21. dubna 2016 zasedala valná hromada Asociace technických a bezpečnostních služeb při Hospodářské komoře. Asociace volila nejvyšší vedení. Do funkce viceprezidenta vybrala Petra Mlejnka, jednoho z manažerů společnosti Techniserv. Firma se zabývá dodávkami elektronických bezpečnostních systémů, které poskytuje státním institucím včetně ministerstev či Pražského hradu.
Hned následující měsíc ve firmě Techniserv zasahovala tehdejší protikorupční policie, došla si pro tři Mlejnkovy kolegy. Později je obvinila z korupce při získání zakázky na prověrku technologického zázemí České obchodní inspekce. Soud je letos v únoru pravomocně potrestal za úplatkářství. Manažeři dostali statisícové pokuty.
Petr Mlejnek je přitom v tuto chvíli nejvážnějším kandidátem na ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace, jak se rozvědka oficiálně nazývá. Pokud ho ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za souhlasu vlády jmenuje, dojde k bezprecedentní situaci. Rozvědku bude řídit člověk, v jehož profesním okolí se rozdávaly úplatky.
On obviněný nebyl, říká Rakušan
Ministr Rakušan o této části profesní minulosti Petra Mlejnka ví. Z jeho vyjádření pro Aktuálně.cz plyne, že v tomto ohledu za favoritem do čela rozvědky stojí. "Petr Mlejnek pracoval v jiné sekci firmy, on sám nebyl nikdy z ničeho obviněn," vysvětlil šéf resortu, který je současně prvním vicepremiérem vlády Petra Fialy (ODS) a předsedou hnutí STAN.
Petr Mlejnek pracoval jako ředitel jedné z divizí Techniserv. Od společnosti lze přitom dosledovat stopy až k bezpečnostní agentuře ABL někdejšího hlavního představitele strany Věci veřejné Víta Bárty. Strana se v roce 2010 stala součástí vlády Petra Nečase (ODS), ze které v květnu 2012 kvůli Bártovým skandálům vypadla.
Jedním z obviněných a později odsouzených manažerů firmy Techniserv byl Michael Hrbata, který měl za sebou před vypuknutím korupční kauzy působení v Poslanecké sněmovně v barvách ODS či službu coby náměstek tehdejšího ministra obrany Alexandra Vondry (ODS). Před nástupem do Techniservu ovšem pracoval také v Bártově agentuře ABL.
Korupce ve společnosti Techniserv
Kauza tří manažerů firmy Techniserv, Michaela Hrbaty, Tomáše Dostála a Romana Šmída se týkala tří zakázek ohledně síťové infrastruktury České obchodní inspekce a stavební zakázky na ministerstvu pro místní rozvoj v letech 2015 až 2017.
Muži nezákoně včetně úplatku zajistili, aby v tendrech vyhrála právě jejich firma. Miroslav Burda z inspekce a Marta Reichlová z ministerstva jim za to poskytli přístup k zadávací dokumentaci tendru měsíce před jeho zveřejněním.
Letos v únoru za to manažery Techniserv pravomocně potrestal Městský soud v Praze. Hrbata musí zaplatit pokutu 432 tisíc korun, Dostál 360 tisíc korun a Šmíd 144 tisíc korun. Polehčující okolnost pro ně byla, že se zakázka navzdory pletichám vysoutěžila za nejnižší cenu.
"Je pravda, že se s Bártou znám několik let. Ale jen pracovně," řekl Hrbata v roce 2010, když ho tehdejší ministr dopravy Bárta navrhl do vedení Českých drah. MF Dnes později odhalila, že Věci veřejné byly v první řadě politickou divizí ABL s cílem dostat se k podílu na státní moci.
"Neměl jsem s tím nic společného"
Výše popsané skutečnosti by pro potenciálního ředitele jedné z tajných služeb mohly být přitěžující. Je zvykem, že na špici takto důležité instituce musí stát člověk s nedotčenou pověstí. Důvodem je, že ve funkci přichází do styku s nejcitlivějšími informacemi týkajícími se bezpečnosti státu a současně se na zajištění takové bezpečnosti aktivně podílí.
"Samozřejmě jsem o takových věcech nevěděl, dotyční ani nebyli mí podřízení. Techniserv má více divizí, z nichž jsem jednu řídil. Oni byli z jiné divize, nikdy jsem s nimi neměl nic společného," sdělil Aktuálně.cz ke kriminální kauze dotýkající se "jeho" firmy Petr Mlejnek.
Nejtajnější tajná služba
Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jako jediná nevydává výroční zprávy o své činnosti. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního, politického a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za rozvědku odpovídá vláda, její pravomoc vůči službě vykonává ministr vnitra.
K Vítu Bártovi se vyjádřil favorit na šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace stejně jistým způsobem. S bývalým šéfem Věcí veřejných ani ABL nikdy nespolupracoval. "Víta Bártu osobně neznám, nikdy jsem se s ním nepotkal. Je to dezinformace, která běží," vysvětlil.
Má prověrku na stupeň tajné
"Je třeba na něj hledět jako na bezúhonného. Ale byl bych klidný, kdyby prošel důkladnou prověrkou. Z ní musí být jasně patrné, že se do ničeho nenamočil. Pokud by se jeho vazby na bývalé kolegy nepodařilo objasnit, tak bych klidný nebyl a křičel bych, že ve zpravodajských službách nemá co dělat," řekl Aktuálně.cz k Mlejnkově profesnímu profilu bývalý šéf rozvědky Karel Randák.
V tomto duchu nelze mít proti Mlejnkovi námitky. Je dlouholetým držitelem prověrky na druhý nejpřísnější stupeň tajné. Znamená to, že před Národním bezpečnostním úřadem, jenž držitele osvědčení prověřuje, opakovaně obstál jeho osobní i profesní život. Úřad Mlejnkovi v souvislosti s přístupem k citlivým informacím bezpečnostní povahy důvěřuje.
Jako případný ředitel rozvědky by však musel projít ještě podrobnějším pohledem. Je povinností šéfů tajných služeb mít osvědčení na nejvyšší stupeň přísně tajné. Proces vedoucí k jeho vydání trvá až devět měsíců. Jak by se taková prodleva projevila v tom, kdy by během této doby měl Mlejnek řídit rozvědku, není jasné.
Bývalý výsadkář a zpravodajec
Krajně nezvyklé je, aby se šéfem tajné služby stal člověk, který se předtím ve zpravodajské komunitě průběžně nepohyboval. To je ovšem případ Petra Mlejnka. Naposledy působil ve Vojenském zpravodajství, ze kterého odešel v roce 2012. Před službou u vojenských zpravodajců byl aktivním vojákem. Jak sám Aktuálně.cz potvrdil, sloužil u výsadkářů v Chrudimi. Po roce 2012 se pohyboval pouze v soukromém sektoru.
Pro srovnání: ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka působil v kontrarozvědce před jmenováním do vedoucí pozice 25 let. Stávající šéf rozvědky Marek Šimandl se v bezpečnostních strukturách státu pohyboval 27 let. Sloužil u BIS, pracoval v Národním bezpečnostním úřadu a bezprostředně před příchodem do rozvědky byl bezpečnostním šéfem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
"Nechci o tom mluvit," reagoval Mlejnek na otázku, zda o funkci ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace stojí. Rakušan už dříve uvedl, že ve hře je. "Já nepopírám, že jméno Petra Mlejnka se v diskusích ve zpravodajské komunitě objevuje," uvedl v předposledním vydání pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Krátce předtím na Mlejnkovo možné jmenování bez podrobností upozornil server Neovlivni.cz.
Absolvent školy blízké ODS
Součástí profesního životopisu Petra Mlejnka jsou postgraduální studia na soukromé vysoké škole Cevro Institut. V letech 2017 až 2018 tam absolvoval třísemestrální program management a kybernetická bezpečnost. Garantem oboru jsou mimo jiné poradce premiéra Fialy pro zahraničí, bezpečnost a Evropskou unii Tomáš Pojar či prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti Aleš Špidla.
"Hledal jsem obor postgraduálního studia MBA, který by nejvíce vyhovoval mým potřebám a uplatnění znalostí v praxi. Obor management a kybernetická bezpečnost splňoval moje požadavky," vyjádřil se už dříve ke studiím Mlejnek s tím, že si cenil kvality výuky.
Škola Cevro má blízko k ODS. Spoluzaložil ji někdejší ministr vnitra a místopředseda ODS Ivan Langer, vedle něj byl klíčovou postavou při vzniku institutu byznysmen Tomáš Chrenek. Oba jsou dosud členy správní rady, kterou Langer řídí. Mezi absolventy institutu jsou často lidé, kteří slouží na různých pozicích ve státní správě.
Zda se stane Mlejnek šéfem rozvědky, by se mělo brzy ukázat. Z vyjádření ministra Rakušana ve zmíněných Otázkách Václava Moravce plyne, že případné změny v čele služby oznámí do konce května. Jako o dalších kandidátech se v bezpečnostní komunitě mluvilo o bývalých náměstcích rozvědky Vladimíru Posoldovi, Janu Paďourkovi, Mladě Princové či bývalém zpravodajci a také velvyslanci Miroslavu Tomanovi.
