Tornáda jsou důsledkem lidského chování, musíme se s tím naučit žít, řekl Timmermans

ČTK ČTK
16. 7. 2021 20:04
Řádění tornád a dalších přírodních živlů je podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse důsledek lidského chování. Lidstvo se bude muset naučit žít v rámci planetárních mezí. Body, které Evropská komise v klimatickém plánu představila, neznamenají rozhodnutí, ale návrhy řešení, o kterých se bude se členskými státy dále jednat. V Praze se setkal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise.
Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise. | Foto: ČTK

Zástupcům ČR mimo jiné Timmermans oznámil, že finanční zdroje modernizačního fondu byly zvýšeny, což podle něj čeští ministři uvítali. Novinářům to v pátek řekl na pražském hlavním nádraží před cestou do Ostravy.

Záplavy, tornáda a jiné přírodní živly, se kterými se potýká i Česká republika, naposledy jihomoravské obce, podle Timmermanse potvrzují, že počasí je nevyzpytatelné po celém světě a je to důsledek lidské činnosti. Na změny je podle něj nutné reagovat, proto Evropská komise připravila klimatický plán, jehož součástí by měla podle Timmermanse být i ČR. Je to podle něj země, která hledí kupředu, například v otázce cirkulární ekonomiky by mohla být pro mnohé příkladem.

Komise například navrhuje, aby se do roku 2035 skončilo s výrobou benzinových a dieselových vozů. Mnoho automobilek se podle Timmermanse tímto směrem už vydalo a auta výhradně s nulovými emisemi budou některé schopny vyrábět už v roce 2028, 2029 či 2030.

Lidé si podle něj už nyní pořizují elektromobily, provoz je levný, ale pořízení podle Timmermanse nákladné. Podle agentury Bloomberg bude ale jejich cena klesat a kolem roku 2027 budou levnější. Timmermans dále doplnil, že vždy budou lidé závislí na autech a cílem Evropy není je za provoz trestat, ale pomoci jim, aby mohli využívat vozy s nižšími či nulovými emisemi, uvedl dále.

Brusel rovněž navrhuje zásadní rozšíření systému emisních povolenek, jejichž prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky či aerolinky by už neměly mít nárok na bezplatné povolenky. Právě z emisních povolenek by měly přibýt peníze do Modernizačního fondu, který může ČR na ekologické projekty využít. K dispozici na ekologické projekty bude mít také finance z mimořádného fondu obnovy.

Klimatický plán komise je podle Babiše radikálnější, než se očekávalo, a má obavy o český průmysl a zaměstnanost. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) z klimatických návrhů ve čtvrtek ocenil zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do Evropské unie neekologicky vyráběné produkty. Skeptický je k ukončení výroby aut se spalovacími motory.

Brabec se spolu s ministrem průmyslu a obchodu a dopravy Karlem Havlíček (za ANO) v podvečer s Timmermansem vydali do Ostravy. Tam se všichni zúčastní kulatého stolu navíc s hejtmany Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje či se zástupci podniků, odborů i regionálních inovačních center. V Národním superpočítačovém centru je na sobotních 10:15 naplánován tiskový briefing.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy