Praha - Rodinné rozpočty čekají v příštích dvou letech dvě rány.
V lednu 2012 přijdou rodiny o dvě procenta zvýšením dolní sazby DPH, stejnou nepříjemnost způsobí o rok později vyšší pojistné, které se zase podepíše na výši platů.
Daňová reforma z dílny ministra financí Miroslava Kalouska totiž zvyšuje zdravotní pojistné placené zaměstnancem o dvě procenta. Pokud na sebe nevezmou náklady podniky, sníží se o stejné procento právě platy.
Tyto nejisté vyhlídky zaměstnanců výslovně potvrdil sám ministr financí v poslední verzi daňové reformy, kterou poslal těsně před vládní dovolenou kolegům ministrům.
Sázka na filantropii
Kalousek doporučuje snížit zdravotní pojistné placené podniky ze současných devíti na sedm procent hrubé mzdy. Zaměstnanec dnes platí zdravotním pojišťovnám 4,5 procenta, napříště bude odvádět 6,5 procenta.
Pokud by tedy podnikatelé zvýšili o dvě procenta hrubou mzdu, čisté příjmy zaměstnanců by se nemusely snížit. Firmy budou mít peníze k dispozici, protože samy na pojistném ušetří.
Takového výkladu se ještě držel reformní návrh, který Kalousek předložil odborné veřejnosti v květnu.
Dočkal se však kritiky odborových expertů, kteří upozornili, že podnikatelé nemají nejmenší důvod zaměstnancům hrubou mzdu o dvě procenta zvyšovat. Pokud by tak učinili, na celé operaci by jejich firmy navíc prodělaly. Z peněz přidaných na hrubé mzdy by totiž musely platit další daně a pojistné.
Zvýšit hrubou mzdu jako kompenzaci vyššího pojistného ostatně svým úředníkům neslíbilo ani samotné ministerstvo financí. „O platech na rok 2013 se bude rozhodovat až v létě 2012," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz Jakub Haas z tiskového oddělení.
40 procent lidumilů
Současná verze reformy tedy nabízí jiný výhled.
Její autoři předpokládají, že zvýšení pojistného o dvě procenta bude svým lidem kompenzovat 40 procent zaměstnavatelů.
Namísto dvou procent se omezí na 1,5 procenta, aby se jejich celkové daňové náklady nezvýšily. Zbylých šedesát procent zaměstnanců podle prognózy ministerstva financí přijde o plná dvě procenta.
Pokud tedy bude mít pracovník s průměrným platem uznalého zaměstnavatele, přijde měsíčně pouze o 125 korun. Kde budou chtít firmy ušetřit, tam se sníží čisté platy o 500 korun.
Jedna ruka dává, dvě berou
Ministr financí v nové verzi reformy slibuje, že se výpadek příjmů zaměstnancům vyrovná dalšími daňovými změnami. Podle výpočtů Kalouskových úředníků neprodělají zaměstnanci s průměrnou mzdou v případě, kdy jim podnik zvýši plat aspoň o 150 korun měsíčně.
Kromě pojistného totiž mění reforma také sazbu i základ daně z příjmů. Dnes zaměstnanci odvádějí 15 procent z tzv. „superhrubé mzdy", a to odpovídá dani ve výši 22 procent hrubé mzdy. Napříště stát zdaní hrubou mzdu 19 procenty.
Tím zaměstnanci v prognóze ministerstva financí ušetří stejnou částku, o jakou se jim zvýší pojistné. Z pohledu státní pokladny to znamená, že stát bude na pojistném inkasovat 23 miliard navíc, o stejnou částku se sníží výnos daně z příjmu.
Zmíněným opatřením se ale výpadky rodinných příjmů neřeší. Reforma totiž vyprázdní peněženky občanů o dalších 18 miliard. Stát především vydělá 12 miliard, když zatíží daněmi a pojistným závodní jídelny, stravenky a další zaměstnanecké výhody. Pět miliard chce ministr financí získat zrušením daňových výjimek.
