Praha - Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík postupoval v souladu se zákony, když po orkánu Kyrill v roce 2007 nepustil na Šumavě do popadaných lesů dřevorubce s motorovými pilami a nechal rozsáhlá území samovolnému vývoji.
Rozhodl o tom Městský soud v Praze, na něhož se s žalobou proti Bursíkovi obrátilo 15 šumavských obcí. Podle soudu má ale příroda před dřevorubci přednost.
"Zájem na ochraně přírody má při rozhodování významnější roli než hledisko vztahující se k hospodaření v lese," konstatoval soud v rozsudku, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Ačkoli jde o několik let starý spor, má dopad i na současnou situaci v šumavských lesích, respektive na spor o to, jak zasahovat proti kůrovci.
(Ne)kácet kůrovcové smrky
Současný ředitel parku Jan Stráský například tvrdí, že právě kvůli Bursíkově rozhodnutí z roku 2007 se na Šumavě natolik rozmnožil kůrovec, že proti němu musí radikálně zasahovat.
A ochránci přírody naopak soudní verdikt využili jako argument k tomu, aby se nejcennější partie šumavských lesů ponechaly volnému vývoji bez lidského zásahu.
"Je to klíčové rozhodnutí soudu. Potvrdilo, že ponechání vybraných částí národního parku divoké přírodě je v naprostém souladu se zákonem, a také že kácením by vznikly větší škody, než pokud správci národního parku nechají horský les přírodě," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha, které se soudního sporu účastnilo.
Podle Bláhy tak Národní park Šumava získal právní jistotu, že ponechání 30 procent území divoké přírodě, jak o tom rozhodl Bursík, je v souladu se zákony. Bláha zároveň připomněl, že návrh nového zákona z dílny současného ministra Tomáše Chalupy počítá v první fázi jen s 22 procenty bezzásahového území.
Bursík nechal v lese 140 tisíc kubíků
Bursíkův úřad na jaře 2007 rozhodl, že zhruba 140 tisíc metrů krychlových dřeva po orkánu Kyrill zůstane v prvních a druhých zónách národního parku bez jakéhokoli zásahu. Šumavské obce se proti tomu odvolaly, ale Bursík jim nevyhověl.
"Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva," zdůvodnil svůj krok Bursík v dubnu 2008.
"Orkán Kyrill ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Kyrill kácel stromy především tam, kde se dříve zasahovalo proti kůrovci a lesní porost se tak otevřel ničivému větru. Že se větru, dešti a přírodě vůbec poroučet nedá, jsme si snad vyzkoušeli mnohokrát. Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům," dodal Bursík.
Obce i Jihočeského kraje ovšem tvrdily, že se lesu musí pomoci, aby na Šumavě vůbec nějaké zelené porosty přežily. Patnáct šumavských radnic - například v Kašperských Horách, Modravě, Volarech nebo Horské Kvildě - pak podalo na Bursíka žalobu.
Stejný verdikt v Bavorsku
Obdobné rozhodnutí jako Městský soud v Praze učinil v roce 2009 rovněž Bavorský ústavní soudní dvůr, když projednával žalobu tamních odpůrců národního parku na německé straně hranice.
Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová minulý měsíc konstatovala i s odvoláním na Bursíkovo rozhodnutí z roku 2007, že kácení u Ptačího potoka loni v létě nebylo v souladu se zákony a předpisy.
