"Vždyť já jsem tady opravdu jenom na krátkou chvíli," říká režisérka a nově také poslankyně Olga Sommerová, když se poprvé prochází parlamentními kuloáry po složení poslaneckého slibu. Ještě před několika dny by ji vůbec nenapadlo, že se bude pohybovat v těchto místech. Měla v plánu sedět ve střižně nad dokumentárním filmem o Michaelu Kocábovi, který právě dokončuje.
"Abych řekla pravdu, tam bych byla nejraději. Protože střižna je tvorba, což je naprostý základ mého života," svěřuje se v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Nad svými plány ve sněmovně začala přemýšlet, když se rozhodla, že se ujme poslaneckého mandátu jako první náhradnice z pražské kandidátky TOP 09 poté, co se mandátu vzdal Dominik Feri.
"Nevím, jaké plody přinese má práce tady ve sněmovně, protože do podzimních voleb to je opravdu krátká doba. Když už jsem se ale mandátu ujala, chci pokračovat ve svém občanském angažmá. Nikdy jsem nechtěla být političkou, protože bych byla svázaná různými dohodami a pravidly. Jako občanská aktivistka se cítím svobodná," přiznává s tím, že na poslanecký mandát kývla hlavně kvůli Liberálně ekologické straně, ve které je první místopředsedkyní. Tato strana, kterou založil a vede bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík, je tak dalším uskupením zastoupeným ve sněmovně.
Sommerová přišla shodou náhod do sněmovny v okamžicích, kdy se v ní řeší problémy, které jsou jí hodně blízké. Ať už je to téma postavení žen ve společnosti, ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií, nebo debaty o tom, zda má zemi vést premiér, který je ve střetu zájmů. Všechna tato témata je možné vystopovat v jejích dokumentárních filmech, kterých natočila kolem 130. Mnohdy takových, které se týkaly svobody a demokracie.
"Myslím, že můj život je ze všeho nejvíce obrana demokracie a svobody. Dokumentární film je právě obhajoba těchto hodnot a já se snažila mluvit především těmito filmy," říká a vzpomíná natáčení celé řady dokumentů například o lidech, kteří bojovali proti nacistické a komunistické totalitě.
Sommerová patří k uznávaným režisérkám, za své dokumenty získala řadu ocenění. První natočila v roce 1979. V poslední době uvedla dokument o Jiřím Suchém s názvem Lehce s životem se prát a životopisný dokument o Janu Palachovi Věřím, že více světla potřeba nebude. Věnovala se také pedagogické činnosti, v letech 1991 až 2002 vyučovala na pražské FAMU, od roku 1994 vedla osm let katedru dokumentární tvorby.
Feri promarnil talent svou nezdrženlivostí
Z jejích slov v kuloárech sněmovny je ale zřejmé, že nadcházející měsíce se bude chtít věnovat hlavně práci ve sněmovně, plány spojuje se svými životními tématy.
"Určitě bych chtěla uspořádat ve sněmovně seminář o ženách - o jejich postavení, o tom, čemu jsou vystaveny, jak důležitá je například jejich ochrana před sexuálním zneužíváním. Vždycky si říkám, jestli si vůbec muži uvědomují, čemu musí ženy čelit," říká pro Aktuálně.cz.
Ví, že se nevyhne ani otázkám ohledně svého předchůdce Dominika Feriho, který rezignoval kvůli podezření, že se choval násilnicky vůči ženám. "Je mi líto jeho politického talentu, který promarnil svou nezdrženlivostí. Zároveň jsem ale ráda, že se rozběhla veřejná diskuse na téma ochrany žen, a moc si přeji, aby tato diskuse neskončila," tvrdí.
Upozorňuje, že už v roce 1994 natočila film s názvem Feminismus po Česku a v roce 1999 film O čem sní ženy, na který navázala i stejnojmennými knihami. "Boj za práva žen považuji za nesmírně důležitý," zdůrazňuje.
Ve sněmovně chce promluvit také na téma Istanbulské úmluvy, což je dokument, který vzbuzuje v parlamentu mnoho emocí a kontroverzí. Když Sommerová slyší připomínku, že například KDU-ČSL, která je součástí "její" koalice s TOP 09 a ODS, vystupuje proti této úmluvě, zareaguje okamžitě. "Ale to je mi úplně jedno! Říkám to, za čím si stojím. Že se znevažuje ochrana žen či sexuální násilí, tak to je prostě špatně. A mně je jedno, kdo je pro a kdo proti, je třeba o tom mluvit," míní.
Děsivý výběr, říká ke středeční volbě radních ČT
Podobně zvýší hlas, když přijde řeč na téma nezávislosti České televize a volbu čtyř nových radních. Poslanci by je měli volit už ve středu, takže půjde o jedno z prvních zásadních rozhodování nové poslankyně Sommerové.
"Až na výjimky je to děsivý výběr," pronese na adresu dvanácti kandidátů do Rady ČT, které volební výbor vybral z nabídky několika desítek kandidátů. "Když si vezmete, že tímto výborem neprošel například Michal Klíma, Lída Rakušanová a někteří další, kteří mají za sebou velkou historii obhajoby demokracie v médiích, tak je naprosto zřejmé, jaký byl cíl volebního výboru," soudí.
Sommerová vystupuje na obranu nezávislých veřejnoprávních médií už několik let, stejně jako poukazuje na nebezpečí propojení politiky a byznysu. Její jméno lze najít například ve sdružení Vraťte nám stát, které vzniklo poté, co byly publikovány některé odposlechy mezi tehdejším primátorem Prahy Pavlem Bémem a podnikatelem Romanem Janouškem. Stejně tak byla v přípravném výboru Veřejnosti proti korupci, který varoval před ohrožením státu bující korupcí.
Angažovala se také ve výzvě Svobodu médiím nebo na demonstracích Milionu chvilek pro demokracii. V roce 2018 podepsala Výzvu na podporu České televize, která vznikla mezi filmaři během příprav slavnostního předávání Českých lvů. "ČT nepatří žádnému oligarchovi, ale nám občanům," řekla na tomto večeru Sommerová po převzetí ceny za nejlepší dokument a poukázala na to, že přímý přenos z předávání ocenění vysílá Česká televize.
Kromě zmiňovaných témat má ale ještě jedno, kterému se chce věnovat. "Ráda bych podpořila návrh, aby se stal 27. červen památným dnem odsunu sovětských vojsk," upozorňuje. S návrhem sice přišel už dříve Senát, ale jak režisérka říká, má pocit, že se o této iniciativě mluví málo. "To je něco naprosto nepochopitelného, že na Slovensku takový den mají a my ho nemáme. Mají tam dokonce i památník odsunu. Váží si své svobody víc než my," prohlašuje.
I když byla Olga Sommerová z prvního dne ve sněmovně trochu nesvá, tvrdila, že se na zdejší atmosféru, která je mnohdy hodně osobní a ostrá, bude snažit si zvyknout. Ostatně i samotný předseda sněmovny Radek Vondráček ji před začátkem úterní schůze upozorňoval, že asi zažije kulturní šok. "Nenechám se zdejším prostředím vyčerpat. Budu se na to dívat jako na divadlo světa," loučila se s úsměvem a mířila ke své poslanecké lavici.
