Praha – Všechny veřejné úřady, ale i třeba nemocnice či firmy ve vlastnictví státu, mají již tři roky zveřejňovat informace o svých zakázkách. Tedy především jaké zakázky zadaly a jak probíhalo vyhodnocení soutěže. K tomu mají také na internetu povinně profil zadavatele.
Uvedené informace mají zvýšit transparentnost a kontrolu nad procesem zadávání veřejných zakázek. Jenže to příliš nefunguje. Uvedená data totiž prošel spolek EconLab, který pracuje pod Institutem ekonomických studií Univerzity Karlovy. A na profilech našel zhruba půl milionu chyb.
"Vyvinuli jsme software, který všechny profily projde a hledá nedostatky. Nejprve ověří, jestli profil obsahuje všechna požadovaná data, pak jestli ta data dávají logicky smysl a konečně jestli souhlasí s čísly z centrálního Věstníku veřejných zakázek. Provést stejnou kontrolu pro všechny profily ručně by jednomu člověku trvalo asi deset let," vysvětluje spoluautor Jiří Skuhrovec z EconLabu.
"Chybí údaje, o kterých říká vyhláška z roku 2013, že mají být na profilu zadavatele. To je pro transparentnost elementární věc," uvedl Martin Kameník, předseda občanského sdružení Oživení, které s EconLabem spolupracuje.
Minulý týden proto dalo Oživení podnět, kterým na část zjištěných pochybení upozornilo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. "Ten je jediný, kdo může tyto zákonné povinnosti vymáhat," řekl Kameník.
Pomoc, jsme zahlceni
Jenže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tvrdí, že jej podnět prakticky paralyzuje a nebude mít téměř čas na jiné, důležitější věci. Všechny věci, vyjmenované v podnětu, prý bude muset řešit samostatně.
"V praxi to znamená, jako by Úřad obdržel 20 490 samostatných podnětů, neboť každé pochybení musí úřad samostatně prověřit a posoudit, a v případě zjištění pochybení o každém z nich samostatným výrokem rozhodnout,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.
Úřad již dříve sice uvedl, že chyby při zveřejnění nepovažuje za nevýznamné. Jenže na zpracování podání od Oživení bude muset vyčlenit významnou část svých kapacit. Běžně je přitom schopen ročně prošetřit stovky, maximálně jednotky tisíc pochybení ve veřejných zakázkách.
"Je možné, že kapacity budou chybět při prověřování ekonomicky řádově významnějších deliktů, a nebudeme tak schopni efektivně zabraňovat mnohem závažnějším pochybením zadavatelů," poukázal Švanda.
"To je na ÚOHS, jak se s tím vypořádá. My jen upozornili na to, že dochází k masívnímu porušování zákona," uvedl předseda sdružení Oživení Martin Kameník. Ten navíc odmítá interpretaci, že jde z velké části o pouhé překlepy. Podle něj může úřad konstatovat, že podnět je nerelevantní a odložit ho. "Jenže o každém takovém možném pochybení musí padnout samostatný výrok," reaguje Švanda, podle něhož právníci řeší, jak dál postupovat.
Drobnosti, které dělají chaos
Firmy, u nichž analýza EconLabu našla nejvíce pochybení, už ale protestují. Jako například Správa železniční dopravní cesty, kde analýza našla 1953 chyb. Například se ve 245 případech neshodovala cena uvedená na profilu zadavatele a ve Věstníku veřejných zakázek, ve 387 případech pak nebylo uvedeno, kdo zakázku získal.
Správci drah přitom odmítají, že by porušovali zákon a nezveřejňovali informace, které jim zákon ukládá. Některé z chybějících údajů prý nejsou povinné. "Naprostá většina stavebních zakázek jsou zakázky hrazené z operačního programu a jejich zadání je podrobováno mnoha kontrolám!" uvedl mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
"Chyby, které nacházíme, jsou sice většinou drobnosti. Vytvářejí ale bordel, ve kterém se skutečné nepravosti snáz utopí," poukazuje Skuhrovec.
