Zatímco vláda Andreje Babiše (ANO) se s částí opozice pře o to, zda ze strategického tendru na rozšíření Dukovan za minimálně 200 miliard korun dopředu vyřadit či nevyřadit Rusko, tři čtvrtiny české veřejnosti mají jasno: Rusové by zakázku získat neměli. Ukazuje se, že názor lidí je opačný než cesta prosazovaná prezidentem Milošem Zemanem. Naopak se shoduje s varováními českých tajných služeb a bezpečnostních expertů.
Plyne to ze sociologického průzkumu, který si pro interní potřebu v listopadu 2020 nechalo agenturou STEM zpracovat české ministerstvo zahraničí. Redakce výsledky průzkumu získaly na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti tomu, aby elektrárnu budovalo Rusko, se staví 72 procent lidí. Naopak jednoznačně pro svěření zakázky Rosatomu je 6 procent dotázaných. 78 procent lidí vidí závislost na dovozu paliv a surovin z Ruska do ČR jako hrozbu.
Češi se dle svých odpovědí nebojí ani tak ruské jaderné síly či velmocenských ambicí. "Rusko pro Čechy není přímou hrozbou. Nejsilněji česká veřejnost vnímá Rusko jako nepřímou hrozbu v podobě energetické závislosti na něm či z Ruska vedeného šíření falešných zpráv a manipulace veřejného mínění," shrnují odborníci ve výzkumu nazvaném "Postoje české veřejnosti k Rusku".
"Energetická bezpečnost se objevila na prvním místě v souvislosti s obavami Čechů a je to další podpora pro mé tvrzení, že tento tendr nemůže být jen o penězích. Že musíme vzít v potaz bezpečnostní varování," reagoval na dotazy Respektu a Aktuálně.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Ministr průmyslu vyloučit Rusko z tendru nechce
Stejný názor ale nemá celé vedení země. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) naopak prosazuje, aby stát do tendru Rusko přizval. Argumentuje tím, že stát díky větší konkurenci vysoutěží lepší cenu. To už ale podle dřívějšího zjištění Aktuálně.cz a Respektu popřel vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
V rozhovoru pro Radiožurnál pak Havlíček před týdnem řekl, že výslednou podobu tendru možná nebude schvalovat vláda, ale bude stačit jen souhlas jeho ministerstva průmyslu.
Pozice premiéra Babiše je dlouhodobě nejasná. Nicméně po podzimních sněmovních volbách by k případnému sestavení vlády potřeboval pověření prezidenta. A Zeman ruskou účast v největší české zakázce v historii dlouhodobě podporuje.
Když byl v Dukovanech v roce 2017, sdělil, že by nebyl proti tomu, kdyby zakázku dostali Rusové i bez výběrového řízení. Před týdnem se Zemanův expertní tým usnesl na tom, že by tendr vypsal co nejdříve. A zároveň vládu vyzval, aby žádného uchazeče dopředu nevylučovala. V poradním orgánu prezidenta sedí mimo jiné i kancléř Vratislav Mynář nebo poradce Martin Nejedlý.
Cesta Nejedlého do Ruska za Putinovým poradcem
Právě Nejedlý loni v listopadu odcestoval bez vědomí vlády do Ruska jednat s blízkým poradcem prezidenta Vladimira Putina. Aby se tam uprostřed pandemie koronaviru dostal, musela se angažovat ruská vicepremiérka. Stalo se tak krátce poté, co premiér Babiš připustil, že tendr není dostatečně připravený a bylo by lepší ho vypsat až po volbách. Nejedlý však popíral, že by v Rusku řešil právě jádro. Zápis, který posléze Nejedlý na Hradě nadiktoval, ale návštěvu vykresluje jen jako zdvořilostní.
Senát následně cestu odsoudil, s tím, že do Ruska cestoval muž bez prověrky, který prezidentovi radí jen na "dobré slovo", a narušil tak jednotnost české zahraniční politiky. Dle průzkumu veřejného mínění ministerstva zahraničí si 46 procent Čechů myslí, že politiku vůči Rusku by měl určovat ministr zahraničí. V případě prezidenta a vlády si to myslí jen zhruba pětina lidí.
"Výzkumem jsme chtěli zjistit i to, jak silné slovo má v očích veřejnosti ministr zahraničí v zahraničních otázkách. Občas se objevují názory, že diplomacii tady dělá Úřad vlády nebo Pražský hrad. Nejedná se evidentně ale o většinový názor," komentuje to ministr Petříček.
"Česká veřejnost velkou většinou podporuje společný postup ústavních činitelů vůči Rusku. Volání po společném postupu je o něco slabší v případě spolupráce členů Evropské unie, přesto i zde přesvědčivě převládá," zhodnotili výzkumníci.
Vláda loni v létě schválila, že vyšle šéfa zahraničního odboru Hradu Rudolfa Jindráka na konzultace s Ruskem, které by měly zlepšit vztahy. Ty ale u veřejnosti ohlas nenašly. 85 procent dotázaných o nich nikdy neslyšelo. Přesnou představu, čeho se týkají, mělo jen jedno procento lidí.
Rozdělení Západ versus Rusko u Čechů neexistuje
Výzkumníci také vyvracejí představu o společnosti rozdělené ve vztahu k Rusku. "Rozdělení veřejnosti ve smyslu Západ versus Rusko v české společnosti v podstatě neexistuje. Vztah k Západu je silnější a vřelejší a určuje veřejnou debatu," shrnují.
Rusko je lidmi v průzkumu hodnoceno hůře než země Západu. Pozitivně jej vnímá 44 procent lidí oproti 80 procentům pro západní Evropu. Pro uznání Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je 31 procent lidí, odmítá to 57 procent dotázaných. A vracet na náměstí v Praze 6 by se podle většiny Čechů neměla ani socha maršála Koněva, jejíž odstranění Rusko rozlítilo - pro návrat je 37 procent lidí, proti 55 procent.
Česká veřejnost také mírnou většinou (54 procent) souhlasí s uplatňováním sankcí vůči Rusku. Polovina zpovídaných o nich ale nikdy neslyšela. "Potvrzuje se tak, že sankce a s nimi spojené události nejsou v současnosti pro českou veřejnost celospolečenským tématem," uvádějí sociologové STEM.
Ministerstvo zahraničí dává najevo, že se bude daty řídit. "Data jsme využili v rámci průběžné aktualizace diplomatické strategie v bilaterálních vztazích. Poskytla také cenné poznatky pro zlepšení komunikace jednotlivých kroků ministerstva zahraničních věcí v rámci česko-ruských vztahů," řekla mluvčí resortu Zuzana Štíchová.
Stavba nového bloku Dukovan
- O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
- Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku.
- Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
- Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
- Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.
