Klienti netuší, kam tečou jejich miliardy z účtů pojišťoven. Senátoři to napadli u Ústavního soudu

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
10. 9. 2015 9:30
Skupina 19 senátorů se obrací na Ústavní soud. Nelíbí se jim, že se klienti zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven nemohou podílet na jejich chodu. Chtějí, aby si lidé sami volili, kdo zasedne ve správní a dozorčí radě jejich pojišťovny. Měli by mít také možnost do orgánů pojišťovny kandidovat. Dnes jsou totiž instituce podle senátorů bez veřejné kontroly - členy správních a dozorčích rad dosazují jen politici.
Foto: Economia

Praha - Češi sice odvedou stovky miliard korun na účty zdravotních pojišťoven, co se s nimi ale potom stane, nemohou ovlivnit. To by se mělo změnit. Platí to hlavně pro čtyři miliony klientů zaměstnaneckých pojišťoven.

Senátoři kvůli tomu podali ústavní stížnost, ve které některá ustanovení zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách napadají. Části normy, které klientům kontrolu hospodaření znemožňují, chtějí zrušit. Pokud senátoři se stížností uspějí, dostanou klienti nové pravomoci - budou si moci zvolit své zástupce ve správních a dozorčích radách, které kontrolují toky peněz v instituci. Budou také moci do kontrolních orgánů sami kandidovat.

„Orgány své zdravotní pojišťovny by si skutečně měli volit samotní klienti. Kdokoliv z klientů by měl mít také možnost se o místo ve správní radě ucházet a v těchto volbách kandidovat,“ potvrzuje iniciátorka ústavní stížnosti a senátorka Alena Dernerová.

Dnes nic takového možné není. Zaměstnanecké pojišťovny jsou sice veřejné instituce, které hospodaří s veřejnými penězi, na jejich kontrole se ale podílejí jen politiky vybraní zástupci ministerstev, největších zaměstnavatelů a odborů. "Většinou jsou tam dosazeni jen proto, aby hájili jejich zájmy,“ pokračuje Dernerová.

Drahá sídla a limuzíny

Stamiliony, které na účtech pojišťoven leží, proto mohou putovat na cokoliv. „Mohou být utráceny nejen v zájmu klientů, ale také různých politicko-ekonomických skupin,“ souhlasí se změnou pravidel advokát Štěpán Holub, který senátorům s ústavní stížností pomáhá.

Peníze mohou rozhazovat i managementy pojišťoven. „Například za luxusní limuzíny nebo honosná sídla,“ naráží Holub na nedávno zveřejněné skandály Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, která nakoupila mimo jiné předražená auta pro své vedení. Správní rada to bez problémů posvětila a klientům nikdo nic nevysvětlil.

Lidé přitom do pojišťoven posílají své peníze, a to povinně. "Stát je k tomu nutí pod pohrůžkou pokuty," podotýká advokát Holub. Každoročně se tak na účtech zdravotních pojišťoven shromáždí stovky miliard korun. Lidé podle něj mají právo vědět, co se s nimi děje. "Každý občan má právo na kontrolu veřejných záležitostí," upozorňuje Holub. Pod ústavní stížnost, kterou připravil, se proto podepsalo devatenáct senátorů z různých politických stran.

"Celý systém je skutečně špatně nastaven, je třeba ho celý překopat," podpořil stížnost k Ústavnímu soudu například sociální demokrat Jan Žaloudík.

Proč ne, reagují některé pojišťovny

Samotným zaměstnaneckým pojišťovnám případná změna pravidel nevadí. „Už v předválečném Československu tady jakýsi způsob, jakým se volili členové kontrolních orgánů pojišťoven, fungoval. Takže proč ne,“ reagoval na stížnost senátorů například ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ladislav Friedrich. Podobný systém řízení pojišťoven navíc mají i v Německu.

Friedrich ale jedním dechem odmítl, že by byla současná kontrola pojišťoven nedostatečná. „Volby do orgánů pojišťoven probíhají přesně v souladu s volební vyhláškou, určitě tam není nic protiprávního. Považuji to za efektivní systém a nikdy jsme v naší pojišťovně neměli podezření, že by byl jakkoliv netransparentní nebo manipulován,“ zdůraznil.

Mnohem horší problémy podle něj provázejí Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která mezi zaměstnanecké pojišťovny nepatří. "Pokud se tedy budou jakkoliv měnit pravidla, bylo by dobré je stanovit pro všechny stejně," uzavřel Friedrich.

Volby jako do parlamentu

Nová pravidla pro chod a kontrolu pojišťoven chtělo v minulosti prosadit i ministerstvo zdravotnictví. Bylo to za exministra Leoše Hegera (TOP 09). Vedení resortu kvůli tomu v roce 2011 podepsalo memorandum s Platformou zdravotních pojištěnců, která po průhlednější kontrole volala.

„Kontrolní orgány pojišťoven se budou rekrutovat z řad zástupců zaměstnavatelů státu i pojištěnců. Každá z těchto skupin bude mít ve správní a dozorčí radě třetinové zastoupení,“ popsal tehdy představy ministerstva Hegerův poradce Pavel Vepřek. Lidé v kontrolních orgánech měli mít dokonce hmotnou odpovědnost za hospodaření instituce a ručit svým majetkem.

Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála měli vzejít členové kontrolních orgánů buďto z hlasování, které se mělo konat společně s komunálními volbami, nebo ze speciálních voleb na pobočce. „Uvažovalo se dokonce o tom, že by se mohly volby konat elektronicky,“ doplnil Dostál.

Kontrola skončila za Ratha a Julínka

Jenomže plány zůstaly jen na papíře. "Nešlo to prosadit, takže jsme tuto myšlenku nakonec opustili,“ říká dnes exministr Heger.

Jeho nástupci se už změnou pravidel nezabývali. „Nejsem si vědom toho, že by s tím ministerstvo zdravotnictví dál pracovalo,“ potvrdil iniciátor myšlenky Ondřej Dostál. Současné vedení ministerstva zdravotnictví se k otázce, jak se ke změně pravidel v pojišťovnách staví, nevyjádřilo.

V Česku působí celkem šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, které hospodaří se zhruba 150 miliardami. Pojištěno je u nich asi čtyřicet procent obyvatelstva, tedy kolem čtyř milionů lidí. Do chodu zaměstnaneckých pojišťoven ale zasahovat nemohou. Odepřena je jim i účast ve správních a dozorčích radách - alespoň pokud je nejmenuje někdo z velkých zaměstnavatelů, kteří stáli u zrodu pojišťovny, nebo odborů.

Do března roku 2006 byla přitom účast v kontrolních orgánech zaměstnaneckých pojišťoven možná. Do zákonných pravidel pak ale zasáhl nejprve exministr David Rath a později jeho nástupce Tomáš Julínek. A správní a dozorčí rady ztratily podle senátorů svou kontrolní funkci.

 

Právě se děje

před 3 minutami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 5 minutami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon ruku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

před 1 hodinou

Italský ministr zahraničí Di Maio končí v čele Hnutí pěti hvězd

Italský ministr zahraničí Luigi di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Informovala o tom agentura AP. Svým stoupencům v Římě Di Maio řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Hnutí pěti hvězd podle Di Maia nyní dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl znamenat konec vlády, kterou od loňska tvoří koalice M5S a Demokratické strany.

"Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd," řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy