Projev Tomia Okamury v úterý přerušil místopředseda sněmovny Jan Skopeček s tím, že vyhlašuje pauzu kvůli nepřítomnosti ministrů. Okamura mu poté vyčetl, že to udělal v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Měl Skopeček právo tuto pauzu vyhlásit, nebo ne?
Především si myslím, že je potřeba reformovat jednací řád, protože se ukazuje, že tak, jak byl napsán v roce 1995, je bezmocný vůči obstrukcím. Když nastanou obstrukce, určitým způsobem to posouvá i případné hodnocení Ústavního soudu ohledně toho, co je přípustné a co ne.
V této konkrétní situaci bylo použito usnesení, že má být jednání neustále přítomen člen vlády, což není dobré, vede to ke zdržování jednání. Nicméně je zavedenou praxí, že v případě, že ministři nejsou přítomni, se schůze přerušuje. Pokud tedy předsedající z tohoto důvodu schůzi přerušil, nejednal v rozporu s ustálenou praxí ani s jednacím řádem.
Okamura dále kritizoval, že mu Skopeček po pauze nevrátil hned slovo, ale nechal poslance hlasovat o návrhu, který měl umožnit prodloužení jednání a hlasování i po deváté hodině večer. Byla to oprávněná kritika?
Jednací řád přesně takovou situaci neřeší. Pokud je schůze přerušena, po pauze má slovo předsedající a je jasné, že nakonec musí slovo vrátit řečníkovi, tedy poslanci Okamurovi. Nebylo správné, že ještě před Okamurou po skončení pauzy vystoupilo několik jiných řečníků. Ale tím, že se hned po pauze hlasovalo, nebyl porušen jednací řád. Dává smysl, aby se o procedurálním návrhu hlasovalo spíš dřív než později. Pravidla jednání Poslanecké sněmovny by se neměla vykládat tak, aby znemožňovala jednání. Určité pochybnosti mám spíš u té devatenácté hodiny.
Tím myslíte, že měl být návrh na prodloužení jednání a hlasování po 21. hodině vznesen nejpozději do 19 hodin, jak upozornili někteří opoziční poslanci. Skopeček tak ale učinil o hodinu později a podle opozice tím porušil jednací řád. Jak vážný je to prohřešek?
Vážný prohřešek to není, protože když je přijat nějaký zákon, je možné ho napadnout před Ústavním soudem s tím, že byl přijat protiústavním způsobem. Soud to poté zkoumá. A v minulosti již opakovaně rozhodl, že pokud došlo k porušení jednacího řádu, není to protiústavní, pokud se nejednalo o natolik závažné porušení, které by zasahovalo do ústavních principů - například pokud by opozice neměla dostatek prostoru nastudovat si návrhy a podobně.
Po pauze měl slovo dostat Okamura
Došlo tedy v nějakém bodě ze strany koalice k porušení jednacího řádu?
Já si především myslím, že předsedající měl už dávno upozornit poslance Okamuru, aby mluvil k věci, a po dvojím marném volání mu odebrat slovo. Slovo mu ale neodebral, a to, co se ve sněmovně v úterý odehrálo, je z hlediska jednacího řádu přijatelné - s výjimkou dvou věcí. Tou první je, že hlasování o prodloužení jednání po 21. hodině mělo proběhnout před 19. hodinou. Paragraf v tomto případě nehovoří úplně jasně, ale v praxi se hlasuje před 19. hodinou. A druhý problém vidím v tom, že nedostal hned po pauze slovo poslanec Okamura, ale ještě před ním jiní řečníci. Jinak byl ale postup ve sněmovně v zásadě přijatelný.
Okamura je coby předseda strany řečník s přednostním právem. Kdyby nenastala přestávka, mohl mluvit až do konce jednání ve 21 hodin. Existují nějaké důvody, kvůli kterým lze přerušit vystoupení řečníka s přednostním právem?
Obecně platí, že řečníkům lze odebrat slovo, pokud překročí řečnickou dobu, byla-li stanovena, dále pokud jsou dvakrát marně voláni k věci a pořád k ní nemluví, nebo pokud jsou dvakrát voláni k pořádku a nadále se chovají nepřístojně. Nicméně v tomto případě nedošlo k odebrání slova, ale byla vyhlášena přestávka.
Ve sněmovně mohou nastat různé situace, kdy je potřeba vyhlásit přestávku, a v takovém případě je řečník přerušen, ale pak se mu musí vrátit slovo. Proto se Okamurovi mělo vrátit slovo bezprostředně, bez toho, aby ve sněmovně nejdříve vystoupili jiné lidé. Ale opět zopakuji, že to, že se do jednání po pauze vměstnalo procedurální hlasování, mi nepřipadá nezákonné.
Podle šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové měl návrh přednést některý z poslanců, nikoliv předsedající schůze. Má pravdu?
Návrh v tomto případě musí podat jedna pětina všech poslanců nebo dva poslanecké kluby. V tomto případě to však probíhalo tak, že předsedající přečetl písemný návrh, který dostal od koaličních klubů. A zdá se mi, že jednací řád nevylučuje, aby se procedurální návrhy podávaly i písemně.
Ano, to je další kritika, která zaznívá od opozice, že návrh nebyl přednesen na mikrofon.
Praxe fungování sněmovny ale počítá se spoustou návrhů podávaných písemně. Čili to, že předsedající oznámí, že dostal písemný návrh, je v pořádku.
Jakou šanci by tedy měla opozice, pokud by se obrátila na Ústavní soud se stížností na porušení jednacího řádu?
Podle mě žádnou. Hlavně proto, že jednotlivá procedurální rozhodnutí ve sněmovně nelze napadat před Ústavním soudem. Soud nemá pravomoc rozhodovat, zda nějaké vyhlášení přestávky nebo odebrání slova bylo v souladu s ústavou. Má pravomoc rozhodovat, jestli je zákon v souladu s ústavou z hlediska obsahu a jestli byl přijat ústavně předepsaným postupem. Opozice tedy může podat jedině návrh na zrušení zákona.
Když si ale vzpomenu, jak soud v takovém případě rozhodoval v minulosti, například v případě zákona o elektronické evidenci tržeb v roce 2016, tak tehdy došel k tomu, že sice došlo k porušení jednacího řádu, ale nestačilo to na zrušení zákona. Muselo by dojít k závažnému porušení, kdy opozice neměla dostatek času si návrh nastudovat nebo neměla možnost se k němu vyjádřit a podobně. V takovém případě by ústavní soud zákon zrušil. Jinak ale ne, a to ani kdyby byl porušen jednací řád. To je zavedená praxe Ústavního soudu.
Jednací řád je vůči obstrukcím bezbranný
Zmínil jste, že je potřeba změnit jednací řád. Co považujete za jeho největší nedostatky?
Domnívám se, že jednací řád je úplně bezbranný vůči obstrukcím i proti ohromné neefektivitě jednání. Myslím, že by se měla vhodným způsobem vyvážit práva většiny a menšiny. Většina, tedy koalice, by měla mít větší vliv na časový plán jednání, mělo by být odbouráno nekonečné jednání o pořadu schůze. Pořad schůze by se měl stanovit v organizačním výboru s možností krátce k němu navrhovat změny a hlasovat o nich bez rozpravy. Bylo by to jednodušší a bylo by víc času na věcnou debatu.
Zároveň by koalice měla mít schopnost stanovit, kolik času se který bod bude projednávat, případně odhlasovat konec debaty. Opozice by zase měla mít možnost nastolovat svá témata, což teď nemá. Pokud opozice chce, aby se o nějakém tématu ve sněmovně vedla diskuse, měla by mít schopnost umístit ho na pořad schůze, aniž by tomu mohla koalice zabránit.
Jaké možnosti dnes mají koaliční poslanci, pokud jim vadí obstrukce ze strany SPD?
Současný jednací řád skýtá určité možnosti, ale jsou velmi nedostatečné. Legálními prostředky nelze obstruující odhodlanou menšinu sněmovny porazit. Předsedající si mohou počínat trochu asertivněji, než si dnes počínají, odejmout slovo poslancům, kteří nemluví k věci. Ale přesto pořád zůstává spousta prostoru pro obstrukce, zejména to, že přednostní řečníci - tedy předsedové stran, klubů a členové vlády - mohou mluvit neomezeně dlouho. Proto je jediným dobrým a dlouhodobým řešením změna jednacího řádu. Je potřeba k tomu, aby se náš parlament a demokracie nestaly nefunkční. Je potřeba změnit ho co nejdřív.
