Postižená se peněz nedočkala. Než úřad rozhodl, zemřela

Radek Nohl Lucie Stuchlíková Radek Nohl, Lucie Stuchlíková
11. 5. 2015 5:30
Handicapovaná žena žádala o příspěvek na péči, jenže brněnský úřad práce spolu s ministerstvem práce rozhodovaly rok a půl. Vdovec pak za úřední průtahy dostal odškodné 13 tisíc korun.
Postižení čekají na příspěvek na péči řadu měsíců (Ilustrační foto).
Postižení čekají na příspěvek na péči řadu měsíců (Ilustrační foto). | Foto: Nadace OKD

Praha - Zdravotně postižení lidé, kteří se o sebe nemohou sami postarat a žádají stát o příspěvek na péči, se peněz nemusejí vůbec dočkat. České úřady totiž o jejich žádostech rozhodují tak pomalu, že někteří z handicapovaných mezitím zemřou.

Nepříjemnou realitu popisuje ve své zprávě pro poslance ombudsmanka Anna Šabatová. A jako příklad uvedla příběh ženy z jižní Moravy, která si o peníze na domácího asistenta zažádala v létě 2012.

Jenže brněnskému úřadu práceministerstvu práce a sociálních věcí trvalo rok a půl, než o její žádosti rozhodly. Navíc jí dávku zamítly. Konečný verdikt už si ale žena nepřečetla, zemřela tři měsíce předtím.

Potíže s úřady pak měl i manžel zesnulé neúspěšné žadatelky. To když chtěl za byrokratické průtahy odškodnit.

13 tisíc za úřední průtahy

Měsíce mu úřad ministryně práce Michaely Marksové Tominové odmítal vyplatit jakoukoliv satisfakci, protože na ni podle úředníků neměl nárok on, ale pouze jeho zesnulá manželka. Teprve když se do sporu vložila ombudsmanka Šabatová, ministerstvo práce otočilo. Vyplatilo mu ovšem jen "všimné" - 13 tisíc korun.  

"Tento případ dost přesně vystihuje situaci lidí, kteří žádali o příspěvek na péči v letech 2012 a 2013. Negativně se na nich podepsala sociální reforma a změna systému dávek. Prakticky každá z tehdejších žádostí o příspěvek na péči byla vyřízena s průtahy," vysvětluje důvody zdlouhavého rozhodování úředníků mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Handicapovaní mohou měsíčně dostávat podle závažnosti postižení od 800 do 12 tisíc korun. Běžně ale na rozhodnutí úřadů čekají i více než půl roku, přestože by jasno mělo být do čtvrt roku.

"Standardně úřady vydají rozhodnutí za šest až osm měsíců," prohlásil předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

Odškodné? Za čtyři roky přes dva miliony

Ministerstvo práce uznalo, že současný systém vyplácení příspěvku na péči není nastaven efektivně. "Uvědomujeme si, že v některých situacích (právě zejména u pacientů v terminálním stadiu nemoci) je třeba vytvořit určitý režim zrychleného řízení," připouští Marie Richterová z ministerstva práce.

Úřad už proto připravuje návrh systémových kroků, které průtahy v posuzování dávky vyřeší. Chce například lépe školit sociální pracovníky nebo detailněji určit deset základních životních potřeb, podle kterých se pak stanoví, zda má člověk vůbec na dávku nárok a jak má být vysoká.

Do hry má navíc vstoupit i širší tým odborníků, kteří se podílejí na hodnocení zdravotního stavu. "Jde o další odborné profese, aby posouzení bylo multidisciplinární a komplexnější," podotkla Marie Richterová.

Případů, kde se nedaří rozhodnout rychle a je porušen zákon, jsou stovky. A to jen těch přiznaných, o kterých se veřejně ví. "S případy, kdy je v nějaké míře překročena zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí, se setkáváme pravidelně – řádově jde o několik set případů ročně," podotkla mluvčí ochránkyně lidských práv Iva Hrazdílková.

Ministerstvo práce tyto údaje upřesnit nechce. Prý takové statistiky neeviduje. Přiznává ale, že se na něj obrací řada lidí, kteří stejně jako vdovec z popsaného příběhu chtějí odškodnit za takzvanou nehmotnou újmu.

Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva uvedla, že mezi roky 2011 až 2014 přišlo na jejich úřad celkem 628 žádostí. Nejvíce, 171 žádostí, úřad obdržel v roce 2013. Těm, kteří u ministerstva uspěli s žádostí o satisfakci, vyplatil stát za poslední čtyři roky přes dva miliony korun.

V této částce přitom není uvedené odškodné, jež lidé vysoudili. "Neboť tyto spory trvají dlouhou dobu vzhledem k použitým opravným prostředkům," řekla Trefancová. Dodala ale, že většinu žalob na ministerstvo práce soudy zamítají.

Má vdovec právo na peníze?

Že cesta k odškodnému za úřední průtahy a smrt žadatele není snadná, doložil i popsaný případ z jižní Moravy. Ministerstvo práce nechtělo peníze vdovci vyplatit podle Šabatové především proto, že na ně měla nárok pouze manželka.

"Ministerstvo vyslovilo názor, že samotné konstatování porušení práva je dostačující," uvedla Šabatová do zprávy pro poslance.

Jenže ombudsmanka argumentovala rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, podle něhož se řízení týkalo i jejího manžela, kterého dokumenty evidovaly jako pečovatele o postiženou ženu. To nakonec po zásahu ombudsmanky přijala i ministryně Marksová Tominová a původní rozhodnutí přehodnotila.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Salač zajel v trénincích Moto3 v Aragónu šestý nejlepší čas

Český motocyklový závodník Filip Salač si v pátek v rámci Velké cenu Aragónu třídy Moto3 zapsal v kombinovaném pořadí obou měřených tréninků šestý nejlepší čas. Výkonem 1:59,103 minuty zaostal o půl vteřiny za nejrychlejším mužem dne, jímž se stal Ital Andrea Migno. Salačův týmový kolega Jakub Kornfeil obsadil dvanáctou příčku se ztrátou tři čtvrtě vteřiny na lídra.

Další zprávy