Vzít do ruky tištěný leták oblíbeného obchodního řetězce, podívat se na slevy a na základě nich si zakroužkovat, co při příští návštěvě Kauflandu, Billy nebo Alberta půjde do košíku. Slevový leták je pro mnohé Čechy neoddělitelnou součástí nakupování a pomocníkem k tomu, jak ušetřit. A to zejména pro seniory. Alespoň občas jej využívá 94 procent z nich, třetina pak často, zjistil nedávný průzkum agentury Nielsen.
Jenže éra letáků se možná chýlí ke konci. Ministerstvo životního prostředí chystá novelu zákona o obalech, která mimo jiné zavádí výrobcům letáků povinnost platit recyklační poplatek. Resort ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) tím chce zmenšit odpad z letáků, který mnohdy tvoří až 30 procent obsahu modrých popelnic, a urychlit přesun nabídek slev do online aplikací.
Proti plánu se ale ohradila Rada seniorů. Podle ní jsou mnozí důchodci na používání slevových letáků existenčně závislí. "Po letech vysoké inflace a všeobecné drahoty by to pro seniory byla další těžká rána. Mnozí z nich stále obracejí každou korunu a tištěné letáky jsou často jejich jediným zdrojem informací o slevách a výhodných nákupech," říká předsedkyně spolku Lenka Desatová.
Odkazuje na data Českého statistického úřadu, podle kterých nemá polovina seniorských domácností v Česku přístup k internetu. Každý čtvrtý senior nad 65 internet nikdy nepoužil, v kategorii starších 75 let je to polovina.
Chytrý telefon vlastní přes polovinu seniorů od 65 do 74 let, u starších je to pak méně než čtvrtina. I proto z průzkumu agentury Nielsen vyplynulo, že tištěné letáky před slevovými aplikacemi upřednostňují více než tři čtvrtiny lidí nad 60 let.
"Alternativa v podobě online letáků či mobilních aplikací z mnoha důvodů nepřichází pro seniory v úvahu. Pokud jim vezmete tištěný leták, v podstatě je tím odříznete od informací a sociálně je diskriminujete," míní Desátová.
Konec černých pasažérů
Množství letáků by se kvůli ochraně životního prostředí sice mělo snižovat, novela je ale nezakazuje ani neomezuje, upozorňuje mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Jde podle ní o narovnání systému nakládání s odpady, ve kterém výrobci letáků fungují jako "černí pasažéři".
"Produkce letáků je v Česku stabilně okolo čtyř miliard kusů ročně (zhruba 20 tisíc tun ročně), které končí v lepším případě v tříděném sběru (hrazeném obcí), následně se o ně někdo musí postarat a zajistit správné nakládání s těmito odpady. Jejich výrobci na tyto procesy vůbec nepřispívají," vysvětluje.
Poplatek za recyklaci by se měl pohybovat mezi 2500 a 3500 korunami za tunu. Novela vstoupí v platnost příští rok, do té doby mají podle Krejčí výrobci letáků dost času najít řešení, jak dostat informace o slevách k seniorům.
Změnu chování zákazníků už pozorují i samy obchody, například řetězec Lidl. "Vidíme jasný posun směrem k digitálním kanálům. To se odráží i v rostoucím zájmu zákazníků o naši aplikaci Lidl Plus mezi zákazníky nad 65 let," uvádí mluvčí Eliška Froschová Stehlíková.
"Prostřednictvím newsletteru, aplikace Lidl a Lidl Plus, našich webových stránek, digitálního letáku a mnoha dalších nabízíme četné alternativy k tištěným letákům. Digitální leták je například nově k dispozici také v aplikaci WhatsApp," dodává.
