Rychlost větru v Česku klesá. V extrémech ale bude silnější, varují klimatologové

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
6. 1. 2022 20:55
Česko v posledních dnech opět zasáhl silný vítr. I přesto, že podle klimatologů průměrná rychlost větru v posledním desetiletí snižuje. To ale neznamená, že škod způsobených silným větrem v budoucnu ubude. Vědci se shodují, že ač bude vítr v budoucnu celkově pomalejší, jeho extrémní projevy mohou být silnější a častější.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Česko loni na podzim opět sčítalo škody po silném větru. Vítr Ignác v říjnu způsobil škody, které se blíží stovce milionů korun. Odnášel střechy, ničil přístřešky i skleníky, lámal stromy.

Nešlo ale o ojedinělou událost, meteorologové vydávali výstrahy před silným větrem téměř každý týden. Vzhledem k tomu, že v posledních letech čelilo Česko podobným výstrahám pravidelně, může leckomu připadat, že větrné počasí zesiluje.

I přesto ale čísla z meteorologických stanic v Česku i v ostatních státech Evropy naznačují přechod k opačné situaci. Průměrná rychlost větru se naopak snižuje. Za posledních deset let klesla podle klimatologa Radima Tolasze asi o jednu desetinu metru za sekundu.

Tento trend potvrzuje také klimatolog Miroslav Trnka. Vysvětlení toho, proč vítr zpomaluje, podle něj zatím není úplně jasné. Experti ale míní, že na vině je nerovnoměrné oteplování planety v důsledku klimatické změny. Právě rozdíl mezi teplotami v jednotlivých oblastech Země je klíčový pro rychlost větru v globálním měřítku.

"Dá se to vysvětlit tak, že se planeta ohřívá nerovnoměrně. Teplejší oblasti se oteplují pomaleji než ty chladnější. Takže se snižuje rozdíl mezi polárními oblastmi a nižšími šířkami," říká. 

Důvodů ale může být více. Včetně změn technologie a principu měření, které mohou skutečný trend poklesu průměrné rychlosti větru zvýrazňovat. Přístrojové vybavení například v letech 1995 až 2005 přešlo na automatizaci, což mohlo změnit některé parametry sbíraných dat. "A protože i tento proces probíhal po celé Evropě přibližně ve stejnou dobu, je v nějaké míře zatížena většina měření," říká Trnka.

Jedním z původců změny může být podle Tolasze také změna krajiny v okolí tuzemských stanic - v jejich sousedství mohly vyrůst nové stavby nebo narůst nová vegetace, což má pochopitelně vliv i na proudění vzduchu. O globálním zpomalování větru ovšem ale hovoří i zahraniční studie a jde o hojně diskutované téma. 

Trnka ovšem říká, že pokles zatím není tak výrazný, aby zanechal nějaké viditelné důsledky. "Projevit se to ale může pomalejším vysušováním území. Dobrá zpráva pro krajinu by to tedy naopak byla z pohledu větrné eroze," popisuje Trnka.

Extrémů neubude

Celkový pokles průměrné rychlosti větru neznamená, že by mělo být Česko v budoucnu ušetřeno jeho extrémním projevům. Naopak. "Počasí v posledních desetiletích prokazuje větší výkyvy a týká se to i větru," potvrzuje meteorolog Petr Dvořák.

Zatímco se tak průměrná rychlost větru snižuje, přibývá dnů, kdy meteorologové v Česku zaznamenávají neobvykle silný vítr. "Ze studií vyplývá, že od 80. let 20. století dochází ke zvýšení počtu dnů s nárazy větru nad 17 metrů za sekundu (61,2 kilometru za hodinu), a to zejména na meteorologických stanicích v nadmořských výškách 250 až 450 metrů nad mořem," uvádí meteoroložka Dagmar Honsová.

"Pokud jde o extrémy, tak by měly být do budoucna častější. Vyšší počet dní se silným větrem nebo vichřicí pozorujeme v posledních dvaceti letech i u nás," říká Tolasz.

"Neměli bychom se tak těšit na to, že extrémů bude míň. V nejlepším případě jich bude stejně jako bylo dosud, ale spíš se jejich počet zvýší," potvrzuje Trnka.

Upozorňuje také na to, že silný vítr způsobuje velké škody nejen vichřicemi nebo orkány, ale také jako doprovodný úkaz silných bouřek. U těch lze očekávat, že budou v budoucnu častější. "Silný vítr je spojený s intenzivními systémy, jako jsou bouřky nebo přechody front. Ty souvisí hlavně s lokálním ohřevem, takže je dost možné, že budou mít se stoupajícími teplotami v budoucnu více energie," říká Trnka.

Zdůrazňuje ale, že většina modelů, které se používají pro odhad budoucího klimatu, zatím není schopná správně pracovat s některými typy bouřek. Proto si v této oblasti vypomáháme zkušenostmi z oblastí na Zemi, kde panují srovnatelné klimatické podmínky jako v Česku. "A tady se naše intuice může mýlit. Je zapotřebí podpořit výzkum jak v oblasti fyziky atmosféry, tak klimatického modelováni," upozorňuje.

Tradiční problém střední Evropy

Dvořák každopádně upozorňuje na skutečnost, že střední Evropa se s vichřicemi a jinými silnými projevy větru potýkala vždy. "Je to podobné jako s povodněmi. Někdy je i několik velkých povodní za rok, pak je řadu let pauza," popisuje. "Déletrvající silný vítr je hlavně doménou chladné části roku, připomeňme například orkán Kyrill v lednu 2007, po kterém byl v Česku vyhlášen čtrnáctidenní nouzový stav, nebo vichřici Emmu z března 2008, která u nás zavinila smrt dvou lidí a škody za miliardu korun," doplňuje.

A charakteristické je extrémnější počasí zejména pro podzim - tedy pro období, kdy nastávají větší kontrasty mezi teplejším počasím blíže u rovníku a studeným arktickým vzduchem v oblasti severně od nás. "Tyto kontrasty vedou ke vzniku často výrazných tlakových níží, s jejichž přechodem přes Evropu jsou tyto vichřice někdy spojeny," uvádí.

VIDEO: Silný vítr na Sněžce, říjen 2021

Na Sněžce fouká nárazový vítr o rychlosti kolem 150 km/h | Video: David Aulický
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Fiala: Vláda projedná rozpočet v první polovině února, platit má od dubna

Vláda chce projednat návrh letošního státního rozpočtu v první polovině února a následně bude připravena ho předložit ke schválení sněmovně. Stále platí cíl vlády, že nový rozpočet má začít platit nejpozději od 1. dubna. Při čtvrtečních sněmovních interpelacích to v odpovědi na dotaz bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) řekl premiér Petr Fiala (ODS). O dubnovém datu účinnosti nového rozpočtu hovořil již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nová pětikoaliční vláda chce ve svém rozpočtu proti předchozímu návrhu bývalé vlády snížit výdaje o 80 miliard korun. Schillerová se premiéra ptala mimo jiné na dopady rozpočtového provizoria, v němž nyní český stát hospodaří, a zda ví, které platby z rozpočtu jsou nyní omezené

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost a založily krizový štáb

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily po dnešním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou podle nich změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027.

Organizace od začátku roku společně několikrát protesty kvůli této problematice už organizovaly. A to jak před úřadem vlády, tak i protestní jízdou zemědělské techniky nebo zapalováním stohů slámy. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal dnes uvedl, že ministerstvo se zástupci hlavních zemědělských organizací o zásadních změnách dokumentu začalo jednat až nyní, na konci ledna.

To vidí Doležal jako problém, jelikož Strategický plán Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro roky 2023 až 2027 měl být Evropské komisi (EK) zaslán nejpozději k 1. lednu letošního roku a současná verze má být ministerstvem poslána v náhradním termínu do konce ledna. EK má následně tříměsíční lhůtu na připomínky.

"Úřad vzhledem k časovému tlaku pouze představil své plány, ale už nepřizval Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR k rozhodování o tomto klíčovém dokumentu, který určuje přerozdělení dotačních podpor pro zemědělce na několik let," uvedl Doležal. Vláda podle něj nebere ohledy na dopady změn, kterými jsou podle těchto sdružení hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a potenciální arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy