Přednáška v kuchyni i ve vaně. Po roce výuky na dálku převládá demotivace a osamělost

Pavel Mazanec Jana Kramlová, Pavel Mazanec
1. 7. 2021 18:46
Kromě prvních několika dnů byly univerzity v celém Česku prakticky celý školní rok uzavřené. Přestože některé obory měly prezenčně umožněnou alespoň praktickou část výuky v malých skupinkách, většina studentů se do školy v uplynulých deseti měsících přihlašovala jen z domova. Při ohlédnutí zpět oslovení studenti prvních ročníků popisují hlavně pocit osamění a úplnou ztrátu motivace.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Právě pro studenty prvních ročníků vysokých škol byl tento školní rok obzvlášť náročný. On-line výuku už sice zažili vloni na střední škole, sám přechod na vysokou školu do nového prostředí je ale velkou změnou a při výuce na dálku je ještě složitější. Protože se školy uzavřely hned na začátku roku, prváci se nestihli se svými spolužáky seznámit a často zůstali na studium sami. Frustrace donutila některé z nich školu i úplně opustit.

"Náročnou látku z matematiky při běžné hodině ve třídě s učitelem proberete společně, zeptáte se na to, čemu nerozumíte, a můžete mít vysvětlení hned. Při on-line výuce musíte spoléhat pouze na sebe. Sami musíte počítat příklady, sami se musíte doučovat vzorečky, a když něco nechápete, musíte si také poradit sami," popisuje hlavní nedostatek distanční výuky studentka Natálie Zichová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Podle ní právě tato forma učení vedla k odchodu řady jejích spolužaček a spolužáků. "Je to asi způsobené tím, že od té školy čekáte i pozitivní přínosy do života, nové kamarády, koníčky, zážitky. Ale teď jste tyto věci neměli a zbylo na vás pouze to učení," dodává. Kolektiv přitom za normálních okolností pomáhá studentům i k lepšímu prospěchu. "Někteří prostě potřebují kolektiv, který je k učení 'nakopne', pro někoho je samostudium opravdu obtížné," říká Jana Kyntlová ze stejné vysoké školy. 

Na studium měla v mnohých případech vliv i ztráta režimu, kterou výuka na dálku přinesla. "Sama nezvládám si veškeré povinnosti typu zhlédnutí přednášek rozvrhnout, a tak jsem prakticky celý semestr zaostávala a potom doháněla na poslední chvíli před odevzdáním úkolů či testy," doplňuje studentka prvního ročníku fyzikální a výpočetní chemie Eva Jurečková.

Hodně studentů podle postřehů posbíraných Aktuálně.cz ukončilo studium už po prvním semestru a další jejich vrstevníci chtějí končit teď. "Protože jsme demotivovaní a navíc vyčerpaní," popisuje Nikola Kazíková z Univerzity Palackého v Olomouci.

Některé předměty nahradit nelze

Pro některé obory je navíc specializovaná výuka na dálku nemožná, očekávání od jejich studia se tedy u mnohých nenaplnila. "Učitelé nahráli různé postupy ošetřovatelských výkonů na školní server a během on-line hovorů jsme si tyto postupy opakovali i teoreticky," vysvětluje studentka pediatrického ošetřovatelství Hana Dobrotková.

Při výuce na dálku postrádali studenti také potřebné školní vybavení. "Elektronový mikroskop si člověk domů jen tak nepořídí," komentuje Kateřina Vavrouchová z Lékařské fakulty v Plzni nedostatky, se kterými se během posledních dvou semestrů setkala.

I přes nasazení a snahu pedagogů se on-line podoba výuky kontaktnímu vyučování nevyrovná. "Jsou věci, které vyučující nedokážou nahradit, ani kdyby se snažili ze všech sil. Při divadelních studiích jsme nemohli do divadla a museli jsme se dívat na záznamy a z toho následně vycházet. Divadlo má určité kouzlo a to se žádným záznamem nedá nahradit," popisuje Nikola Kazíková.

Každý vyučující přitom k novému způsobu výuky přistupoval po svém a obor od oboru se tak výrazně lišil. "Problém nastal v zodpovědnosti a jakési empatii některých vyučujících, kteří nebyli schopni akceptovat délku a čas vyučování podle rozvrhu. Zažila jsem ale i předmět, kde jsme týden před zkouškou měli pouze půlku přednášek," popisuje Nikola pro Aktuálně.cz.

Dodává, že pro ni bylo nejnáročnější dlouhé sezení u počítače. "Koukání do monitoru několik hodin denně, víceméně pořád, je strašné. Byla jsem ráda, že jsem po celém dni odložila notebook a mohla jít ven a nemuset koukat do displejů. Chyběla mi nějaká interakce a komunikace. Asi po dvou měsících jsem to dotáhla do takového stadia, že jsem na každou přednášku musela měnit místnost v bytě. Učila jsem se tak třeba z kuchyně nebo ve vaně," popisuje.

Domácí prostředí navíc není u všech studentů vyhovující. Více se tak mohou projevit i sociální rozdíly, například při dostupnosti techniky k on-line výuce. "Chystání na zkoušky? Doma na to nebyl absolutně žádný klid. Nevím, jak bych to zvládal na koleji, ale doma to nešlo. On-line testy byly stresující - strach z výpadku internetu nebo z toho, jestli někdo nevleze do pokoje a podobně. To byly nervy," říká například Lukáš Ždan z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Jako kdybych na tu školu úplně nepatřila

Přestože většina vysokých škol se snažila svým studentům zprostředkovat alespoň on-line seznamovací programy, řada prváků se necítí být součástí žádného vysokoškolského kolektivu a s novým školním rokem pro ně přichází i obava, zda "běžnou" prezenční výuku vůbec zvládnou. "Bude to, jako kdybych byla znova v prváku. Cítím se, jako kdybych na tu školu úplně nepatřila, nebyla ještě její součástí, nic o ní nevím, byla jsem tam jenom na zkouškách," říká Jana Kyntlová.

Někteří si však na způsob přednášek z posledních měsíců už zvykli a vidí v něm i jisté výhody. "Určitě budu šťastná, že uvidím spolužáky a učitele, ale radši bych zůstala u předtočených přednášek, které jsem si mohla pustit kdykoliv, kdekoliv a kolikrát po sobě jsem chtěla," říká Natálie Zichová. Nahrané přednášky umožňovaly studentům i lepší plánování, protože je nemuseli sledovat v reálném čase.

Většina oslovených studentů se ale shoduje, že se alespoň během prvních pár dní do školy stihli osobně podívat a nemají tak z případného zářijového návratu takové obavy. "Pokud se mi povede do dalšího semestru projít, budu za prezenční výuku jenom ráda. Prostě to bude jako jít do prváku, až na to, že to bude druhák," říká Eva Jurečková. Těší se, až vyučující i spolužáky z obrazovek uvidí naživo. "Mám obavy z toho, že to bude náročnější, ale šíleně se už těším, až všechny potkám osobně," dodává Barbora Erben.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy