkyně je ale smetla ze stolu

ČTK ČTK
7. 11. 2017 11:03
Soudkyně Helena Králová označila odposlechy, o které se opírá obžaloba v kauze trafik, za nezákonné. Státní zástupce je tak nemohl předestřít bývalému ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, který má v případu postavení svědka.
Foto: ČTK

Praha - Odposlechy, o něž se opírá obžaloba v případu takzvaných trafik pro poslance, označila soudkyně Helena Králová při úterním hlavním líčení za nezákonné. Státní zástupci je tak nemohli předestřít bývalému ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, který má v případu postavení svědka. Králová přitom při předchozích jednáních použití odposlechů připustila. Žalobce Rostislav Bajger řekl novinářům, že její postup nechápe.

V kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS), čelí vedle Nečase obvinění také jeho současná žena Jana (dříve Nagyová) a bývalý náměstek ministerstva zemědělství Roman Boček. Oba podle obžaloby Nečase v roce 2012 navedli k podplacení poslaneckých "rebelů" Ivana Fuksy, Petra Tluchoře a Marka Šnajdra lukrativními funkcemi výměnou za to, že se vzdají mandátů a umožní přijetí vládního daňového balíčku.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Králová, která čelí kárné žalobě v souvislosti se svým rozhodováním v jiné kauze Nečasové, prohlásila odposlechy za nezákonné po několikavteřinové tiché poradě svého senátu. Reagovala tak na námitku jednoho z obhájců Adama Černého, který se bránil tomu, aby státní zástupce přečetl vypovídajícímu svědkovi Kalouskovi textovou zprávu bývalého poslance Fuksy.

Právník stručně argumentoval tím, že odposlechy povolil místně nepříslušný soud a také že žádosti o odposlechy nebyly dostatečně odůvodněné. Králová mu dala za pravdu, a státní zástupce tak v rozporování Kalouskovy výpovědi nemohl pokračovat. "Nechápu to. Počkáme si na odůvodnění," uvedl Bajger při odchodu ze soudní síně.

Kalousek ve výpovědi podpořil tvrzení obhajoby, že místa ve vedení Českého Aeroholdingu a Čepra nabídl Fuksovi a Šnajdrovi on sám, a to až poté, co se vzdali mandátu - tedy nikoliv premiér Nečas před složením jejich poslanecké funkce.

"Fuksovi jsem nabídl místo v představenstvu Aeroholdingu v době, kdy jsme chtěli zachránit České aerolinie. Ministerstvo financí chtělo rozšířit představenstvo o věrohodného zástupce státu, mně se ta myšlenka líbila, ale neměl jsem vhodnou osobu. Když se inženýr Fuksa vzdal mandátu, tak jsem tu vhodnou osobu měl. Svého času to byl můj první náměstek na financích, lepšího člověka bych k tomuto účelu nenašel," řekl.

Ohledně Šnajdra uvedl, že pro pozici předsedy dozorčí rady Čepra měl dostatečné předpoklady, protože měl zkušenosti z exekutivy, byl náměstkem na ministerstvu zdravotnictví a dlouhá léta stál v čele VZP.

Na přímou otázku soudkyně, zda jim funkce nenabídl předtím, než se vzdali mandátu, odpověděl: "Ne, bylo to poté, co se vzdali mandátu a byli volní na pracovním trhu." S Nečasovou ani Bočkem o věci nekomunikoval, jen prý zřejmě podle zvyklostí informoval tehdejší předsedy koaličních stran - tedy i Nečase - koho chce do funkcí dosadit.

Obžalovaná trojice vinu odmítá. Nečas, který v úterý k soudu opět dorazil bez omluvené manželky, už dříve uvedl, že nikomu nic nenabízel. Pouze se snažil řešit rozkol v ODS, řekl. Expremiérovi a Bočkovi hrozí až šest let vězení. Nečasové až osm, protože je obžalována také z krácení daní u luxusních darů, které dostávala v době, kdy zastávala funkci šéfky premiérova kabinetu.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 29 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy