Zlaté kupole věžiček kostela svatého Petra a Pavla v Karlových Varech se v poledním lednovém slunci třpytí do okolí. Největší pravoslavný chrám v Česku, který zde na konci 19. století nechala postavit už tehdy početná ruská komunita, obdivuje za švitoření cvakajících fotoaparátů houf německých turistů. Zdrží se ale jen chvíli. Když odejdou, prostor před kostelem zcela osiří. Prázdno. Ticho.
Je pravděpodobné, že věřících bude do nejstaršího chrámu ruské pravoslavné církve v Česku docházet čím dál méně. Největší české lázeňské město se desetiletí vymykalo početnou ruskou menšinou i nebývalým zájmem východních turistů o zdejší léčebné procedury. Po vyvolání války na Ukrajině ale Rusové pochopitelně jezdit přestali. "Pokles začal už po anexi Krymu v roce 2014. Epidemií covidu a následnou válkou na Ukrajině to ale vyvrcholilo," popisuje primátorka krajského města Andrea Pfeffer Ferklová (ANO).
"Zatímco v předcovidovém roce 2019 strávili Rusové v hotelech v Karlových Varech za první tři čtvrtletí celkem 300 tisíc nocí, v roce 2022 to bylo za stejné období jen 10 tisíc," vyčísluje výraznou změnu Josef Dlohoš, který vede infocentrum nedaleko Tržní kolonády. "Vyrazme raději na procházku, to pochopíte nejlépe," navrhuje reportérům Aktuálně.cz.
Wellness může být všude. Lázně jen tady
Na první pohled to nevypadá, že by Vary na odlivu Rusů zásadně tratily. Na to, že je leden, je nábřeží řeky Teplé zvané Stará louka, lemované historickou zástavbou secesních domů, překvapivě živé. Restaurace jsou plné hostů, na parkovišti před slavným Grandhotelem Pupp nenajdete prázdné místo. Dříve dominantní ruština v šumu rušného lázeňského centra sice zazní jen málokdy, nahradila ji ovšem všudypřítomná angličtina, španělština, ukrajinština a zejména němčina.
Zdá se, že návštěvnost Karlových Varů pokračuje v trendu z minulých let. Dle statistik sem i přes odliv Rusů v roce 2022 přijel historicky vůbec nejvyšší počet turistů. Městem se proplétají větší i menší skupinky, některé o samotě, jiné s průvodcem.
Typickým lázeňským tempem zde ovšem kráčí málokdo. Právě Rusové do Karlových Varů ze všech národů tradičně nejvíce jezdili na tradiční vícetýdenní ozdravné lázeňské pobyty. "Češi, Němci, Italové, Španělé nebo Francouzi sice jezdí v hojnější míře než předtím, ale většinou přijedou maximálně na wellness víkend," vysvětluje průvodce reportérů Dlohoš.
A bez Rusů je tato tradice, díky které se mimo jiné dostaly Vary na seznam UNESCO jako jedno ze Slavných lázeňských měst Evropy, v ohrožení, myslí si Pfeffer Ferklová. "Já bych to nespojovala jen s odchodem Rusů, ale s odlivem lázeňské klientely. Pokud nenajdeme novou, lázeňství jako takové totálně umře. Byly hotely, které byly ze sta procent závislé na tom, že za nimi klienti přijížděli za léčebnou kúrou," doplňuje primátorka, která před vstupem do politiky vedla jako generální ředitelka dvanáct let Grandhotel Pupp.
Ve městě tak ubývá sanatorií, která nabízejí komplexní lázeňskou péči. Některá musela skončit, jiná se přeměnila na wellnessová centra, aby vyhověla poptávce turistů ze západních zemí. "Nechci říct, že je to cesta do pekel, ale wellness může být všude, kde postaví hezký rezort s bazénem. My máme unikátní termominerální vřídelní vodu, ve které se dá koupat, která se dá pít a která má prokázané léčebné účinky už 700 let, co tady Vary stojí," vysvětluje Dlohoš.
Proměnu lze ve Varech cítit na každém kroku. Podle některých odhadů Rusové vlastnili před okupací části Ukrajiny přes polovinu historického centra. I rok po začátku války tak lze snad v každé ulici narazit na poutače realitních kanceláří s nápisem "na prodej" - na místech někdejších hotelů, apartmánů i obchůdků.
Zcela mimo provoz je například dříve luxusní hotel Quisisana Palace naproti hotelu Pupp, který si přes českou firmu Exklusive-apartments pořídila před lety nejbohatší Ruska a manželka již zesnulého moskevského starosty Jurije Lužkova Jelena Baturinová.
Podobný osud potkal i památkově chráněný dům Felix Zawojski, jednu z nejkrásnějších secesních budov v Karlových Varech. V minulosti sloužila bance i sklářům slavné firmy Moser. Posledních více než deset let funguje jako letní sídlo pro majetnou ruskou rodinu a její přátele. Od invaze Felix Zawojski působí jako dům duchů.
Prázdno je dnes i v místních obchodech s luxusním zbožím. Ty se do loňska spoléhaly na zámožné ruské zákazníky, některé z nich měly dokonce nápisy v azbuce. Nyní ovšem v latince hlásají výprodej a slevy hodně přes padesát procent. "Jste druhý, kdo dnes přišel," říká po poledni prodavačka v obchodě s luxusní módou Enrico Marinelli. "Hodně obchodů se zavřelo. Nejsou lidé, co by si kupovali dražší zboží," popisuje.
"Rusové tady chybí, abych byla upřímná. Všechny nás tady živili. Je tady spousta turistů i dost české klientely, ale ti tolik neutrácí. Koupí si maximálně pítko," říká Nikola, která na druhé straně řeky už dvanáct let provozuje obchod se suvenýry. Obává se budoucnosti. "Nájmy jsou vysoké. Vůbec nevím, co dělat dál, nechce se mi to opouštět," svěřuje se.
"Lidé už nechtějí jen sedět ve vaně"
Že by náhle ustaly boje na Ukrajině, se zdá bohužel nemožné. Uvolnění mezinárodních sankcí vůči agresorovi a návrat Rusů do karlovarských lázní je pak snad ještě vzdálenější představa. Město tedy v posledních měsících řeší, jak původní klientelu nahradit. A hned jeden z prvních kroků vzbudil rozporuplné reakce nejen v Karlových Varech.
Vedení města si vysloužilo kritiku za spuštění ruskojazyčné kampaně lákající turisty do města. Akci, jejíž původní slogan zněl "Město, které vám rozumí", považovali opoziční zastupitelé v čele s Piráty i část veřejnosti v době pokračující války na Ukrajině za nevhodnou.
Vedoucí městského infocentra Josef Dlohoš i primátorka Andrea Pfeffer Ferklová se ohrazují, že kampaň je mířená na Rusy žijící dlouhodobě v západních zemích. Stojí si za ní i nadále, ačkoli přiznávají, že původní slogan byl nevhodný. "Rusko určitě nepodporujeme. Ale bez Rusů lázeňství v současné chvíli nevydrží," míní Dlohoš.
Úkol pro letošek je tak jasný. Nalákat na lázeňské služby turisty, kteří nyní do města jezdí jen na krátké wellness pobyty. "Můžeme západním turistům ukázat, co zde děláme, a postupně klientelu, která nám chybí, nahradit jimi," plánuje šéf infocentra. Zájemce o lázeňské pobyty budou Vary hledat také ve Spojených státech, v Izraeli nebo v arabském světě. "To jsou lidé, kteří jsou zvyklí vynakládat prostředky na své zdraví," vysvětluje primátorka.
Více než dosud se ale plánuje město zaměřit i na Čechy. Ty se sem podařilo nalákat během covidové pandemie, kdy platila omezení ohledně cestování do zahraničí. Na lázeňské pobyty sem ovšem jezdí jen minimálně.
K tomu by je měla nalákat například chystaná kampaň s názvem Piju prameny. "Oslovíme 500 místních, kterým doktor zdarma předepíše, které z pramenů jsou pro ně vhodné," říká primátorka.
Jen to ale stačit samozřejmě nebude. "Musíme přemýšlet nad tím, jak udělat lázeňství atraktivnější pro 21. století. Budeme muset změnit přístup tak, že už to nebude úplně tradiční. Lidé už nebudou chtít jen sedět ve vaně, bude to muset být něco akčnějšího," nastiňuje Pfeffer Ferklová. "Renesance Karlových Varů přijde. Nicméně to nejde udělat z roku na rok," dodává Dlohoš.
Perly v mouru
Série reportáží z míst v Česku, která se vymykají.
"Město jsou jen kulisy." Přeplněný Krumlov je pryč, ale místní se do centra nevrátí
"Není tu nic a k tomu draho." Špindlerův Mlýn kazí apartmány, vyhání turisty i místní
Z klidné vsi přeplněným letoviskem. Na Dolní Moravě jde jen o byznys, naříkají místní
"Hrozí, že lázeňství umře." Karlovy Vary živili Rusové. Jsou pryč a Češi je nenahradí
Ani pro turisty, ani pro místní. Pustnoucí Kutná Hora bojuje s pověstí města duchů
"Je strašný, jak se tu boháči roztahují." Lipnem otřásá spor o budoucnost přehrady
Praha se chce zbavit matrjošek a odlákat opilé cizince. Nově cílí na bohaté turisty
Disneyland bez turistů. "Cetky" vzbuzují pnutí mezi Karlštejnem a prodejci v podhradí
"Pořád se na nás někdo dívá." Šumavu místo pohraničníků křižují davy turistů
