Zeman bude o státním rozpočtu na letošní rok jednat o víkendu v Lánech s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). "Jsou dvě věci, na které budu apelovat. První věc je, aby tento rozpočet byl proinvestiční. To znamená, abychom neprojídali budoucnost pouhými provozními výdaji. A zadruhé aby byl úsporný. Úsporný v tom smyslu, že musíme najít, kde plýtváme," řekl.
Vyjádřil také přesvědčení, že ekonomická krize vyvolaná pandemií bude mít průběh pomalého zotavování po prudkém propadu. Pokud Česká národní banka pro letošek očekává hospodářské oslabení o osm procent, příští rok by podle Zemana HDP mohl růst o dvě až čtyři procenta.
Za příklad plýtvání označil například podporu solárních elektráren a uvítal, že vláda rozhodla o jejím snížení. "Já bych samozřejmě byl radikálnější, ale v politice si musíte zvyknout na kompromisy," řekl.
Kabinet podle něj postupoval tak, aby se vyhnul žalobám na stát. Stejně jako v minulosti Zeman také vyzval k rušení daňových výjimek, krize je podle něj nejvhodnější období pro takové kroky.
Ministerstvo financí kvůli koronaviru dvakrát zvýšilo očekávaný deficit letošního rozpočtu z původních 40 miliard na 200 a později na 300 miliard. "Samozřejmě čtu různé odhady o různé míře deficitu, ale pode mého názoru při rozumném hospodaření těchto 300 miliard může stačit," řekl.
Pro oživení ekonomiky by podle Zemana bylo nejvhodnější zajištění dostatku dlouhodobých úvěrů s nízkým úročením a odloženou dobu splatnosti. Stát by měl na tyto úvěry poskytnout garanci, míní prezident. "Naše banky mají přemíru likvidity, takže mají dostatek prostředků, zejména když budou mít státní garance, aby našim podnikatelům tímto způsobem pomohly," řekl.
Zásadnější je podle prezidenta sucho
Sucho je ale pro Česko podle prezidenta důležitějším a zásadnějším problémem než současná krize kolem epidemie nového typu koronaviru. Česko by podle něj mělo kvůli suchu vybudovat nové vodní nádrže a přehrady. Zadržování vody v krajině považuje Zeman za nejpodstatnější opatření, protože nyní podle něj voda z republiky odtéká do sousedních zemí bez užitku.
"Proti suchu je třeba bojovat nikoliv podlamováním naší energetické základny, například tím, že odstavíme jaderné elektrárny, ale vybudováním nových vodních nádrží," uvedl prezident.
Varování před suchem je podle něj také výzvou k investiční aktivitě a budování nádrží včetně přehrad. "Vím, že je v plánu vybudování až šesti vodních nádrží, přehrad. Premiér (Andrej Babiš, ANO) má pravdu, že za 30 let se tady nepostavila ani jedna přehrada," uvedl. Budování přehrad podle něj brání "zelení aktivisté".
Stavbu přehrad považuje Zeman pro boj se suchem za dostačující. "Mluví se o dalších opatřeních, třeba výsadbě lesů a podobně, ale asi nejdůležitější je zadržování vody v krajině. My jsme v podstatě střecha Evropy a z té střechy bez užitku voda odtéká do sousedních zemí," konstatoval.
Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaliček na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji. Ministerstvo zemědělství dnes informovalo, že chce hájit 31 území pro vodní nádrže.
Panuje protiruská a protičínská hysterie
Zeman dále v rozhovoru pro ČTK prohlásil, že preferuje v zahraniční politice ekonomickou diplomacii. V Česku podle něj panuje protiruská a protičínská hysterie, ale podnikatelé mají zájem o kontakty i obchody v obou těchto zemích. K aktuálním sporům s Ruskem o výklad historických událostí řekl, že například druhou světovou válku nelze vnímat pouze z pohledu května 1945, ale je třeba si uvědomovat i dění, které konfliktu předcházelo.
Podotkl také, že do Ruska a do Číny jezdí obchodovat řada jiných států. "Někdy mám dokonce obavu, že tato protičínská a protiruská hysterie vede k tomu, že nás vytlačuje z potenciálních trhů ve prospěch zemí, kde ta hysterie neexistuje," řekl.
Prezident se také vrátil k současným sporům mezi Českem a Ruskem o výklad některých historických událostí, které se projevily například konfliktem kvůli památníku vojáků Ruské osvobozenecké armády, takzvaných vlasovců, který v pražských Řeporyjích připomíná jejich příspěvek k osvobození Prahy na konci druhé světové války.
"Jestliže se omezíme na to, že se budeme bavit například jen o květnu 1945, tak je to málo. Já bych doporučoval, i když je to myšlenkově těžší, podívat se na řetěz událostí, které druhou světovou válku vyvolaly," řekl Zeman. Začátek dění vidí ve vstupu německých vojsk do demilitarizovaného Porýní v roce 1936, proti kterému Francie ani Británie nezasáhly.
"Tam začal jev, kterému se tehdy říkalo appeasement neboli usmiřování, ale já bych tomuto jevu říkal zbabělost. Ta zbabělost pokračovala mnichovskou dohodou, teprve po ní byl známý pakt Molotov-Ribbentrop," řekl Zeman. Jmenovaný pakt byl smlouvou o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, jehož tajný dodatek obsahoval rozdělení sfér vlivu v Evropě. "Ustupování zlu se nevyplácí, protože vedou jen k většímu a většímu zlu," řekl prezident.
Česko a Rusko se opakovaně střetly i kvůli pohledu na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. "V roce 1968 to byla evidentní okupace, a tedy mezinárodní zločin, tento názor jsem vždy zastával," zopakoval dnes Zeman svůj dlouhodobý postoj.
Aktuálně se obě země přou i kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z pražského náměstí Interbrigády. Koněv velel sovětským jednotkám, které osvobodily velkou část Československa, v roce 1956 ale velel také vojákům, kteří násilně potlačili snahu Maďarska o reformu socialistického zřízení. Zeman dnes řekl, že odstranění Koněvovy sochy je pokus komunálních politiků plést se do zahraniční politiky, které nerozumějí a pro kterou nemají kompetence.
