Praha - Povodně na Moravě i dalších místech republiky nemusely být tak tragické, pokud by pole nad zaplavenými obcemi nepřipomínala obrovské tabule, po nichž voda a hlína sjede do domů, na silnice a do řek.
Po mnoha letech intenzivního zemědělství ztratila půda schopnost zadržovat vodu a chránit tak před záplavami.
Dosavadní zaběhnutou praxi na většině polích v zemi nyní hodlá změnit ministerstvo zemědělství. Připravilo návrh nových závazných pravidel pro zemědělce, jejichž smyslem je rovněž navrátit půdě schopnost zachytávat ničivé lijáky.
"Snažíme se o to, aby zemědělství nebyla jen výroba potravin, ale aby zemědělská krajina plnila i jiné funkce včetně zadržování vody v krajině," řekla Aktuálně.cz Kateřina Čapounová, tajemnice náměstka ministra Jiřího Urbana, který má na starosti přípravu nových zemědělských pravidel, pro něž se vžila zkratka GAEC.
Pokud tato závazná pravidla schválí i vláda a sedlák je nebude dodržovat, mohl by přijít o část státních dotací. Kromě ochrany půdy je smyslem nových zemědělských pravidel rovněž ochrana vod před znečištěním a ochrana biodiverzity.
Obec podala na zemědělce žalobu
V současnosti už sice zemědělci musí plnit pět základních standardů takzvaného Dobrého zemědělského a environmetálního stavu, ovšem zkušenosti ukazují, že tyto zásady nejsou příliš účinné.
Přesvědčila se o tom například nevelká obec Němčovice na Rokycansku, která na tamní zemědělskou společnost dokonce podala žalobu. Silný déšť totiž spláchl už několikrát půdu do domů, na silnice, chodníky a dokonce i do kanalizace a obecního rybníka.
Starosta Karel Ferschmann je totiž přesvědčen, že za zaplavení jeho obce bahnem nemohou deště, ale špatné hospodaření rolníků. "Oni nehospodaří, oni podnikají," řekl Aktuálně.cz Ferschmann. První kolo u okresní soudu v Rokycanech prohrál, ale odvolal se a nyní čeká na projednávání sporu u krajského soudu v Plzni.
Erozí je ohrožena polovina půdy
Současný stav zemědělské půdy je podle odborníků velmi špatný. "Vodní erozí je ohroženo 42,2 procent zemědělských půd a větrnou erozí 7,5 procenta," uvádí se v poslední Zprávě o životním prostředí České republiky, kterou každý rok na podzim dostává na stůl vláda.
Milan Kouřil, vedoucí oddělení správné zemědělské praxe na ministerstvu zemědělství uvedl, že na některých místech republiky odnese voda za jediný rok až 150 tun půdy z jednoho hektaru, což je mnohonásobně více než přípustné limity.
V současnosti jsou už například na jižní Moravě oblasti, kde skrz ornou půdu prostupuje hornina. "Půda je zemědělskou činností masivně ničena," řekl Aktuálně.cz Kouřil.
Problémem je i to, že velká část farmářů hospodaří na pronajaté půdě, takže se mnohdy neohlíží na to, co s pozemky bude třeba za padesát let.
Na pole se má vrátit tradiční hnůj
Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) vycházejí z nové evropské legislativy a platit mají od příštího roku.
Patří mězi ně například to, že pole se sklonem větším než sedm stupňů nesmí zůstat přes zimu bez ochranné vegetace či musí být pouze zorána. Ve zvláště ohrožných místech bude rovněž zakázáno pěstovat kukuřici, brambory, řepu a další plodiny, které jsou z hlediska eroze půdy nejrizikovější.
Ministerstvo zemědělství rovněž navrhuje, aby každý sedlák na pětině orné půdy, kterou obhospodařuje, ve stanovenou dobu použil tradiční hnůj, komposty, posklizňové zbytky nebo tam pěstoval vojtěšku či jetel, které pomáhají zlepšit půdní strukturu.
Tím by se do půdy měla vrátit organická hmota, která má pozitivní vliv na stav a kvalitu půdy a napomáhá zadržování vody.
Pokud by bylo na poli moc vody, nesměl by na něj farmář jezdit těžkou technikou. Sedlák by rovněž nesměl rušit remízky, stromořadí, rybníky a další významné krajinné prvky, které napomáhají zadržovat vodu a brání před erozí.
Je to celé špatně, tvrdí komora
S prosazením nových zemědělských pravidel to nebude mít ministerstvo zemědělství zcela jednoduché. Návrh se vůbec nezamlouvá například vlivné Agrární komoře, která se pokusí prosadit změnu připravovaného dokumentu už tento týden na klíčovém jednání na ministerstvu.
"Celý návrh je špatný. Enormně by to zemědělce zatížilo," řekl Aktuálně.cz tajemník Agrární komory Martin Fantyš. Zájmovému sdružení se nelíbí například to, že každý zemědělec by měl na pětině svého pole pěstovat náhradní plodinu.
"Převést dvacet procent plochy do útlumu je v současné hospodářské situaci absolutní nesmysl," konstatoval Fantyš. Argumentuje i tím, že sedlák nemůže stoprocentní zajistit, aby z jeho pole nezmizela mez, remízek nebo skupina stromů.
"Někdo to může v noci odříznout a nevinný zemědělec za to dostane flastr," dodal tajemník Agrární komory Martin Fantyš.
Ministerstvo zemědělství tyto argumenty odmítá. "V žádném případě nejde o útlum zemědělské výroby. Zemědělci, který se o půdu stará, není třeba tato pravidla příliš vysvětlovat, má je za své," tvrdí Milan Kouřil z ministerstva zemědělství.
