Nová prognóza ČNB: Ekonomika letos klesne o osm procent, příští rok stoupne o čtyři

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 5. 2020 19:01
Česká národní banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla stoupnout o čtyři procenta. I přes obnovení růstu se ale ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok. | Foto: Václav Vašků

Rada snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů rady ČNB, dva členové hlasovali pro snížení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu.

Podle Rusnoka je s novou prognózou konzistentní další pokles domácích tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku následovaný jejich přibližnou stabilitou. "Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy v současné mimořádné situaci jako bezprecedentně vysoká a vyžadující ještě výraznější uvolnění měnových podmínek oproti základnímu scénáři prognózy," uvedl Rusnok.

Proto také rada snížila podle něj základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu, přičemž prognóza počítá se snížením o půl procentního bodu. "S vysokou pravděpodobností budou tyto nízké sazby s námi dlouho, tedy než se hospodářství z této situace vzpamatuje," uvedl guvernér.

Inflace by podle ČNB měla rychle klesnout do tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle a na horizontu měnové politiky se bude nacházet v blízkosti dvou procent. Ve druhém i třetím čtvrtletí 2021 ČNB čeká inflaci 2,1 procenta.

Kurz koruny by podle centrální banky měl kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji zůstat poblíž aktuálních hodnot. Kurz by tak letos měl být v průměru 26,90 koruny za euro a příští rok 27,50 Kč/EUR. Rusnok dodal, že stále principiálně platí, že ČNB má stanovenou interní hranici, u které by oslabování koruny považovala za nezdravé a na trhu by zasáhla.

Banka zároveň oznámila, že nyní nevidí potřebu bezprostředního zásahu na finančních trzích v podobě dodávání peněz finančním institucím. "V návaznosti na novelu zákona o ČNB přesto z preventivních důvodů připravuje nástroj na dodávání likvidity některým nebankovním subjektům," uvedla ČNB. Nebankovní subjekty, které jsou držiteli licence vydané ČNB, tak budou mít nově možnost získat peníze formou krátkodobého úvěru od ČNB. Tento krátkodobý úvěr bude ze strany finančních institucí jištěn zejména českými státními dluhopisy.

Zároveň centrální banka připravuje rozšíření přijímaného zajištění ve stávajících operacích o hypoteční zástavní listy. Konkrétní parametry budou zveřejněny v nejbližších dnech na internetových stránkách ČNB. Jejich pravidelné vyhlašování rada očekává od 18. května. "S ČNB jsme toto téma diskutovali již před mnoha lety. Je dobře, že k tomuto nástroji nyní přistupuje," reagovala Česká bankovní asociace.

V předchozí únorové prognóze před propuknutím pandemie ČNB letos počítala s růstem ekonomiky o 2,3 procenta a příští rok o 2,8 procenta.

Ministerstvo financí čeká v dubnové prognóze letošní pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Podle Evropské komise české hospodářství kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru zaznamená letos propad o 6,2 procenta. Podle Mezinárodního měnového fondu česká ekonomika letos klesne o 6,5 procenta. Loni ekonomika vykázala růst o 2,5 procenta.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy