Ostrava - Více než tři roky po železničním neštěstí ve Studénce se potvrzuje dosud jen pravděpodobný důvod, proč v mezinárodním expresu Comenius zahynulo osm lidí a devadesát jich bylo zraněno.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje jako investor stavby totiž připustil, aby během rekonstrukce mostu nebyla na jednom z nejvytíženějších železničních koridorů omezena doprava.
A to přesto, že jeho tehdejší pracovnice nyní před soudem řekla, že to byl hazard.
Proč tedy výluka nebyla? Bylo to levnější, omezení dopravy by přišlo na miliony.
Byl to hazard, přiznala
Nové skutečnosti v kauze připustila u soudu během hlavního líčení v případu Studénka bývalá pracovnice krajského úřadu Zuzana Miklasová, která v procesu vystupuje jako jeden z klíčových svědků.
"Bylo podle vás hazardní dopustit, aby během nasouvání a vysouvání mostní konstrukce nad železniční tratí projížděly tím místem vlaky?" zeptal se jí před soudci obhájce Petr Grobelný, který v kauze zastupuje jednoho z obžalovaných.
"Ano. Byl to hazard," odpověděla rozpačitě a po krátkém váhání Zuzana Miklasová.
Co jste udělala? Nic
V srpnu 2008 se ve Studénce na Novojičínsku zřítil rekonstruovaný most a do železobetonové konstrukce narazil mezinárodní rychlík.
Odborníci následně potvrdili, že počet obětí by byl mnohem vyšší, nebýt bezprostřední reakce strojvedoucího, který zbrzdil soupravu ze sto dvaceti na devadesát kilometrů v hodině.
Vzděláním stavební inženýrka Zuzana Miklasová pracovala tehdy na investičním odboru hejtmanství, podílela se na přípravě investice a byla krajem pověřená dohlížet nad stavbou.
"Co jste udělala, abyste tomu hazardu zabránila," ptal se dál obhájce Petr Grobelný. "Neudělala jsem nic," reagovala Zuzana Miklasová.
Už několik dní po neštěstí začala redakce Aktuálně.cz zjišťovat, jak kraj, České dráhy, Správa železniční dopravní cesty a další instituce dbaly o bezpečnost tisíců cestujících na jedné z hlavních železničních tratí.
Cena měla být co nejnižší
Během hlavního líčení se teď jako velmi pravděpodobná potvrzuje skutečnost, že kraj chtěl na rekonstrukcí mostu za každou cenu ušetřit. Výluky nebo omezení provozu na železnici by totiž stály stovky tisíc až několik milionů korun.
Kauza Studénka 2008
- V pátek 8. srpna 2008 přibližně v 10:00 narazil mezinárodní expres Comenius do padajícího mostu ve Studénce nedaleko Ostravy.
- V troskách vlaku zahynulo sedm cestujících, jedna žena pak zemřela sedm týdnů po nehodě. Celkem 95 lidí bylo zraněno, někteří přišli o končetiny nebo některé orgány.
- Silniční most nad mezinárodním železničním koridorem stavěla firma Ostravské dopravní stavby, kterou později koupila společnost Eurovia.
- Subdodavatelem byla stavební firma Bögl a Krýsl, která měla zajistit bezpečné nasunutí mostní konstrukce.
- Investorem stavby byl Moravskoslezský kraj, provozovatelem dráhy státní společnost Správa železniční dopravní cesty, příslušným stavebním úřadem byl Drážní úřad a Stavební úřad v Bílovci.
- Vyšetřování trvalo dva roky a základním materiálem obžaloby jsou znalecké posudky Stavební fakulty ČVUT Praha.
- Státní zastupitelství Nový Jičín obžalovalo celkem deset osob. Pět ze společnosti Bögl a Krýsl, tři z firmy ODS. Obžalován je dále jeden živnostník a úředník krajské správy silnic.
- Všichni jsou podezřelí z trestného činu obecného ohrožení. Pokud by je Okresní soud Nový Jičín uznal vinnými, hrozí jim až 10 let vězení.
- Hlavní líčení začalo 20. června 2011 v prostorách Krajského soudu v Ostravě.
Stavební firma Ostravské dopravní stavby, která most rekonstruovala, nezahrnula tyto náklady do celkové nabídky, se kterou díky nejnižší ceně vyhrála veřejnou soutěž na tuto investici.
"Byl zájem na tom, aby cena byla co nejnižší," uvedla před soudem Zuzana Miklasová. "Výluky by musel zaplatit dodavatel stavby a promítlo by se to do konečné ceny."
Během hlavního líčení však vyšlo také najevo, že omezení dopravy bylo před výběrovým řízením jedním z požadavků, které stanovila krajská instituce - Správa silnic Moravskoslezského kraje.
Správa silnic se během přípravy podmínek výběrového řízení obrátila na České dráhy a písemně výluky požadovala.
Kdo zrušil výluky? Nevím
"Víte o tom, že původně se s výlukami během stavby počítalo?" tázal se další z obhájců Radek Ondruš. "Kdo nakonec ten požadavek zrušil?"
"O výlukách vím, ale nevzpomenu si, kdo je zrušil," sdělila soudu Zuzana Miklasová.
Z trestného činu obecného ohrožení je ve složitém případu obžalováno celkem deset lidí. Tři ze společnosti Ostravské dopravní stavby (dnes Eurovia), pět ze společnosti Bögl a Krýsl, jeden živnostník a jeden zaměstnanec Správy silnic Moravskoslezského kraje.
Kauza je složitá především tím, že v ní vystupují desítky svědků, soudní znalci, v jednací síni je kromě všech obžalovaných přítomno také celkem dvanáct obhájců.
Kromě stavebních firem je totiž do případu zapojeno mnoho krajských a státních institucí, které měly v kompetenci zadávání stavby, její kontrolu, dopravu na železnici a dohled nad její bezpečností.
A téměř všichni od počátku argumentují tím, že nic nezanedbali, poukazují na někoho jiného, nebo teď po třech letech říkají, že už okolnosti související s neštěstím zapomněli.
"Neznám podrobnosti, za kterých jsme žádali o výluky ve Studénce," sdělil pro Aktuálně.cz ředitel Správy silnic Moravskoslezského kraje Tomáš Böhm. „Mám pouze informaci, že ta písemná žádost skutečně existuje."
Také jeho kolega ze střediska správy silnic v Novém Jičíně, které mělo stavbu v kompetenci, reagoval podobně. „Veškerou dokumentaci toho případu si vyžádala policie. Detaily si nepamatuji," odpověděl vedoucí střediska Zbyněk Kubala na otázku, proč správa silnic na výlukách netrvala, když je zpočátku žádala.
Projekt bez soutěže
Skutečnost, že Moravskoslezský kraj netrval na výlukách, není první okolností případu, které během hlavního líčení vyšly najevo a hejtmanství se bezprostředně dotýkají.
Už v první fázi procesu letos v červnu vyšlo najevo, že kraj svěřil projekt stavby projektantovi bez výběrového řízení. On sám už před soudem vypověděl, že to bylo zřejmě na základě známosti z dřívějších zakázek.
"Oslovil mě člověk z krajské správy silnic," odpověděl během hlavního líčení projektant Ivo Prokop z Brna na otázku, jak zakázku na projekt mostu získal. „Znali jsme se už z dřívějších projektů," sdělil.
Projekt za 600 tisíc korun nespadá vzhledem ke své ceně do kategorie podléhající zákonu o veřejných zakázkách. Získal ho však projektant, který v něm udělal několik chyb.
