Prezidenta k vetování novely vyzvaly Soudcovská unie nebo Unie státních zástupců, podle nichž je úprava platů v justici v rozporu s loňským nálezem Ústavního soudu.

Pavel se u platové novely neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu, na který má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na letošní rok. Mohla by být podle prezidenta opět v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a vyvolat další soudní spory. V dopise předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) kritizoval i nežádoucí retroaktivitu "vzhledem k pozdnímu přijetí zákona".

Související

Senát umožnil přijetí novely o zvyšování platů, politikům vzrostou o sedm procent

Vládní platová novela je podle Pavla opět jen přechodným řešením. "Nyní přijatá právní úprava platů ústavních činitelů problém opět neřeší systémově. Před lety stanovený 'trvalý' mechanismus je soustavně upravován a téměř každý rok je do něj opakovaně, a do značné míry nahodile a nesystémově, zasahováno," podotkl prezident.

Jako špatné řešení ale vnímá i opoziční návrhy na zmrazení platů politiků či na úplné oddělení platů soudců od platů dalších představitelů státní moci. Platy veřejných činitelů by se podle Pavla měly upravovat automaticky v závislosti na výkonnosti ekonomiky a platové a mzdové hladině ve společnosti.

Debaty o navyšování platů se vedly v obou parlamentních komorách. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029. Senát k předloze nakonec nepřijal žádné usnesení. Prezident ji proto dostal k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, která skončila v neděli.

O sporné platové novele by měli poslanci znovu hlasovat na březnové řádné schůzi sněmovny. 

ANO veto uvítalo, podle Pirátů se dalo očekávat

Opoziční hnutí ANO rozhodnutí prezidenta vítá. "Nedivím se, že se prezident odmítl podílet na chaotickém řešení, které Fialova vláda připravila nejen pozdě, ale také špatně a navíc v rozporu s nálezem Ústavního soudu. Přestože jeho nález ohledně platů soudců je z května, Fialova vláda na něj reagovala až na podzim po krajských volbách, a to navíc způsobem, který ho vůbec nerespektoval," napsala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. 

Podle pirátského poslance a bývalého šéfa strany Ivana Bartoše se veto dalo čekat. "Proto jsme s Piráty navrhovali systémové změny, ale pirátské návrhy byly zamítnuty," uvedl. Každoroční debaty o platech politiků a dalších ústavních činitelů považuje za únavné. "Jen odvádějí pozornost od skutečně důležitých témat. Upřímně bych si přál, aby ministři Jurečka a (ministr spravedlnosti) Blažek, kteří věděli, že jsou v zákoně chyby, dokázali stejně vášnivě bojovat i za dostupné bydlení, které už půl roku leží ve sněmovně ladem," dodal.

Šéf koaličních lidovců Marek Výborný respektuje rozhodnutí prezidenta. Nyní je na předsedech poslaneckých klubů, aby buď jednali o většině 101 poslanců pro aktuální návrh, nebo o nové definitivní úpravě respektující nález Ústavního soudu, sdělil Výborný.

Výborný uvedl, že Pavel má na rozhodnutí právo. "Bohužel tím samotný problém neřeší. Dlouhodobě tvrdím, že politici si nemají rozhodovat o svých platech. A jakkoli jsme to opakovaně zásahy porušovali, tak by bylo třeba tuto praxi ukončit a platy by měly klesat či růst podle platů ve veřejné sféře," míní. 

Není důvod platy upravovat jinak, míní šéf Soudcovské unie

Také Soudcovská unie ocenila, že prezident platovou novelu vetoval. Z ústavního hlediska nemůže zákon obstát a je na parlamentu, zda otázku dokáže vyřešit věcně, řekl šéf unie Libor Vávra. Hranice ohledně platu soudců - a od nich se odvíjejících platů státních zástupců - podle něj loni jasně definoval Ústavní soud a od té doby se ekonomicky ani jinak nic nezměnilo, takže není důvod upravovat platy jinak.

Související

Někteří politici jsou zadarmo drazí, řekl Jurečka po schválení zvýšení platů

3:45

Vávra připomněl, že pravidlo ohledně výpočtu soudcovských platů je nastavené od roku 1995. "Platy by měly být závislé na něčem, co je objektivní a nepodléhá krátkodobému politickému zájmu. Průměrná mzda v národním hospodářství je objektivní fakt, protože ho významně ovlivňuje situace soukromého sektoru," řekl.

Rozhodnutí sněmovny se nyní představitelé justice podle Vávry nebudou snažit ovlivnit. "To už bychom vstupovali do politického boje. Snažili jsme se všechny naše argumenty říct jak představitelům vlády, tak celé řadě poslanců. Oslovovali jsme následně dopisem každého ze senátorů a justiční grémium pana prezidenta. Čili naše argumenty jsou vcelku známé a musíme s pokorou vyčkat politického rozhodnutí," podotkl. "Nelze přehlédnout to, že jak se blíží doba voleb, tak se pro politiky prostor na věcná řešení zmenšuje. Ale je to jejich odpovědnost," uzavřel.

Řadový zákonodárce bude brát 109 tisíc

Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. Ústavní soud loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.

Nynější novela podle zástupců Soudcovské unie opakuje pro letošek vůči soudcům snížení, které Ústavní soud zrušil. Zákon navíc podle nich působí zpětně, protože se týká lednových platů. Podle žalobců norma porušuje principy právního státu. Kritizovalo ji rovněž justiční grémium.

Související

Jurečka tepe senátory STAN kvůli debatě o platech: Obskurní návrhy, chtěli víc peněz

1:48

Novela do zákona koeficient tři vrací. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, a to 109 516,50 Kč. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.

Omezení meziročního růstu platů vrcholných politiků a některých dalších představitelů na maximálně pět procent doplnila do novely Sněmovna s ohledem na jejich razantnější růst potom, co skončí dříve schválené restrikce. Pro rok 2026 by se bez tohoto ohraničení mohly zvednout asi o 13,6 procenta. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nemá.

Poslancům a senátorům by se navíc podle novely krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Předloha také důsledněji omezuje platy politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni.

Z výpočtu z předlohy vyplývá, že se plat například řadového zákonodárce zvýší letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Plat prezidenta republiky bude činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než loni.