Linköping /Od našeho zvláštního zpravodaje/ - Pronájem čtrnácti stíhaček Gripen sice vyprší až v roce 2015, české a švédské úřady ovšem už nyní začínají řešit co dál, až tento kontrakt vyprší. Švédové nezakrývají, co by pro ně bylo ideální: Aby česká armáda s gripeny létala dál.
"Z našeho pohledu by bylo samozřejmě nejlepší, kdyby se Česká republika rozhodla stroje koupit nebo by pokračovala v jejich pronájmu," řekl Aktuálně.cz Bengt Littke, programový ředitel Gripen International pro Českou republiku.
Švédská vládní agentura FMV, která má na starosti zbrojní zakázky, se už dokonce obrátila na své české partnery na ministerstvu obrany s dotazem, jak si oni představují budoucnost po skončení smlouvy.
"Zatím jediná odpověď byla, že je na to ještě brzy," řekl Aktuálně.cz Per Nilsson, programový ředitel FMV pro Českou republiku.
Poslanec: Bez stíhaček se obejdeme
Podle předsedy bezpečnostního výboru sněmovny Jana Vidíma ovšem poslanci už dostali od ministerstva obrany základní tři varianty ochrany vzdušného prostoru po roce 2015:
1) Pokračovat s gripeny (odkoupení strojů či prodloužení pronájmu).
2) Vypsat nové výběrové řízení pro víc zájemců.
3) Nechat si střežit vzdušný prostor od NATO jako Pobaltské státy.
"Příští rok bychom už o tom měli mluvit, aby byl dostatek času na rozhodnutí," řekl Aktuálně.cz Vidím. Dodal, že do roku 2010 by mělo být jasné jak dál. Vidím si přitom myslí, že nejlepší by byla varianta číslo 3. Česko se podle něj bez stíhaček může obejít.
"Je to ale můj osobní názor," zdůraznil Vidím, podle něhož je problémem klesající armádní rozpočet. "Vím, že vojáci by měli nejraději všechno. Stíhačky jsou ale velmi nákladné," vysvětlil Vidím.
Deset let za dvacet miliard
Desetiletý pronájem gripenů vyjde státní pokladnu na bezmála dvacet miliard korun.
"Zbytková cena může dosahovat řádově možná dalších dvaceti miliard korun nebo částky mezi deseti až dvaceti miliardami korun," řekl před časem ještě jako opoziční politik Petr Nečas, dlouholetý stínový ministr obrany ODS, který nákup gripenů od počátku kritizoval.
Na druhou stranu: Britsko-švédské konsorcium Gripen International slíbilo splnit program průmyslové spolupráce, díky nemuž české podniky vydělají do roku 2014 více než 25 miliard korun. Offsetový program už je splněn zhruba z jedné třetiny.
Jak se pořizovaly gripeny
- 1997: Klausova vláda rozhodla o modernizaci vojenských letadel.
- 2001: Vyhlášeno výběrové řízení, z něhož postupně všichni odstoupili, zůstalo jen britsko-švédské konsorcium Gripen International.
- 2002: Česko se rozhodlo nakoupit 24 gripenů za 60 miliard korun. Špidlova vláda ovšem kvůli katastrofálním povodním od nákupu odstoupila.
- 2003: Kabinet se rozhodl pro pronájem 14 gripenů za takřka 20 miliard.
- 2005: Pronajaté gripeny přiletěly do Česka.
"Nebyl by problém v offsetech pokračovat," řekl Aktuálně.cz Bendt Littke z Gripen International.
Armáda: Zadarmo nám nebe střežit nikdo nebude
Ministerstvu obrany se příliš nezamlouvá, že by vojáci měli o stíhačky po roce 2015 přijít, i když variantu "české nebe s cizími stíhačkami" také teoreticky připouští. Zároveň ovšem upozorňuje, že ani to by nebylo zadarmo.
"České republice nikdo zadarmo její vzdušný prostor střežit nebude," poznamenal armádní mluvčí Andrej Čírtek. Dodal, že bude na politicích, zda se rozhodnou zachovat Česku vzdušné síly a jestli budou vojáci dál létat na gripenech či jiných strojích.
Stíhačky obhajoval i předchůdce Vlasty Parkanové v křesle ministra obrany Karel Kühnl. "Pokud armáda není schopna chránit vzdušný prostor státu, nebyla by armádou," tvrdil Kühnl.
Na rozhodnutí čekají i Švédové. Pokud by česká vláda už gripeny nechtěla, musela by švédská zbrojní agentura FMV řešit, co se čtrnácti "českými" stíhačkami. Jednou variantou je, že by si letouny vzalo švédské letectvo, které chce starší typy gripenů vyměnit za nové.
