Praha - Upravit pravidla vzdělávání žáků s postižením, sjednotit závěrečné zkoušky na učilištích nebo zakázat prodej nevhodných potravin na školách. To upravuje novela školského zákona, kterou ve čtvrtek beze změn schválil Senát.
Rozhodl tak navzdory námitkám části senátorů, že novela obsahuje odkazy na kritizovaný registr učitelů, který ovšem na rozdíl od původního návrhu vlády uzákoněn nebude. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) slíbil nedostatky napravit v další připravované novele. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Ministr ocenil, že zákon po dlouhých diskusích dospěl takřka na konec legislativního procesu. "Je to klíčová norma. Dokonce si dovolím tvrdit, že věci, které tam jsou, jsou revoluční. Je to zatím nejširší změna školského zákona v historii tohoto zákona," řekl k novele zákona, který platí od roku 2005.
K tématům téměř dvouhodinové debaty senátorů patřila zejména snaha zakázat ve školách prodej potravin, které jsou "v rozporu s výživovými požadavky". Senátor ODS Pavel Eybert namítl, že může jít o porušování hospodářské soutěže a že zboží dostane nálepku "zakázaného ovoce, které, jak známo, nejvíce chutná".
"Sociální inženýrství ve školních bufetech nemůže přinést to, co se od něj očekává," poznamenal Eybert s tím, že nevhodné pochutiny si děti budou kupovat jinde.
Chládek připustil, že si nemyslí, že lze vše vyřešit zákazem automatů například s cukrovinkami nebo solenými brambůrky. Podle něj se ale minul účinkem apel na školy, aby pořizovaly automaty se zdravými potravinami. Zákon se zákazem má proto podle ministra alespoň napomoci ke zdravému stravování.
Na související vyhlášce budou spolupracovat ministerstva školství a zdravotnictví. "Tým odborníků, který je na ministerstvu zdravotnictví, nám jasně řekne, co je a co není nezdravé složení," řekl ministr.
Delší funkční období ředitelů
Předloha mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro jejich integraci do hlavního vzdělávacího proudu se stanou základem podpůrná opatření, která žáci potřebují.
Mezi ně patří použití speciálních učebnic, individuálních vzdělávacích plánů, využívání asistentů pedagoga nebo tlumočníků do znakové řeči s odpovídajícím vzděláním či vytváření studijních skupin.
Nová inkluzivní opatření by měla začít fungovat od 1. září 2016. Do té doby musí být schválena příslušná vyhláška. Zatím je rozpracovaná. "Probíhá debata nad touto prováděcí vyhláškou. Například dnes se projednává na vládní radě pro menšiny, protože chceme znát i názor odborné veřejnosti," uvedl ministr.
Odhaduje, že zavedení inkluzivních opatření bude znamenat zvýšení současného dvoumiliardového rozpočtu na tuto oblast o další až dvě miliardy korun. Prostředky budou potřeba například na asistenty pedagoga, speciální pedagogy ve školách nebo školní psychology.
Novela má rovněž upravit postavení ředitelů škol tak, aby na školách mohli působit i po skončení šestiletého ředitelského funkčního období.
Od registru učitelů si Chládek sliboval lepší přehled o tom, kterých aprobací je nedostatek. Podle kritiků včetně ochránců soukromí by ale nákladně sdružoval citlivá osobní data o pedagogických pracovnících, včetně věku a pohlaví.
Vznik registru by podle odpůrců ministerstvo stál 2,8 milionu korun, provoz 700 tisíc korun ročně bez započtení výdajů škol. Ministr ale registr, který podle něj bude stát jen dva miliony korun, dál pokládá za nezbytný kvůli kariérnímu řádu.
