Jaromír Soukup je jeden z nejvýraznějších mediálních byznysmenů v zemi. Stojí za agenturou Médea, je generálním ředitelem a hlavní tváří televize Barrandov a vydává časopis Týden. Letos 10. ledna v jednom ze svých televizních pořadů věnujících se politice přivítal vyřazeného adepta o místo v prezidentském závodu Karla Janečka.
Podnikatel ve finančnictví sice odevzdal 74 tisíc podpisů občanů, jenže jejich chybovost byla příliš vysoká. Ministerstvo vnitra mu jich proto více než 24 tisíc neuznalo. Pro kandidaturu na Hrad bylo nutné získat podpisy buď 50 tisíc občanů, 20 poslanců, nebo 10 senátorů.
"Kdybych neměl dostatek podpisů, což jsem měl, ale i kdybych neměl, tak zamítnutí na základě 19 chybějících podpisů je proti ústavnímu právu. Je to špatné použití statistiky. Takže volba je tím podle mého přesvědčení velmi zpochybněna," postěžoval si Janeček na své vyřazení Soukupovi.
Podnikatel v tu chvíli znal odmítavé stanovisko Ústavního soudu šest dní. Věděli o něm i diváci, konstituční tribunál o definitivním odstavení podnikatele z voleb veřejně informoval. Diváci však nevěděli nic o tom, že za Janečka se u Ústavního soudu přimlouval moderátor pořadu Jaromír Soukup. Šéf mediálního domu tím vstoupil do politického souboje.
Soukup a Janeček měli stejného advokáta
"Ano, je to tak," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Soukup postavil svou stížnost na tom, že ministerstvo vnitra a poté Nejvyšší správní soud ho vyřazením Janečka připravily o možnost širšího výběru při prezidentské volbě. Cítil kvůli tomu újmu na právu podílet se na správě věcí veřejných.
"Stížnost jsem podal jako občan proti nepřijatelné právní úpravě volby prezidenta. Koneckonců Nejvyšší správní soud konstatoval, že je právní úprava a hlavně její aplikace ministerstvem vnitra nepřijatelná a musí se změnit. Kandidatura pana Janečka v tom žádnou roli nehrála," sdělil Aktuálně.cz Soukup.
Mediální magnát se však v podání výslovně ohradil proti vyřazení Janečka ze soutěže. Stížnost poslal soudu pouhý den poté, co se na něj obrátil vyřazený kandidát. Pro oba muže navíc zformuloval podnět stejný právní zástupce, pražský advokát Jan Šťovíček. Podle informací Aktuálně.cz Ústavní soud vnímal jejich postup jako koordinovaný.
"Je to nemorální, v ČT by to bylo za čárou"
Mediální analytik Jan Potůček považuje jednání majitele televize a moderátora politických pořadů za nepřijatelné. "Je to nemorální. Bylo by vhodné, aby se takového jednání zdržel. Ale nic mu to nezakazuje a žádný zákon tím neporušuje," řekl Potůček.
Podle něj Soukupovi nahrává v jeho angažmá ve prospěch politického kandidáta to, že je majitelem komerční televize, jejíž provoz na rozdíl od médií veřejné služby neupravuje zvláštní zákon ani etický kodex, jejž by schvalovala Poslanecká sněmovna. Obojí přitom takto funguje v případě České televize i Českého rozhlasu.
"V médiích veřejné služby už by takové jednání bylo za čárou. Jakmile by se to týkalo nejen statutárního zástupce média veřejné služby nebo moderátora politických diskusí, určitě by se tím Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zabývala. Takovým způsobem by se do věcí veřejných tato média nemohla zapojit," podotkl Potůček.
Aktuálně.cz se obrátilo na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, jež uděluje licence pro fungování televizí a dohlíží na jejich dodržovaní. Rada se krokem Soukupa zabývat nebude. "Podobné iniciativy ředitele televize jsou jeho osobní záležitostí. Rada vyhodnocuje naplňování požadavků zákona výhradně na základě monitoringu obsahu vysílání," uvedl pro Aktuálně.cz předseda rady Václav Mencl.
Soukup neměl u soudu šanci
Ústavní soud Soukupův podnět odmítl. Shodou okolností tak učinil 4. ledna, kdy shodil i Janečkovu stížnost. Kromě návratu podnikatele do voleb Soukup žádal i zrušení předpisu určujícího postup, jak má ministerstvo vnitra kontrolovat podpisy k nominaci kandidáta. Jeho podáním se zabýval senát soudce Jiřího Zemánka.
"Podle zákona o Ústavním soudu může ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem," stojí v usnesení soudu.
Soukup se neucházel o prezidentskou kandidaturu, stejně jako ho ze soutěže žádná instituce nevyřadila. Proto po Ústavním soudu nemohl chtít, aby jeho stížnosti vyhověl. "Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani tvrzení stěžovatele, že došlo k zásahu do jeho ústavně zaručeného práva podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo volbou svých zástupců," uzavřel soud.
