Praha - Nově zvolení senátoři ze sdružení Severočeši.cz odhalili mezeru v Ústavě.
Ve stížnosti, kde napadli schválení 12 zákonů v době po podzimních volbách, upozornili Ústavní soud, že horní komora parlamentu má sice podle Ústavy 81 členů, ale mandát senátora nyní vlastní 108 lidí.
I experti na ústavní právo pro Aktuálně.cz potvrdili, že Ústava má v tomto bodě chybu.
"Je pravda, že Ústava je v tomto ohledu trochu špatně napsaná," uvedl například ústavní právník Jan Wintr.
Severočeši.cz útočí
Potíž je v tom, že formulace Ústavy novému zákonodárci svěřuje mandát hned ve chvíli, kdy je zvolen, ale zároveň senátorům garantuje mandát na celých šest let ve funkci. A protože se volby nekonají vždy ve stejném termínu, mandáty nových a končících zákonodárců se překrývají.
Letos bude mít Česko 108 senátorů od 23. října (druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu) do 13. listopadu, kdy končí funkční období současného senátu.
Aktuálně.cz už napsalo, že nově zvolení senátoři Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava tento princip napadli.
Vadí jim především to, že končící Senát se po volbách sešel a přijal důležitá usnesení, mimo jiné posílení českých jednotek v Afghánistánu. Další čtyři závažné zákony, které mají snížit schodek veřejných financí, bude mít odcházející sestava horní komory na programu v pátek.
Rozhodne zvyklost
Ústavní experti uznávají, že v Ústavě je chyba, nečekají však, že soud přijaté zákony zruší. "Starý" Senát se schází do uplynutí celého funkčního období už od svého vzniku, a tak už je to ústavní zvyklost, shodují se ti, které Aktuálně.cz oslovilo.
"Současná praxe je v pořádku, protože Senát nemůže nezasedat kvůli krátkým lhůtám, jež má na projednání zákonů," říká již citovaný ústavní právník Jan Wintr.
"Ústavní soud opakovaně vyjadřuje závěr, že relevantní není jen samotný text Ústavy, ale také ústavní zvyklosti. To by ho podle mého názoru v tomto případě mělo dovést k tomu, že i když jsou zde možné oba výklady, přednost by měl dostat ten, podle něhož se dosud po celou dobu existence Senátu postupovalo," předvídá ústavní právník a politolog Marek Antoš.
Legální, ale neligitimní
Experti upozorňují i na to, že fakticky senátor nemůže hlasovat hned po volbách - musí získat osvědčení a složit slib.
"Tento postup není nerozumný, protože pokud by se noví senátoři sešli již před uplynutím lhůt pro soudní přezkum a následně byly volby prohlášeny za neplatné, byla by zpochybněna všechna dosud přijatá rozhodnutí," vysvětluje Marek Antoš.
Ján Gronský z Katedry ústavního práva Univerzity Karlovy má pak za to, že hlasování starých senátorů po volbách je legální, ale v tomto případě nelegitimní.
"Senátoři jsou voleni na 6 let, avšak funkční období Senátu je dvouleté. Po každé volbě třetiny senátorů se nově ustavuje celá struktura Senátu (předseda, místopředsedové, ustavují se výbory a komise atd.)," připomíná Gronský.
"Z hlediska legitimity - zejména když výsledky voleb jsou takové, jaké jsou - jde o postup nemorální, o prostou aroganci dočasně poskytnuté moci. "Starý" Senát totiž dobře ví, že v nově zvoleném Senátu by většina z těch zákonů, o které se jedná, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou neprošla," domnívá se.
