Praha - Antisemitismus v Česku roste. Zatím má sice hlavně podobu slovních útoků, ale předseda Židovské obce v Praze Jan Munk budoucnost příliš optimisticky nevidí. Podle něj může dojít k tomu, že nadávky časem přerostou v teroristické útoky.
V mnoha zemích západní Evropy už je situace mnohem vážnější než v Česku. "To násilí je tam takové, že židovská menšina odchází a její místo zjevně zaberou extremisté přicházející z arabského světa," myslí si Munk.
Podle předsedy židovské obce stačí, aby nastaly ty správné podmínky, a přechod od vulgarit k násilí bude rychlý. "Patřičné podmínky mohou nastat, například když dojde k znejistění populace. Třeba velkou imigrací, což je situace, ve které se Evropa právě nachází," varuje Munk v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ve výroční zprávě se uvádí, že zatímco počet fyzických útoků se výrazně nezvýšil, tak výskyt slovního napadání či vyhrožování vzrostl čtyřnásobně. Čím si to vysvětlujete?
Faktorů je celá řada. Musíme si samozřejmě uvědomit, že v loňském roce proběhly určité boje v Izraeli, což vždycky vzedme vlnu antisemitských vyjádření. Hlavně v médiích. Ani ne v tisku - protože jeho tón byl vysloveně proizraelský, ale na sociálních sítích. Tam si samozřejmě říká kdo chce co chce a všichni antisemité mají příležitost se vyjádřit.
Co je podle vás potřeba udělat, aby se takovým slovním útokům zabránilo nebo aby se alespoň omezily?
S tím se nedá dělat nic. A dokud to zůstává pouze v těch slovních vyjádřeních, tak je to relativně dobrá situace. Když to srovnáme se západní Evropou, tak tam umírají lidé, jsou bombové útoky... To násilí je tam takové, že židovská menšina odchází a její místo zjevně zaberou extremisté přicházející z arabského světa.
Právě protimuslimské nálady v Česku v poslední době velmi sílí. Jak se na to díváte?
Já se nedivím lidem, že se bojí, protože ten vývoj je jednoznačný. Pokud začnou i v Čechách bombové útoky proti Židům, tak nikdo nezaručí, že nezasáhnou i ostatní občany České republiky. Kromě toho, pokud by mělo dojít k exodu Židů z České republiky, kdo přijde na jejich místa?
Jak reálná je podle vás v Česku hrozba teroristického útoku na Židy?
Zatím je celkem minimální, ale roste. Tak jako rostou ta verbální vyjádření.
Co je potřeba udělat, aby se takto černý scénář v Česku nenaplnil?
Samozřejmě je nutná péče a nějaká opatření policie, což se, doufám, v dané situaci trošku pohne, protože některé věci se řeší už poměrně dlouho a byly odmítány. Židovská obec navrhovala bezpečnostní opatření, která byla odmítána s tím, že žádné nebezpečí nehrozí. Tohle, zdá se, nyní už pominulo a policie a ministerstvo vnitra si uvědomují, že nebezpečí hrozí a první na řadě budou lidé a objekty, které jsou spojeny s Židy.
Takže i na váš impuls už policie nějaká bezpečnostní opatření chystá?
Snažíme se to prosadit. Probíhají jednání, ale na výsledky je ještě brzo.
Myslíte si, že česká většinová společnost reaguje adekvátně ve chvíli, kdy se někdo uchýlí k antisemitským výrokům?
Především si myslím, že takoví lidé jsou zatím ještě v menšině. Víte, že pravicoví extremisté vůbec nehrají s židovskou kartou. Ta hlavní kampaň je směřována proti Romům. Tam o fyzické útoky není nouze, to všichni víme. Když se extremisté obrátí proti Romům a neštítí se zabíjet děti, tak jak dlouho bude trvat, než začnou zabíjet Židy? To už tady všechno bylo.
Třeba i na fotbale se stává, že fanoušci pokřikují "Jude Slavie", a nikdo to moc neřeší. Přitom když nadávali šéfovi fotbalové asociace Peltovi, přerušil se zápas. Co na tu lhostejnost říkáte?
Že je u extrémních fanoušků frekventovaný antisemitismus, to se ví. Ale upřímně řečeno, s tím my těžko můžeme něco dělat, to je záležitostí státu a těch klubů. Pokud je tento druh fanoušků pro ně důležitý, tak tam samozřejmě budou fungovat a nikdo proti nim nic nepodnikne.
Už jste zmínil, že antisemitské projevy zesílily v době vyhrocení blízkovýchodního konfliktu. Takzvaný antisionismus namířený proti státu Izrael a jeho politice je na vzestupu i v zahraničí.
Podívejte, já považuji takzvaný antisionismus za krycí název pro antisemitismus. Je to jenom nová forma velmi starých postojů.
Ve zprávě uvádíte, že antisionismus je společensky přijatelnější. V čem?
O tom mluvím. Je to krycí název pro něco, co je neakceptovatelné. Tak se tomu dá jiný název, aby to bylo akceptovatelnější. Takhle vznikl i antisemitismus.
Ve výroční zprávě je také přehled loňských incidentů. Z něj je patrné, že velká část výhrůžek byla adresována přímo Židovské obci. Pozorujete v obsahu výhrůžné korespondence nějakou změnu, nebo je to pořád stejné?
Pořád je to totéž. Antisemitismus tu byl ještě před Kristem, i když měl trochu jinou podobu. Existovaly protižidovské pamflety, obvinění ze zločinných spolčení a podobně. V moderní době je to trochu jiné, ale o to nebezpečnější.
Takže se stále objevují konspirační teorie a obviňování z celosvětového spolčení Židů.
To je samozřejmě běžná výzbroj antisemitismu.
Vy na takové výhrůžky nějak reagujete? Předáváte policii?
Ne. Policie určitě tyto věci sama sleduje a my jí samozřejmě předáváme zprávy, ale to bychom nedělali nic jiného, než policistům přeposílali antisemitské výroky. To prostě nejde.
Zpráva uvádí, že se loni antisemitských výroků častěji dopouštěli i běžní Češi, kteří nejsou svázáni s pravicovými ani levicovými extremisty. Dá se z toho vyvodit, že ve většinové společnosti je antisemitismus na vzestupu?
Antisemitismus má i svoji latentní podobu. Třeba podobu ustálených rčení v běžné mluvě. A ten zdroj je antisemitský. To, že si to lidé neuvědomují, na samotné věci nic nemění. Když někdo o někom říká, že je židák, protože ho chce nařknout z toho, že je lakomý, tak to je antisemitismus. Sice není uvědomovaný, ale je to antisemitismus.
A v čem je nebezpečí takových ustálených rčení?
Kultura, která tohle všechno kryje, je poměrně tenká slupka. Za určitých okolností může dojít k tomu, k čemu došlo v Německu ve třicátých letech. Pokud v kterékoliv zemi nastanou patřičné podmínky, tak je to tady zpátky.
Co jsou ty patřičné podmínky? Hrozí to v Česku?
Samozřejmě. Patřičné podmínky mohou nastat, například když dojde k znejistění populace. Třeba velkou imigrací, což je situace, ve které se Evropa právě nachází. To je také zdroj těchto nálad. I když to není způsobeno Židy, tak oni jsou náhradní oběť.
Jak by podle vás výroční zpráva mohla vypadat za rok? Máte vlastní prognózu?
Ne, to nemám. To bude záležet na celkové mezinárodní situaci. Já nejsem svou povahou pesimista, ale momentálně nevidím příliš optimistické výhledy do budoucna, pokud jde o celou Evropu.
