Liberecko - Povodeň, která především na Liberecku smetla několik obcí, měla katastrofální průběh kvůli souhře několika "běžných" přírodních jevů. Obyvatelé Chrastavy nebo Frýdlantu měli smůlu, že blesková povodeň zasáhla právě je.
V zásadě šlo o běžnou letní bouřku, kterých se za rok objeví několik. Rozdíl byl v tom, že se dešťové mraky zastavily na dlouhou dobu na jednom místě.
Podle náměstka ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Jana Daňhelky se běžný bouřkový pás chová tak, že třeba hodinu prší na jednom místě, a pak se posune dál. Jenže na Liberecku to tak nebylo.
K účinnosti povodně napomohlo i to, že největší liják zasáhl podhůří Jizerských hor a nikoli horské svahy, kde dešťové přívaly obvykle tolik nevadí.
Půda byla nasycená z předchozích dešťů
"Vodní toky v podhůří nejsou na takové přívaly zvyklé. A za chvilku jsou ve vsi, ve městě," řekl Aktuálně.cz Daňhelka. Ohromné množství vody navíc dopadlo na půdu, která byla už nasycená z předchozích dešťů.
"Retenční schopnost byla z velké části vyčerpána, reakce vodních toků byla tudíž velmi rychlá," poznamenal Daňhelka. Dodal, že typově byly povodně na Liberecku obdobé jako v roce 1997, kdy zasáhly především Moravu, nebo v roce 2002, kdy velká voda zaplavila i Prahu.
Dešťové mraky přišly z Polska
Vydatné deště, kdy na některých místech napršelo za 24 hodin tolik vody, jako jindy za čtvrt roku, souvisejí s tlakovou níží, která dorazila z teplejšího Středomoří a Černého moře a přinesla s sebou vlhčí vzduch.
"Srážky pak bývají skutečně vydatné," řekl Aktuálně.cz Jan Daňhelka z hydrometeorologického ústavu.
Níže měla střed nad Polskem, srážkový pás se pak přesouval přes Jizerské hory, kde se teplý vzduch tlačil vzhůru a srážek bylo ještě víc. Fronta na okraji tlakové níže se ovšem nechtěla dál pohybovat a vypršela se právě nad Libereckem a v přilehlých regionech.
Budou takové povodně běžné?
Podle hydrometeorologa Daňhelky zatím nelze z toho, že Česko v posledních letech postihlo více ničivých povodní, vyvozovat, že by mělo jít o nějaký trend.
"Pořád nelze říct nic jiného, než že je to smůla, že se povodně tak nakumulovaly," konstatoval Daňhelka. Dodal, že z historie jsou známy období častějších povodní, ale i povodňového klidu.
"Taková byla i velká část dvacátého století," připomněl Daňhelka. Dodal, že například na konci 19. století se objevila série velkých, katastrofálních povodní.
"Například v roce 1888 a 1890, v roce 1897 byla povodeň v Jizerských horách, pak byla další povodeň v roce 1903. A do toho přicházely i zimní povodně," konstatoval Daňhelka.
Povodně pozorujeme krátce, chce to tisíc let
Dodal, že hydrometeorologové mají zatím příliš krátkou dobu na to, aby dokázali říct, zda opakované povodně ukazují na nějaký trend.
"Chtělo by to aspoň tisíc nebo dva tisíce let," řekl Jan Daňhelka, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu.
