Miloši Zemanovi zbývá v prezidentském křesle poslední měsíc, jeho nástupce Petr Pavel nastoupí do úřadu 9. března. Dosluhující hlavu státu hodnotí Češi průměrnou známkou 4. Podle agentury STEM je to zatím nejhorší hodnocení, které ve funkci od veřejnosti dostal. Čtyřku nebo pětku mu dalo 68 procent lidí, o pět procentních bodů více než loni.
Bývalý premiér, někdejší předseda ČSSD a jeden z aktérů sametové revoluce v listopadu 1989 měl během svého působení na Hradě důvěru veřejnosti kolem 50 procent, rekordně se podle Centra pro výzkum veřejného mínění propadla loni v červenci. Na 28 spadla nedlouho poté, co odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Podle aktuálního průzkumu mu nyní důvěřuje pouze třetina Čechů. Má tak nejnižší podporu ze všech domácích politiků.
"Hodnocení si vysloužil hlavně způsobem, jakým přistupoval k úřadu. Chyběla mu pokora, byl mstivý, jedovatý a bylo vidět, že některé lidi nesnáší. Klesl i v očích svých voličů, hlavně tím, jak podlomil důstojnost prezidentského mandátu a využíval ho pro osobní politiku," uvedl politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy.
Hodnotit současnými čísly celých deset let Zemanova působení na Hradě by však nebylo správné. "Když jezdil mezi lidi a debatoval s nimi, bylo všechno jinak. Měl velký vliv na své voliče a oni jeho názory akceptovali. Byli přesvědčeni, že je chytrý, že má přehled v mezinárodní politice, a že za nimi jezdil, pro ně hodně znamenalo," popsal Mlejnek. Takovou komunikaci by doporučil i Petru Pavlovi. Ten ostatně objížděl Česko s debatami o mezinárodní situaci už před prezidentskou kampaní.
Za zlom označují politologové Zemanovo druhé zvolení prezidentem v lednu 2018, kdy výrazně přitvrdil v názorech odpovídajících postojům Moskvy. Krátce předtím navštívil Rusko, kde ho ve své rezidenci v Soči přijal prezident Vladimir Putin. Protiruské sankce zavedené po anexi Krymu v roce 2014 Zeman kritizoval a prohlašoval, že s nimi nesouhlasí. Pravidelně také navštěvoval ekonomické mítinky na ostrově Rhodos, které organizoval oligarcha Vladimir Jakunin, Putinův spolupracovník zařazený na sankční seznam.
Vstřícná politika k Rusku byla v rozporu s názorem Severoatlantické aliance vinící Moskvu z podrývání mezinárodního pořádku. Šéf Bezpečnostní a informační služby Michal Koudelka navíc před hrozbami z Ruska a Číny otevřeně varoval. Zeman s ním byl ve sporu.
Poté co vláda před dvěma lety zveřejnila zjištění tajných služeb, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích roku 2014 stáli ruští agenti, souhlasil Zeman s vypovězením ruských diplomatů. Loni odsoudil invazi Ruska na Ukrajinu. "Dlouhodobě však vytvářel prostředí pro ruské dezinformační kampaně a kritizoval ty, kdo invazi předpovídali," uvedl politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity, podle kterého tím trpěla důvěryhodnost Česka. Právě před ruskými dezinformacemi varovala Bezpečnostní a informační služba.
Kvůli Zemanovi nebylo podle Mlejnka jasné, zda Česko patří na Západ, či na Východ. "Vliv na to mohlo mít i prezidentovo okolí. Je možné, že kdyby spolupracoval s jinými lidmi, jeho zahraniční politika by vypadala jinak," řekl politolog s narážkou na Zemanova neoficiálního poradce Martina Nejedlého. Ten dlouhodobě působil v Rusku a jako jednatel pracoval pro tamní ropnou společnost Lukoil.
Se svými oponenty se Zeman naopak shodoval ve vztahu k Izraeli. Židovský stát vždy podporoval a tamní média často označují Česko za nejbližšího spojence v Evropské unii. Loni v létě Zeman na Pražském hradě přijal svůj izraelský protějšek Jicchaka Herzoga, sám jeho zemi opakovaně navštívil. "Nesmírně jsem si vážil a vážím židovského národa, vždy jsem ho obdivoval a obdivuji," prohlásil v rozhovoru pro Lidové noviny před dvěma lety.
"Vztah Česka k Izraeli patří k zahraničněpolitickým tématům, o kterých Zeman v posledních letech nejvíce mluvil," připomněl politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.
Nicméně v roce 2016 dal Miloš Zeman přednost před pohřbem Šimona Perese právě konferenci pořádané ruským oligarchou Vladimirem Jakuninem, na níž vystoupil s projevem. Pohřbu bývalého izraelského prezidenta se přitom zúčastnili státníci z celého světa, například americký prezident Barack Obama, exprezident Bill Clinton či tehdejší britský princ Charles.
"Přízemností obdiv k funkci prezidenta vymazal"
K Zemanovu přínosu domácí politice jsou experti kritičtější. Připomínají, že v posledních letech svého mandátu často zneužíval svých pravomocí a obcházel ústavu. Naposledy při úvahách o předčasném jmenování předsedy Ústavního soudu.
"Zvaním na Hrad legitimizoval extremisty, protiislámské fanatiky i prokremelské aktivisty," odkázal Mareš na kauzu, kdy prezident pozval na oslavy svátku 28. října prokremelské Tatary. Ti po setkání oznámili, že Zeman uznal obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček to nejdříve nepopřel, až následně řekl, že anexi Krymu považuje prezident za protiprávní.
Podle ústavních právníků by měl prezident v parlamentním systému vystupovat nadstranicky, nevnášet politicky konfliktní témata a reprezentovat celou zemi. Politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity upozorňuje, že za Zemanova mandátu přestali Češi k prezidentovi vzhlížet. "Zeman svou přízemností tento obdiv do značné míry vymazal. Tomáš Garrigue Masaryk i Václav Havel se zasloužili o stát, další prezidenti už takové zásluhy nemají. Mají být morálními symboly, tím ale Zeman bohužel nebyl," prohlásil.
