Praha - Pozicí ekonomického tygra střední Evropy otřáslo první čtvrtletí. Slovensko rostlo pomaleji než se čekalo, nečekaně dobré výsledky naopak mají ti ostatní především Němci a Češi.
Konference ODS, která počátkem měsíce slavila Dzurindovy zázračné reformy na Slovensku a dávala je za vzor Čechům, by se dnes už konat nemohla. Přinejmenším by musela být opatrnější.
Řečníci v čele s premiérem Mirkem Topolánkem i jeho oponentem Vlastimilem Tlustým říkali, že slovenská ekonomika letos poroste o víc než deset procent, zato česká nejvýš o pět. Jsou tedy nutné reformy, které by také Čechům pomohly.
Dnes už platí něco jiného.
Podívejte se na grafiku: Jak rostly země v prvním čtvrtletí?
Dvojnásobek byla fikce
V prvním čtvrtletí nesplnilo Slovensko očekávání a namísto 11 procent rostla ekonomika o 8,9 procenta. Česko nemá oficiální odhady čtvrtletního růstu, analytici však předpokládají vyšší růst, než ohlášených 4,8 procenta. "Bude to hodně nad šest procent. Svědčí o tom údaje o zahraničním obchodu, domácí spotřebě a klesající nezaměstnanosti," tvrdí Pavel Mertlík z Raiffeisenbank.
Z toho logicky vyplývá, že není třeba s ekonomickými reformami na slovenský způsob spěchat.
O tom, že reformy nemusí být klíčem k další prosperitě, svědčí také zprávy z Německa. Tamní ekonomika rostla o 3,3 procenta, tedy dvakrát rychleji, než předpovídaly ekonomické instituce. K hlavním důvodům patřila ekonomická spolupráce se zeměmi Visegrádu, kam se německým firmám podařilo vyvézt desítky tisíc pracovních míst. Díky nižším mzdovým nákladům obstály německé firmy se svými výrobky v globální konkurenci.
Úzká spolupráce středoevropských zemí tak může být důležitějším důvodem prosperity, než jakkoli skvělé ekonomické reformy.
Slovensko: Děkujeme Kia, Peugeotu a Volkswagenu
Odhalit, proč Slovensko nesplnilo očekávání, není na první pohled obtížné. Loňský ekonomický růst se přiblížil deseti procentům díky tomu, že začaly vyrábět automobilky Kia v Žilině a Peugeot v Trnavě. Produkce každé z nich přidala k hrubému domácímu produktu tři procenta.
"Navíc rozšířil výrobu bratislavský Volkswagen," připomíná Mertlík největší slovenskou firmu, která zajišťuje desetinu výkonu tamní ekonomiky.
Výroba aut se stala na Slovensku zcela dominantním odvětvím a dnes tvoří polovinu tamního exportu (v Česku pětinu).
Letos žádné velké továrny nerozjely výrobu a produkce automobilek už přestává být na růstu HDP znát.
Slovenští experti přesto věří, že další vzestup potáhnou dodavatelské firmy, které budou chtít vyrábět díly do automobilů rovněž na slovenském území. V příštím roce by navíc měly vzniknout dva montážní závody na výrobu televizorů Sony v Nitře a Samsung poblíž Trnavy.
Na Slovensku nerostla podle očekávání ani spotřeba obyvatel. "Částečně se zpomalila," řekla tamním Hospodárským novinám analytička ING Lucia Štekláčová.
Také tento výpadek by se mohl už v příštích měsících napravit. "Slováci mají panickou hrůzu z eura, které se má zavést už v lednu 2009," upozorňuje Robert Schuster z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Z obav před zdražením proto budou v nejbližších měsících utrácet.
PROHLÉDNĚTE SI GRAFIKU: Jak země rostly v prvním čtvrtletí?
| Země | Německo | Slovensko | Česko |
| Předpověď: | 1,6 % | 10,6 % | 4,8% |
| Skutečnost: | 3,3 % | 8,9 % | 6,0-6,5% |
| Důvody změny: | 1) Celosvětově roste poptávka po německém zboží 2) Firmy dokázaly využít levnější pracovní sílu ve východní Evropě 3) Mzdy v posledních pěti letech téměř nerostou |
1) Loňský růst z poloviny způsobil rozjezd dvou velkých automobilek (Kia, Peugeot). Pozitivní efekt se zčásti už ztratil. 2) Další velké továrny (Sony, Samsung) začnou vyrábět až v příštím roce 3) Pomaleji, než se čekalo, roste spotřeba obyvatel |
1) Zvyšuje se export, především do okolních zemí 2) Nejvíc rostou firmy, které se zaměřují na náročnější technologie 3) Rychleji, než se čekalo, roste spotřeba obyvatel |
Německo: Děkujeme Visegrádu
Ekonomické výkony Slovenska, Česka a dalších visegrádských zemí stojí podle expertů deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung u kořenů překvapivých úspěchu německého hospodářství.
Německá ekonomika v novém století stagnovala, anebo rostla každým rokem nejvýš o procento. Vzestup nakonec opakoval podle analytiků scénář dosavadních úspěchů. Dařilo se prodávat německé zboží po celém světě, díky tomu začaly firmy investovat a posléze posílil i obchod uvnitř Německa.
Úspěch německého exportu na globálních trzích však měl podle Patricka Weltera z FAZ jeden nezbytný předpoklad: "Byl to přesun části produkce do východoevropských zemí s nižšími mzdami, což snížilo mzdové náklady zdejších firem," vysvětluje.
Až na dalším místě z příčin nečekaného růstu Welter jmenuje stagnaci platů přímo v Německu. Sociální reforma známá pod názvem Hartz IV měla marginální, pokud vůbec nějakou zásluhu.
Pohled na statistiku německého obchodu ukazuje, o jaké země se jedná. Nejrychleji rostl se zeměmi Visegrádu o celou pětinu v minulém roce. Společně pokryjí osm procent celkové obchodní bilance Německa, víc než například obchod s Velkou Británií, nebo s Francií. "Už pro ně nejsme nevýznamní partneři," potvrzuje Schuster. Upozorňuje, že na spolupráci se zeměmi V4 založilo svou současnou prosperitu už Rakousko.
V kostce
- SPECIÁL: Vše o plánované reformě daní a dávek
Blogy na Aktuálně
Bohuslav SOBOTKA: Jak Nečas s Kalouskem vrtí psem Jan HERZMANN: Socdem dotahujeNěmci si podobně jako Slováci stěžují na spotřebitele. Jejich útrata nadále roste jen o procento ročně.
"Němci jsou opatrní a na jejich chování nepoznáte, jestli je recese, anebo vzestup. V těžkých dobách žijí z úspor, v dobrých zase šetří," vysvětluje Mertlík z Raiffeisenbank. Analýza jeho banky však předpovídá, že i Němci letos znovu najdou odvahu utrácet.
Nebezpečí bohatých Němců
Tuzemští analytici se shodnou, že vzestup obou sousedních zemí pomůže Česku. Slovensko však nemůže být příkladem v tom, že staví montážní haly na automobily a spotřební elektroniku. Vzorem může být nejvýš probíhající reforma rozpočtu a státního účetnictví, ve které levicový premiér Robert Fico pokračuje podle plánu, který připravila Dzurindova vláda.
Naopak Slováci mohou podle příkladu Čechů zlepšovat infrastrukturu. Třeba nedostatek dopravního spojení na východní Slovensko způsobil, že se zahraniční investice zatím omezily na Bratislavu a okolí.
"V úrovni vzdělání zaměstnanců jsme na tom podobně. Obě země tedy mají co zlepšovat," podotýká ekonom Mertlík.
Mnohem lepším vzorem mohou být Němci, především ve zvyšování kvality výrobků. První test ostatně prodělá česká ekonomika v nejbližší době. Dosud platilo, že německý růst vyvolal v Česku pokles a naopak německá recese patřila k důvodům české prosperity.
"Když nemají peníze, nakupují Němci české zboží. Když se začnou mít lépe, vrátí se ke svým vyzkoušeným výrobkům," varuje ekonom ČSOB Tomáš Sedláček.
Podle Mertlíka se ale výpadek opakovat nebude. "Škodovky jsou dnes už stejně dobré, jako německá auta," předpokládá.
