Od loňského října do letošního února výzkumníci z vědeckého institutu SYRI pozorovali výuku ve školách, kde v lavicích vedle sebe sedí české děti s těmi ukrajinskými. Jejich cílem bylo zjistit, jak se daří žáky začlenit. "Ukrajinští žáci překvapivě uváděli, že je pro ně česká škola lehčí než ukrajinská. To si vysvětlujeme tak, že vyučující v první fázi kladli na ukrajinské žáky zřetelně nižší vzdělávací nároky, aby podpořili jejich sociální adaptaci," popsala ředitelka SYRI Klára Šeďová.
To potvrzovaly i rozhovory s řediteli. Podle dalšího z výzkumníků Petra Hlaďa ředitelé škol v prvním pololetí tohoto školního roku považovali za nejdůležitější vytvořit přátelské vztahy uvnitř třídy. To se jim z jejich pohledu dařilo hladce. "Do určité míry však mají nasazené růžové brýle. Naše data ukázala, že ve třídách s více ukrajinskými žáky mají tendenci vytvářet především vazby mezi sebou navzájem a od českých žáků si drží odstup," přiblížil Hlaďo.
Nyní by se učitelé měli více zaměřit na výuku dětí tak, aby si zvykly na český vzdělávací systém a získávaly znalosti. Některé by potřebovaly ještě zapracovat na češtině. Její úroveň se u ukrajinských dětí výrazně liší. "I když strávily srovnatelnou dobu na našem území, rozdíly v tom, jak se dokážou domluvit, jsou obrovské," podotkla Šeďová.
Lépe jazyk ovládají mladší děti. Ty se i v hodinách více zapojují, aktivně se hlásí a učitelům odpovídají na dotazy. Naopak k rozhovorům s rodiči potřebovali akademici skoro vždy překladatele. Při účasti na hodinách pak vídali i žáky, kteří učitelům na dotazy jen přikyvovali. Později se ukázalo, že jim vůbec nerozuměli.
Podle Šeďové by školám pomohlo najmout lektory češtiny pro cizince, protože češtináři nejsou na výuku předmětu jako cizího jazyka připravováni. Bylo by také potřeba zlepšit diagnostiku žáků. Sami učitelé popisovali, že pro ně není jednoduché zjistit, jestli na ně dotyčný nereaguje kvůli neznalosti češtiny, nebo protože má specifickou poruchou učení vyžadující jiný přístup.
Celkově se ale ukrajinské děti v českých školách cítí dobře. České vyučující ukrajinští žáci i jejich rodiče vnímají jako přátelské a podporující, české spolužáky zase jako veselejší.
Výsledky využije ministerstvo školství v praxi
Dílčí závěry studie předali výzkumníci ministerstvu školství, které přislíbilo, že je využije v praxi. "Výstupy jsou pro nás důležitým podkladem pro formulování zákonných, finančních a metodických opatření, aby se ukrajinské děti mohly v Česku cítit vítané, v bezpečí a rozvíjely svůj vzdělávací potenciál," sdělila Pavla Katzová, vrchní ředitelka ekonomické a legislativní sekce ministerstva školství.
Jedním z hlavních doporučení pro ministerstvo je zpřehlednit informace a pomoc, kterou školám k začlenění ukrajinských uprchlíků poskytuje. "Všechny školy, na kterých jsme byli, měly tak vysoké počty ukrajinských žáků, že by měly nárok na ukrajinskou asistentku pedagoga. Ministerstvo školství vypsalo speciální výzvu na finanční zajištění této pozice, ale některé školy o ní ani nevěděly. Jiné o ní sice věděly, ale nedokázaly ji administrativně vyřídit. Pro školy je to v tuto chvíli málo přehledné," zhodnotila Šeďová.
Studie se zúčastnilo šest škol. Na nich vědci udělali desítky hloubkových rozhovorů s žáky, rodiči, vyučujícími a řediteli. Jde o první šetření takového rozsahu. Výzkumníci na něj navážou stručnějším dotazníkem, se kterým osloví větší množství škol. Zaměří se mimo jiné na Ukrajince v devátých třídách, kteří se budou rozhodovat, kam půjdou na střední školu.
