Praha - Nezvykle ostrý verdikt na adresu Kanceláře prezidenta republiky (KPR) vydal Obvodní soud pro Prahu 1. Hrad podle něj ignoruje zákon a jednoznačné verdikty. A to tím, že odmítá poskytnout informace o platu svých úředníků, na něž mají podle soudu žadatelé jednoznačně nárok.
"V právním státě nelze tento svévolný postup akceptovat," uvedla soudkyně Lenka Vávrová, která tak v polovině října za obstrukci hradní kanceláře přiřkla zlínskému důchodci Luďku Maděrovi 47 500 korun. A to jako odškodné za to, že se odpovědi domohl až po takřka dvou letech.
"Postup KPR nepochybně musel v žadateli o informace vyvolávat frustrující pocity a nedůvěru v právní stát," konstatovala Vávrová.
O případu informoval deník Aktuálně.cz již v polovině října. Nyní získal písemný rozsudek, který soud rozeslal účastníkům řízení minulý týden a v němž sumu, již Maděrovi přiznal, odůvodnil.
Když hrozí, že prohrají…
Maděra v lednu 2015 požádal, aby mu Kancelář prezidenta republiky podle zákona o svobodném přístupu k informacím řekla, kolik berou její přední úředníci včetně kancléře Vratislava Mynáře či mluvčího Jiřího Ovčáčka. A poukázal přitom na precedentní rozsudek, který již dříve uvedl, že Hrad podobné informace musí poskytovat.
Jenže Maděra neuspěl, a proto na prezidentskou kancelář podal žalobu. Hrad mu nakonec vyhověl - ale až poté, co mu přišlo předvolání k soudnímu jednání.
Maděra se poté pustil do dalšího boje - zažádal o odškodné za svévoli hradních úředníků. A soud mu dal za pravdu. Tím, kdo ono odškodné za obstrukce Kanceláře prezidenta republiky musí zaplatit, je ale ministerstvo financí. Za nesprávný postup státních úředníků totiž odpovídá stát a právě ministerstvo financí za něj v těchto případech jedná.
Dělali si legrandu
To, že Kancelář prezidenta patří mezi instituce, které podléhají informačnímu zákonu a musí zveřejňovat i informace o platech rozhodujících úředníků, už soud řekl v červenci 2012, když vyhověl žalobě novináře a právníka Tomáše Němečka. Jenže i poté Hrad žádosti o informace odmítal.
"Zjistili jsme, že kromě pana Maděry bylo pět případů, kdy Hrad postupoval stejně a dělal si ze žadatelů legrandu. Od začátku ví, že ty informace bude muset poskytnout, ale protahuje to a dává je až těsně před jednáním soudu," poukázala Maděrova advokátka Petra Bielinová. "Je to klasické obstrukční jednání, vůbec nečekají, že by se někdo po tom více pídil a zjišťoval, že to dělají i v dalších případech," dodala.
Sám Maděra říká, že mu vůbec nejde o odškodné. "Dělám to proto, abych povzbudil lidi a řekl jim, že má smysl se ptát. A že buď získají informace, nebo mohou žádat odškodné," uvádí čtyřiasedmdesátiletý muž, který má spolu s Bielinovou s podobnými žalobami už zkušenosti. "Kdyby se mi podařilo nažhavit lidi, aby si dávali víc žádostí o informace, nejen o výši platu, ale třeba jaké faktury kdo proplatil, tak by se nemohlo tolik krást," je přesvědčen.
Podle soudkyně Vávrové hradní kancelář dobře věděla, že je povinna informace o platech dle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout. A to mimo jiné proto, že vyčkávala a poskytla je až těsně předtím, než proběhlo jednání soudu, u něhož by prohrála.
Považují se za nadlidi
"Postup KPR nemůže mít v právním státě místo," konstatovala a poukázala, že běžný subjekt by takto obstrukčně nepostupoval a informace by bezpochyby poskytl. "Například i jen proto, aby se vyhnul negativním finančním dopadům v podobě nákladů soudních řízení a podobně, které by musel hradit. Tento aspekt zjevně u KPR roli nehrál," zkritizovala jej.
Hradní argumentaci, že dopady zveřejňování platů jeho zaměstnanců jsou jiné než u obyčejných občanů, označila soudkyně za nepřijatelnou. A dala za pravdu Maděrovi, podle nějž tak Kancelář prezidenta republiky své zaměstnance považuje za "nadlidi" a dává svým postupem "návod, jak zákony obcházet a nedodržovat".
Proto také podle ní nestačí pouhé konstatování porušení zákona. "Soud celý případ a jeho okolnosti shledává za natolik zásadní a závažné, že poskytnutí odškodnění v podobě konstatování porušení práva nepovažuje za adekvátní," sdělila Vávrová. Uvedené porušení navíc bylo tak závažné, že běžnou sumu odškodného mezi 15 a 20 tisíci ročně zvedla na dvojnásobek.
Vše jsme řádně odůvodnili, řekl Hrad
Ministerstvo financí zatím nechtělo říct, jak bude na rozsudek reagovat a zda se odvolá. Či zda případně nebude chtít, aby škodu zaplatil skutečný viník - tedy Kancelář prezidenta republiky, kvůli jejímuž postupu má ministerstvo platit nejen odškodné, ale i dalších více než 20 tisíc na úrocích a nákladech řízení.
"Rozsudek nyní budeme analyzovat a budeme konzultovat další postup s Kanceláří prezidenta republiky," uvedl mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík.
Sama Kancelář prezidenta republiky opakovaně odmítla, že by z její strany šlo o obstrukční postup. "Zamítavá rozhodnutí KPR v záležitosti poskytnutí informací o platových poměrech vedoucích zaměstnanců byla vždy řádně a zevrubně konkrétními právními argumenty odůvodněna," uvedl již dříve prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle něj proto nelze nikomu prokázat úmyslné nebo nedbalostní jednání, a chtít tedy náhradu škody.
