Kauza Gripeny
1997 - Vláda Václava Klause rozhoduje o modernizaci armádní letky. Nové stroje mají přijít na místo sovětských migů.
1999 - Pět firem se předběžně uchází o vládní zakázku: konsorcium McDonnell-Douglas/Boeing, Lockheed Martin, Dassault Aviation, koncern EADS, a britsko-švédské konsorcium BAE Systems/SAAB.
2001 - Vyhlášeno výběrové řízení. Po čtyřech měsících odstupují Američané. Nabídky pak stáhly i Dassault a EADS. Zůstává tak jen konsorcium BAE.
2002 - Vláda ještě v roce 2001 konstatovala, že BAE splnila podmínky a v následujícím roce schválila nákup 24 Gripenů za 60 miliard korun. Následná vláda Vladimíra Špidly od nákupu po povodních odstoupila. Ostatně Senátem nákup stíhaček neprošel
2003 - Rozhodnuto o pronájmu stíhaček. Z několika nabídek vybrány opět Gripeny - tentokrát už jen 14. Za desetiletý pronájem zaplatí Česko 20 miliard korun.
Údajnou korupci kolem nákupu a pozdějšího nájmu Gripenů pro českou armádu chce prověřit ministryně obrany Vlasta Parkanová.
"Pravděpodobně rozhodnu, aby se té věci znovu věnovala moje inspekce," řekla, ale zároveň poznamenala, že inspekce pravděpodobně neobjeví nic nového. "Tato věc v současnosti patří zejména investigativním novinářům a orgánům činným v trestním řízení," uvedla.
Parkanová připomněla, že při nákupu Gripenů neměla poznatky o údajné korupci.
Spletenec korupčních podezření se Vám redakce Aktuálně.cz pokusí objasnit pomocí odpovědí na jednoduché otázky.
Byla u nákupu a pozdějšího pronájmu Gripenů korupce? |
Přímé důkazy neexistují.
Řada indicií ale nasvědčuje tomu, že s Gripeny souvisejí rozsáhlé úplatky. Již v době, kdy se jejich nákup projednával v parlamentu, hovořili o korupci někteří politici, mimo jiné Michael Žantovský.
Oficiálně to pak potvrdila česká policie během prvního vyšetřování. Závěr tehdy zněl: Uplácelo se, ale nevíme kdo a koho.
V reportáži švédské veřejnoprávní televize SvT pak o korupci hovoří otevřeně exministr zahraničí Jan Kavan a lobbista Petros Michopulos.
"K nám byl Steve Mead (manažer BAE, pozn. red) vždy velmi otevřený," říká v reportáži Michopulos. "Nehlásil týden po týdnu, koho uplatil a koho ne... Někdy nám to řekl, někdy se to poznalo ze změny postoje," pokračuje, zatímco jej novináři natáčejí skrytou kamerou.
"Myslíte úplatky," ujišťují se. "Ano, o tom mluví," odpovídá Kavan.
Kdo měl úplatky dostat? |
Úředníci, kteří zakázku připravovali, a politici. Kdo konkrétně, se zatím neví.
Kavan Michopulose v reportáži na poslední chvíli zbrzdil, aby jména neprozrazoval. Osloveni byli ale určitě senátoři, na jejichž podnět začalo vyšetřování. Michael Žantovský, který podával trestní oznámení, a také Přemysl Sobotka a Jitka Seitlová.
V reportáži pak Michopulos označuje za příjemce úplatků především lidi z ministerstev obrany, průmyslu a obchodu a financí - a také z generálního štábu. Opět beze jmen.
O kolik peněz mělo jít? |
Šlo o závratné částky v řádu miliard korun. Švédská televize dosledovala toky peněz. Na účtech tří údajných prostředníků měly přistát postupně tři miliardy korun.
Jak se měly peníze distribuovat? |
Přes off-shoreové účty v daňových rájích měly postupně přitéct ke třem prostředníkům. Rakouskému hraběti Alfonsi Mensdorff-Pouilly, bývalému kanadskému ministru Otto Jelinkovi a šéfovi české společnosti Omnipol Richardu Hávovi.
Tyto peníze švédská televize označila jako úplatky. Všichni tři muži s BAE spolupracovali, měli z toho zcela legální a smluvně podložené provize, ale odmítají, že v miliardové výši, a nadto, že by šlo o úplatky.
Nikdo zatím nedohledal další cestu peněz, zda zůstaly jen třem výše zmíněným podnikatelům, nebo se přesunuly dál. Televize se přitom opírá o smlouvy, které má k dispozici, a vychází z toho, že odměny pro tyto spolupracovníky BAE jsou nadstandardní.
Michopulos pak v reportáži Švédů dodává, že úplatky nešly přímo "z ruky do ruky", ale přes firmy a obchody, z nichž bylo "všimné" financováno.
ČTĚTE SOUVISLOSTI
Jak postupuje vyšetřování? |
Vyšetřování bylo v Česku již před lety odloženo. Nyní se do něj protikorupční jednotka opět pustila, protože se podle vyjádření tiskové mluvčí Aleny Vokráčkové objevily nové závažné informace.
Případ prošetřuje také britská protikorupční služba SFO a švédská policie rovněž případ znovu otevřela.
V čem byla švédská reportáž přínosná? |
Rozkryla toky peněz, které označuje za úplatky. Konkrétní důkazy o korupci však nepřinesla. "Nejsme policie, ale novináři. Přinesli jsme řadu indicií, které korupci potvrzují," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Sven Bergman, jeden z tvůrců reportáže.
Jaký je rozsah kauzy BAE Systems? |
Britská policie prošetřovala či prošetřuje možnou korupci, za níž má stát zbrojovka BAE také v Saúdské Arábii či Jihoafrické republice.
Saúdská kauza měla sahat až k členům královské rodiny. Jeden princ měl například podle britského tisku dostávat sedm milionů eur ročně na luxusní dovolenou. Z politických důvodů (vztahy s ropnou velmocí) byla však kauza zastavena.
V Rakousku zase zkoumají tamní poslanci možnou korupci při nákupu stíhaček Eurofighter. Šéf vyšetřovací komise, zelený poslanec Peter Pilz, zvažuje, že by předvolal i hraběte Mensdorffa.
"Zdá se, že obchody v Česku a Saúdské Arábii probíhaly podle stejného vzoru: Někdo prodává letadlo a kupuje si ty, co rozhodují," uvedl pro týdeník Profil.
