O definitivním schválení tohoto návrhu nejlépe svědčí slova poslankyně ODS Jany Černochové, která v pátek po poledni přiznala, že tak překvapivě jednoznačné hlasování nečekala. "Ale velmi mě to potěšilo," podotkla s tím, že prý přehnaná regulace legálně držených zbraní nemá žádný smysl a vede k nárůstu nelegálně držených zbraní.
Výsledek hlasování je skutečně jednoznačný. Ze 159 poslanců přítomných bylo 141 pro a pouze 3 proti. A je také překvapivý vzhledem k tomu, že v minulosti proti návrhu vystupovala řada poslanců. Ovšem někteří z nich změnili v průběhu času názor a tak po hlasování zněl sněmovnou potlesk hned od zástupců několika stran.
Proti byl jen Mikuláš Ferjenčík z České pirátské strany, Alena Gajdůšková z ČSSD a Jan Čižinský, který je v klubu lidovců. Zdrželo se několik zástupců lidovců a Pirátů.
"Dovolte mi poděkovat nejenom za obecnou rozpravu, ale za projednávání, velmi intenzivní, tohoto návrhu zákona v jednotlivých výborech," radoval se také senátor za ODS Martin Červíček, který byl v letech 2012 až 2014 policejním prezidentem.
Právě v Senátu se tato změna Listiny základních práv a svobod, která má nově obsahovat ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon", zrodila.
V září roku 2019 přišel Červíček společně s některými dalšími kolegy se zmiňovaným návrhem, který měl podle nich zabrání tomu, aby mohlo být zmiňované právo omezeno běžným zákonem. Senátoři tvrdili, že tak posílí pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.
"Právo na obranu náš právní řád obsahuje jen na zákonné úrovni. Vzhledem k významu práva na život, které je právo nejzákladnější, protože bez života ostatní práva člověka nemohou být naplněna, návrh považuje za správné symbolicky povýšit toto právo na úroveň ústavní," napsali mimo jiné do důvodové zprávy.
V době, kdy senátoři s nápadem přišli, měla řada lidí pocit, že se Evropská komise snaží omezit vlastnictví zbraní. Zástupci komise vysvětlovali, že se snaží jen přijmout opatření proti terorismu, ale českou kritiku tím nijak nezmírnili. Vznikla petice, kterou podepsalo 102 tisíc lidí včetně mnohých ústavních činitelů.
V říjnu 2019 se dostal návrh změny Ústavy na program, následně šel do výborů a 11. června 2020 byl schválen. Z 69 senátorů bylo pro 41. proti tehdy vystoupil například tehdejší předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) nebo senátor Marek Hilšer. Dienstbier označil novelu za nadbytečnou s ohledem na nadřazenost unijního práva národnímu. Předloha je podle něj "agitační nástěnka sloužící pouze k politické deklaraci". Hilšer tvrdil, že Senát nemá přijímat zákony, "aby se vlk nažral a koza zůstala celá". Obával se, že novela posílí snahy některých lidí vytvářet domobranu.
Poslanci začali návrh projednávat letos 9. března, druhé čtení proběhlo 2. června, kdy už k němu nebyla téměř žádná debata. Při prvním čtení vysvětloval senátor Zdeněk Hraba poslancům, že Senát jen reaguje na dění v Evropě.
"Senátní návrh reaguje na tendence, které se objevují ve státech Evropské unie, kdy dochází k vyprazdňování práva bránit se s nějakým předmětem, který může být použit jako zbraň, případně musí být dokazováno, že ten předmět zbraní není, typicky nějaká vycházková hůl, zákaz chladných zbraní v Belgii, jako jsou třeba nože," prohlásil mimo jiné.
Před pátečním definitivně posledním hlasováním bylo už jasné, že návrh projde. Novelu výslovně podpořili před hlasováním zástupci SPD, ODS či ANO, podle nichž má novela garantovat lidem právo bránit se legálně drženými zbraněmi proti agresorům, kteří zákony nedodržují. Odmítli obavy, že by změna vedla k nekontrolovanému nárůstu počtu držitelů zbraní.
"Není to zákon o ozbrojování, ale o obraně se zbraní," uvedl Jiří Mašek (ANO). "Úpravou listiny zde nevznikne žádný Divoký Západ s pistolníky s kolty proklatě nízko," přidala se Černochová.
Česko šlo kvůli "zbraňové směrnici" dokonce k Soudnímu dvoru Evropské unie, ale neuspělo. Vláda musela sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma zavedla dvě nové kategorie zbraní. Platnost zbrojních průkazů zůstala desetiletá, policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky.
