Brno - Společnost ČEZ Prodej, která je součástí polostátní energetické firmy a má na starosti prodej elektřiny, se chtěla neoprávněně obohatit o 170 tisíc korun od firmy, která půl roku načerno odebírala elektřinu.
Rozhodl o tom Nejvyšší soud. Podle soudců totiž energetické firmy, které obchodují s elektřinou, mají nárok na zaplacení elektřiny v případech spotřeby naměřené fungujícími elektroměry nebo podle skutečně odebraného množství elektřiny. V případě, že množství odebrané elektřiny kvůli odběru načerno změřit nejde, je platba za elektřinu určena na základě odhadu a je už součástí náhrady škody zaplacené distributorovi elektřiny. Nemůže tudíž být vymáhána znovu.
My prodáváme, nedistribuujeme
Peníze ve sporu, který posuzoval Nejvyšší soud, chtěla společnost ČEZ Prodej i přes to, že ostravská firmy EB Cenová Agentura zaplatila náhradu škody za nedovolené zásahy do elektroměru ve výši 274 tisíc korun.
Peníze poslala jiné společnosti ze skupiny ČEZ, ČEZ Distribuce, která se zabývá distribucí elektrické energie.
Už Městský soud v Praze potvrdil, že ČEZ Prodej nárok na zaplacení 170 tisíc za odebranou elektřinu nemá. A soudci proto rozhodli, že energetická firma musí peníze ostravské společnosti vrátit, šlo o bezdůvodné obohacení.
ČEZ se ale bránil u Nejvyššího soudu. Podle právníků firmy nese odpovědnost a náklady za černý odběr (tedy nedodání elektřiny) distributor, který má podle zákona nárok na náhradu škody. Nárok na zaplacení za odebranou elektřinu ale náleží obchodníkovi s elektřinou - tedy společnosti ČEZ Prodej. A podle energetické firmy je tak nesmyslné počítat peníze za odebranou elektřinu do částky zaplacené za náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem.
Nejvyšší soud ale argumenty energetické společnosti odmítl. Soudci rozhodli, že náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny je třeba brát jako platbu za celkovou spotřebu elektřiny uskutečněnou v období, kdy se energie odebírala načerno.
"Obchodník má totiž nárok na úhradu sjednané ceny elektřiny pouze v rozsahu odběru změřeného měřicím zařízením, do něhož neoprávněně zasaženo nebylo, eventuálně v rozsahu skutečně odebrané elektřiny, pokud se podařilo přesně změřit množství elektřiny odebrané neoprávněně a množství elektřiny skutečně dodané. Jelikož její skutečný stav v důsledku protiprávního zásahu do měřicího zařízení nelze přesně stanovit, je určen fiktivně," uvedli soudci s tím, že takový výpočet je součástí náhrady škody.
I když nejde o jednu firmu
A takový postup neplatí jenom v případě, že energii rozdělují a prodávají společnosti patřící do jedné energetické společnosti, jako je ČEZ, ale i v nynější aktuální situaci na trhu, kdy se liší distributoři a prodejci elektřiny - tedy jde o firmy, které spolu nemají žádné majetkové propojení.
"Rozdělení úloh spojených s realizací podnikání spočívajícího v poskytování dodávek elektrické energie konečným zákazníkům mezi provozovatele distribuční sítě a obchodníka s elektřinou totiž nemůže jít za daných okolností k tíži zákazníka, jehož právní postavení musí být zachováno i v situaci, kdy provozovatelem distribuční sítě a obchodníkem s elektřinou není totožná osoba," uvedli soudci.
Soudci Nejvyššího soudu se už v podobném případu minulý rok zastali muže, který taky neoprávněně odebíral elektřinu. Muž zároveň ČEZu zaplatil i přes černý odběr za naměřenou a vyúčtovanou spotřebu elektřiny 42 tisíc korun.
Soudci se muže zastali. I když v zákonech tento problém upraven není, je podle soudců Nejvyššího soudu možné snížit dluh právě o zaplacené sumy.
"Jestliže odběratel poskytl dodavateli platby za účelem úhrady (byť chybně) naměřené spotřeby elektřiny v daném období, je nutné tyto platby odečíst od vyčíslené náhrady škody, v opačném případě by byl neoprávněně zvýhodněn ten odběratel, který by dodavateli žádnou částku za měřenou elektřinu neuhradil," rozhodli soudci.
