Putovní spis Mynář. Vyšetřovat kancléře se úřadům nechce

Radek Nohl Radek Nohl, Kateřina Surmanová
4. 3. 2015 18:15
Co se stane, když pošlete na radnici žádost o prověření přestupku vlivného Zemanova muže? "Takové přehazování případu jsem nezažila,“ říká oznamovatelka. Horký spis Mynář nechtějí ani ministerstva.
Foto: Ludvík Hradilek

Uherské Hradiště/Praha - Když hradní kancléř Vratislav Mynář začátkem roku koupil podivuhodně levně vilu v pražských Strašnicích, začali se novináři pídit po jeho majetkovém přiznání. Ukázalo se, že žádné nepodal, protože podle hradního výkladu zákona nemusí.

Ne každý s jeho závěrem souhlasil, a tak se advokátka a blogerka Aktuálně.cz Petra Bielinová zkusila zeptat úřadu v Mynářově rodném kraji, jestli kancléř náhodou nespáchal přestupek.

Jenže se ukázalo, že úřady nevědí, kdo by měl o Mynářově možné chybě rozhodovat. Anebo se úředníci zalekli vlivného jména. „Takové přehazování případu jsem ještě nezažila,“ říká Bielinová.

Advokátka, jež se zákonem o střetu zájmů zabývá profesně, oznámila podezření o Mynářově přestupku do Uherského Hradiště, v jehož obvodě má kancléř trvalé bydliště. Tamní úředníci ale obratem poslali spis na Prahu 1, kde kancléř pracuje. A odsud se podání zase vrátilo na Slovácko, protože ani Praha 1 si nemyslí, že by jí problém příslušel. 

Ať to řeší ministerstvo

V Hradišti se rozhodli, že svízel sami nevyřeší, a obrátili se na ministerstvo vnitra, aby jim řeklo, kdo má vlastně teoretický přestupek řešit. Ale tady spis čekalo ještě jedno stěhování.

„Žádost o určení místní příslušnosti jsme postoupili ministerstvu spravedlnosti. Zákon o střetu zájmů spadá do jeho gesce,“ uvádí Josef Holek, mluvčí ministerstva vnitra. 

Složité to bude i nadále, protože podobně jako Praha s Hradištěm nemá ani vnitro se spravedlností ujasněno, pod koho zákon vlastně patří. „Zákon nemá gesční ministerstvo, vyřešit by to měla novela,“ řekl již dříve ministr pro legislativu Jiří Dienstbier. 

Začíná se tedy ukazovat, že na Mynáře nečeká žádný trest za to, že loni majetkové přiznání nepodal, i kdyby úřady rozhodly, že takovou povinnost má. Poslední červnový den uplyne roční lhůta, než bude teoretický přestupek promlčený. 

Kancléř na dotaz Aktuálně.cz řekl, že o probíhajících peripetiích neví. Nicméně je klidný. „Protože vím, že jsem žádný přestupek nespáchal. Jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemám povinnost podávat majetkové přiznání. Podobné debaty už beru jako folklor, přitom by všem stačilo jen si přečíst zákon,“ odmítá vinu Mynář.

Nemůžu nic přiznat, i kdybych chtěl

Tak jednoduché to však není. Názory se různí i mezi těmi, kdo zákon četli. „Přijde mi logické, že když vedoucí Kanceláře prezidenta republiky má zásadní slovo při vypisování veřejných zakázek, povinnost se na něj vztahuje,“ myslí si Dienstbier.

Bielinová se obrátila na hradišťský městský úřad právě proto, aby se mezi mnoha právními výklady našel jeden závazný. „Z principu mě zajímá, jestli vedoucí Kanceláře prezidenta republiky má majetkové přiznání podávat,“ vysvětluje advokátka. 

Hrad ústy mluvčího Jiřího Ovčáčka v Mynářově případě nejprve argumentoval tím, že není nikdo, komu by mohl kancléř přehled svých majetků odevzdat. S takovým právním výkladem pracoval i Mynářův předchůdce Jiří Weigl, který vedl administrativu Václavu Klausovi. Ani podle něj hradní kancelář nepatří mezi „ústřední orgány státní správy“, na něž se zákon o střetu zájmů vztahuje. 

Začátkem února přidal Mynář další zdůvodnění, proč přehled svého majetku nesdělí veřejnosti. „Pokud prodávám část svého podniku v rámci mezinárodních společností, každá smlouva obsahuje doložku o mlčenlivosti. Nejde o to, jestli by Mynář chtěl, nebo nechtěl, tady jde o velmi vysoké finanční sankce,“ vysvětlil kancléř v Radiožurnálu, že přiznání vlastně podávat vůbec nemůže.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy