Svůj nesouhlasný postoj zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál by běloruské propagandě. Za zásadní Babiš považuje problematiku Běloruska prosadit na program zasedání Evropské rady, které se v Bruselu uskuteční 24. a 25. září. Návrh má podle něj podporu Polska, Slovenska či pobaltských zemí.
"Já jsem řekl, že to není dobrý nápad. Včera jsem mluvil i s maďarským a slovenským premiérem a mají na to stejný názor. Bělorusko nás viní z hybridní války, z toho, že zasahujeme do vnitřních záležitostí. Jsem přesvědčen, že výsledkem takové schůzky by byla voda na mlýn diktátora Lukašenka, který by zase na nás poukazoval," uvedl premiér.
Polské předsednictví podle něj o možnosti začalo hovořit na poslední chvíli. Lukašenko mimo jiné před několika dny znovu mluvil o tom, že za protesty v zemi jsou Spojené státy, které působí přes centra v Polsku a Česku.
Předseda vlády připomněl, že se už dříve setkal se zástupci běloruské menšiny žijící v České republice a že ve čtvrtek se ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) sešel se členem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem. "Ale zkrátka toto setkání, které bylo navrženo, není v souladu s tím, co jsme se domluvili na Evropské radě. Odmítám nějaké obvinění, že já jsem něco blokoval," dodal premiér.
Právě Latuško v rozhovoru pro Deník N uvedl, že je kvůli Babišově postoji do určité míry naštvaný. Doufá, že Česko setrvá na svých principiálních pozicích a například že od 5. listopadu nebude uznávat legitimitu současného prezidenta Lukašenka.
Babiš několikrát zopakoval, že je nutné, aby záležitost řešila Evropská unie jako celek. Připomněl, že Evropská rada na srpnovém mimořádném summitu konstatovala, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly transparentní a jejich výsledek neakceptuje. Potvrdila také sankce dohodnuté ministry zahraničí zemí EU.
V Bělorusku už týdny přívrženci opozice protestují proti výsledku prezidentských voleb z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Alexandr Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská podle úřadů získala jen deset procent hlasů. Opozice, stejně jako například Evropská unie, považuje tento výsledek hlasování za zfalšovaný.
