Dluh vzniká třeba za jízdu načerno, za poplatky radnicím či za telefon, když rodiče za děti nezaplatí. Neziskové organizace dlouhodobě exekuce u dětí kritizují.
"Téměř třetina exekucí je vedena na prvním stupni základní školy u dětí od šesti do 11 let. Další necelá třetina je u raných adolescentů od 12 do 14 let, kteří vstupují do puberty. Takhle staré děti nedokážou v plném měřítku chápat závazky ke společnosti. Takový krok jako exekuce nedává smysl, naopak ohrožuje jejich další vývoj," uvedla psycholožka Lenka Kollerová.
Komora vědkyním poskytla údaje k 8. červnu. V té době bylo v exekuci 693 školáků od šesti do 11 let a 694 od 12 do 14 let. Celkem 850 dalším bylo mezi 15 a 18 lety. Dluh do 2000 korun vymáhali exekutoři po 1449 dětech, dluh od 2000 do 5000 korun po 307 chlapcích a dívkách. Exekuci na víc než 20 000 korun mělo 173 dětí a mladých.
"Část lidí bude vstupovat do dospělosti s dluhy a případně exekucemi. Přestože jsou to mladí dospělí, měla by jim společnost věnovat větší pozornost, než se jim dostává," řekla Kollerová.
Podle ní mají děti a mladí i jejich blízcí omezené možnosti problém zadlužení řešit. "Když řešení necháme na těch dětech a jejich rodinách, vidíme, jak se rozevírají nůžky mezi bohatšími a vzdělanějšími a těmi, kteří jsou na tom hůře," dodala psycholožka.
"Tresty musí být přiměřené, aby fungovaly"
Podle expertek dluhy mají dopad na další osud dětí a mladých. Trpívají úzkostmi a depresemi, vyrůstají a dospívají v pocitu ohrožení. Narušuje se jejich motivace ke studiu či postoj k práci. Je u nich menší ochota dodržovat normy.
Podle Kollerové represe a tresty musí být přiměřené, aby fungovaly. "Někoho příliš potrestat ze strany společnosti a systému, například mladé exekucí, může vést k tomu, že člověk zatrpkne a společnosti se odcizí, ztratí pocit, že má smysl se zapojovat," dodala psycholožka.
Podle sociologa Karla Čady dluh v chudších domácnostech nevzniká často kvůli tomu, že by si lidé nedokázali přečíst podmínky smluv či toužili po luxusním zboží. Peníze potřebují na pokrytí poplatků či nenadálého nutného výdaje. "Byť lidé vědí, že se řítí do průšvihu, nemohou s tím ve svých podmínkách nic dělat," řekl sociolog.
Dodal, že u dětí ze zadlužených rodin je vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy ve škole, budou čelit šikaně, ukončí předčasně vzdělávání, přijmou nekvalifikované práce a sami spadnou do dluhů.
Podle Čady jsou důležité programy k rozvoji finanční gramotnosti i dostupné dluhové a právní poradenství. V Nizozemsku si mladí mohou v jednom z měst dluh třeba odpracovat v prospěšných projektech jako dobrovolníci, popsal Čada.
