Nakolik Jihočeský kraj zvládá nápor uprchlíků z Ukrajiny?
Myslím, že zvládá. Krajským asistenčním centrem už prošly tisíce lidí, stovky z nich jsme ubytovali a jsme připraveni ubytovat další. Ale je jasné, že to je bezprecedentní situace, která pokud bude pokračovat, zásadně zasáhne do našich životů. Proto se snažíme mít co nejpřesnější plán, domluvit se s vládou na tom, kolik a jaké ubytovací kapacity máme a budeme nabízet. Ačkoliv je jasné, že jednoduchý plán při těch počtech lidí, kteří sem přicházejí, vymyslet nelze a zátěž bude enormní.
A že ti lidé budou muset přechodně bydlet třeba i v prostorách, které jinak nejsou určené pro ubytování. Nebude to jednoduché. O to víc je důležitá debata, jak se na to co nejlépe připravit, jak co nejvíce zapojit soukromou oblast nebo jak co nejlépe rozprostřít ty lidi v regionech, aby tu nevznikala uzavřená ghetta nebo tábory, které by do budoucna mohly být velkým problémem.
Kolik uprchlíků jste ve vašem kraji ještě schopni ubytovat?
Máme ještě volná místa v řádu vyšších stovek. Takže zatím nemusíme využívat tělocvičny nebo sportovní haly. Očekáváme také, že se uvolní kapacity ve státních ubytovacích zařízeních, například v budovách, které ministerstva využívají na školení. Pokud využijeme internáty nebo nevyužívané státní budovy, tak bychom se mohli dostat na tisíc volných míst, ale to je maximum. Pak už bychom museli využít prostory, které nejsou určeny pro ubytování.
Proto jsem v pondělí na Ústředním krizovém štábu navrhl, aby vláda rychle vyhlásila dotační program na podporu jednoduchých rekonstrukcí obecních prostor. V obcích je často například starý obecní úřad, ve kterém je nevyužívaná garsonka, nebo kulturní sál s prázdnou místností, kterou by stačilo vymalovat a zatopit v ní. Myslím, že takto bychom mohli v obcích rychle získat velkou ubytovací kapacitu za relativně malé peníze.
Praha nebo Brno již musely nouzově ubytovat některé uprchlíky v tělocvičnách nebo na výstavišti. Vy říkáte, že místa pořád máte. Jak rychle může i ve vašem kraji ubytovací kapacita dojít?
Vůbec se nedá vypočítat, kdy by na to mohlo dojít, situace se strašně rychle mění. Z těch prvních sto tisíc lidí, kteří do Česka přišli, jich potřebovalo ubytování třeba jen šest procent. Většinou se ubytovali u svých příbuzných nebo známých. Teď už ale potřebujeme ubytovat až třicet procent z těch, kteří sem přichází. Prvních sto tisíc lidí potřebovalo tolik lůžek, co dnes 25 nebo 30 tisíc lidí. Situace se v tomto enormně zhoršuje. Ubytování potřebuje násobně víc lidí než těch, kteří sem přišli v první vlně.
Využít obecní prostory a motivovat rodiny
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že v Česku mohou vzniknout velkokapacitní kempy. Mohla by podle vás stanová městečka vyřešit problém s nedostatkem míst?
Považuji to za jedno z posledních řešení. Takové kempy jsou pro pár stovek lidí, to nedává smysl. Potřebujeme kapacitu pro tisíce lidí, ne stovky. Uvažuje se i o modulárních ubytovacích kapacitách. Ty by se však velmi těžko stavěly, trvalo by to dlouho a musely by se vybudovat v lokalitě někde za městem, což by vedlo ke vzniku vyloučených lokalit. Pro zapojení lidí do normálního života je to jedna z nejhorších variant.
Je potřeba se zaměřit spíš na co největší využití obecních prostor, které se dají přebudovat na byty, nebo na zapojení soukromých osob. Protože ubytování v soukromé sféře je klíčové, může zásadně pomoct.
Musíme se proto s vládou domluvit na tom, jak vysokou částkou přispívat hotelům nebo penzionům, které uprchlíky ubytují. A měli bychom se domluvit, že obce a kraje k té částce třeba i něco přidají, abychom tento potenciál dokázali co nejvíce využít. Je potřeba, aby hoteliéři věděli, na jak dlouho to bude, aby mohli naplánovat letní sezonu. Co se týče ubytování u českých rodin, je nutné nastavit podmínky, za jakých budou lidé motivováni u sebe Ukrajince ubytovat.
Jaká částka by podle vás byla dostatečně motivační?
Na částce se bude muset domluvit vláda. Z mého pohledu je nejdůležitější říct, že nemá smysl se teď snažit ušetřit půl miliardy korun, protože když to teď uděláme špatně, náklady, které mohou vzniknout, budou násobně vyšší.
Vláda zvažuje, že hotelům zaplatí 180 korun za dospělého uprchlíka na noc. Ministr Rakušan už připustil navýšení na zhruba 250 korun. Je to podle vás dostatečná částka k pokrytí nákladů?
I o tom jednáme a diskutujeme, nemá cenu to komentovat, dokud debata není uzavřená. Myslím ale, že bychom měli výši příspěvku rozdělit, odstupňovat částku podle typu ubytování, tedy podle toho, v čem ti lidé budou bydlet. Myslím, že se s vládou brzy dobereme dohody.
Lidé neubytují uprchlíky na dva roky
Praha nebo Brno už mají plno, jiné kraje ale stále místa mají. Měla by podle vás vláda přistoupit k přerozdělování uprchlíků?
Je to věc, o které se bavíme. Do Prahy nebo středních Čech přichází nejvíc lidí a to přerozdělení je logické, mělo by přijít. Musíme se o ně podělit. S vládou to řešíme a chceme to dát brzy dohromady.
Jak byste ty lidi chtěl donutit, aby nezůstávali v Praze, ale šli třeba k vám do Jihočeského kraje?
Bude například nutné těm lidem říct, že pokud v Česku chtějí čerpat určitou pomoc, pak ji budou muset čerpat v daném kraji. A pokud ji nebudou chtít čerpat tam, tak ji prostě čerpat nemohou. Jinak to prostě dělat nepůjde. Česko dělá vše pro to, aby těm lidem pomohlo. Je tu 200 tisíc lidí na 10 milionů obyvatel, je to zátěž, která se nedá zvládnout jednoduše.
To, kde ty lidi ubytovat, je přitom ten menší problém. Složitější bude zajistit jim další péči. Vždyť už dnes chybí doktoři, zubaři, není místo ve školách… To jsou problémy, které budou násobně větší než to, jestli ty lidi ubytujeme na nějakou dobu v tělocvičně. Ty větší problémy nás teprve čekají.
Od začátku války rodiny i hotely nabízí Ukrajincům zdarma ubytování. Jak velkou vlnu solidarity pozorujete v Jihočeském kraji?
Solidarita je obrovská, chci poděkovat všem Jihočechům, kteří se na tom podílí. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že se snaží pomoct lidem, kteří utekli před nebezpečím, ale řada z nich možná není schopna nabídnout někomu cizímu svoje prostory na rok nebo dva. Je to přirozené a vláda s tím musí počítat.
Když někomu ve vašem sousedství vyhoří dům a vy bydlíte vedle v garsonce, také u sebe necháte svoje sousedy pár nocí přespat. Ale nikdo si nemůže myslet, že u vás mohou bydlet dva roky. Proto je třeba pomoc plánovat dlouhodobě. A vláda si musí být vědoma, že nabízená pomoc může vytvářet velké sociální napětí, pokud nebude dobře promyšlená, že může vytvářet podhoubí pro extremistické aktivity a řada extremistických politických hnutí toho může využít.
