Česko má jedny z nejpřísnějších pravidel pro propouštění zaměstnanců. Na rozdíl třeba od Německa se nemůže firma zbavit pracovníka bez objektivního důvodu. Ekonomové i zaměstnavatelé tvrdí, že současná pravidla jsou příliš svazující. A navrhují, aby je stát zmírnil.
"Jsou firmy, které nemohou dokončit své zakázky, protože nemají kvalifikované zaměstnance. Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v Česku nepropustitelní," píše Národní ekonomická rada vlády v plánu na pomoc české ekonomice.
Podle rady by pomohlo, kdyby firmy mohly propouštět zaměstnance za volnějších pravidel. Nejen že by změna rozhýbala pracovní trh, ale současně by pomohla firmám s výběrem pracovníků, míní poradní orgán vlády.
Šéf Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký pro Aktuálně.cz říká, že mezi návrhy, které prošly sítem jednání s odborníky, je právě i výpověď bez důvodu. "Teď už jsme na konci jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí. Zbývá 15 konkrétních opatření od odborníků, odborů, zaměstnavatelských svazů i stran a hnutí," popisuje Horecký. Informaci o zmírnění pravidel pro výpovědi potvrzuje také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
Pravidla výpovědí v Česku
- Firma může dát zaměstnanci výpověď jen v určených důvodech - například při nadbytečnosti, zrušení firmy nebo její části nebo když přestane být k práci zdravotně způsobilý. Naopak zaměstnanec může dát výpověď i bez udání důvodu.
- Zvláštní ochranu mají některé kategorie zaměstnanců - například při těhotenství, mateřské či rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti či péče o nemocné dítě či jiného člena domácnosti.
Návrh ale počítá s tím, že by při výpovědi bez důvodu náleželo pracovníkovi dvojnásobné odstupné oproti současnosti. Stejně by se vyměřovalo podle odpracovaných let. "Dostal by dvojnásobek průměrného měsíčního platu, jestliže pracoval u zaměstnavatele méně než rok. Čtyřnásobek platu, pokud pracoval mezi jedním až dvěma roky. A šest měsíčních platů v případě, že jeho pracovní poměr trval alespoň dva roky," nastiňuje Horecký.
Stejná pravidla pro odstupné by platila i v případě, že dostane pracovník výpověď kvůli zrušení firmy nebo její části. "Za nás jde o rozumný nástroj, v průmyslu je často počet zaměstnanců odvislý od zakázek. Jakmile zakázka skončí, dalo by se pružně reagovat a nemuselo by se to už řešit rušením míst nebo agenturním zaměstnáváním," dodává šéf Unie zaměstnavatelských svazů.
Stanjura: Není důvod vztahy nerozvolnit
Konečné slovo však budou mít politici. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) upozorňuje, že o návrhu novely zatím jednají jen na pracovní úrovni expertní týmy.
Konkrétní body proto jeho resort komentovat nechce. "V tuto chvíli probíhají jednání nad tezemi novely se všemi partnery i na koaliční úrovni. O finální podobě navrhovaných opatření budeme informovat, jakmile to bude možné. Předpokládáme, že se tak stane v únoru," uvedl mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Propouštění bez důvodu podporuje například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). "Jsem určitě pro. Je to jedna z věcí, na které se chceme soustředit. Když vidíte dlouhodobě nulovou nezaměstnanost, tak není žádný důvod, abychom nerozvolnili vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem," prohlašuje.
Změnu naopak striktně odmítá předseda konfederace odborových svazů Josef Středula. "Politici by si měli uvědomit, jak velký nesmysl a problém to je. To vůbec nepatří do 21. století," hodnotí plán. Myslí si, že takový nástroj firmy vůbec nepotřebují. "Zaměstnavatel může zaměstnance propustit, jen musí ovládat zákoník práce," dodává.
Podle Svazu průmyslu a dopravy je však zákoník práce nevyvážený. "Když si to představíte jako misky vah, tak se na misku ochrany zaměstnanců přidávalo víc a víc, ale na misku flexibility se nepřidalo nic, a rovnováha se tak vychýlila," tvrdí Wojnar.
Odborníci se podle něj shodli i na dalších bodech, které by se mohly v novele objevit. Po dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem by mělo být možné dávat výplatu v eurech nebo si sám rozvrhovat pracovní dobu. Ve hře je i zkrácení výpovědní lhůty, podle Wojnara se diskutuje o tom, že by začínala už okamžikem doručení. Dnes běží až od prvního dne následujícího měsíce.
